Jak dneska psát o lásce? A jak vlastně v současnosti lásku žít? Tyto a mnohé další otázky si klade hrdina knihy Možnosti milostného románu. Anebo její autor? Do jaké míry jedno jsou, je nakonec jedno. Jisté je jen to, že jsou oba Janové, oba pracují v brněnském nakladatelství Host, oba se narodili na samém počátku 80. let, oba jsou kromě redaktorů a publicistů také spisovatelé… Ten románový navíc chodí s dívkou jménem Nina. Ona je divoká, veselá a drzá holka prokletá nepřehlédnutelnou krásou, on o něco starší intelektuál stižený nadměrnou přemýšlivostí. Anebo je to možná úplně jinak. Co o těchto dvou vypovídá jejich dlouhý a překotný vztah, si musí každý dovodit sám. Jan Němec k tomu nabízí „jen“ rozsáhlý text, který je víc než co jiného hlavně rozmanitý. V ostrých střizích se v něm střídají epické pasáže s fragmentárními vzpomínkami hrdiny, citáty z jiných knih s autorovými úvahami, chvíle lásky a splynutí s těmi, které každý zná, ačkoli by je raději neznal.
 
Jestliže od posledního románu zůstalo Němcovi cosi neměnného, pak je to touha zkoumat konkrétní reálné bytosti. Ve veleúspěšné knize Dějiny světla z roku 2013 se zaobíral postavou fotografa Františka Drtikola, tentokrát se podle všeho zaobírá sám sebou. A také psaním. I proto je jeho kniha věrohodná, osobní, formálně pestrá, místy iritující i dojemná, nesnesitelná a zároveň neodložitelná. Stejně jako její rozhlasová úprava. Jejím cílem od počátku bylo nevytrousit cestou žádný z oněch přívlastků, nejlépe pak ještě některé další navršit interpretací Ondřeje Brouska. Možnosti milostného románu se totiž dají ohledávat i uchem.