Autorka Patricia Highsmithová stvořila inteligentního prohnaného podvodníka, kterému nečiní problém dostat se z kdejaké šlamastyky. Přestože se nejedná o klasickou detektivku, kde proti sobě stojí neznámý zločinec a vyšetřovatel, není tu nouze o napětí. Takřka bez dechu prožíváme Ripleyovy eskapády, abychom se nakonec přistihli, že antihrdinovi Tomovi dost fandíme.

Dramatizace převzatá z BBC pod režijní taktovkou Vlada Ruska je jedinou kompletní sérií o panu Ripleym v češtině. Jednotlivé případy mají vcelku pomalé tempo, což ale dává vyniknout všem drobným nuancím a řádnému napětí. Pojetí dramatizace evokuje styl devadesátých let; posluchač tedy není zahlcen nadměrným množstvím hudby a zvuků takzvaného „eurosoundu“, který by potlačoval samotný příběh. Hudba Kryštofa Marka ho skvěle dotváří: zintenzivňuje již tak vypjaté momenty a díky ní máme pocit, že jsme se ocitli ve Francii, v Itálii nebo v Americe.
 
Největším kladem seriálu je bezesporu představitel titulní role Jan Vondráček. Jeho Ripley je prohnaný, rafinovaný muž, v jednu chvíli laskavý, jindy zase chladnokrevný, z jehož smíchu až mrazí. Zdárně mu sekundují další kolegové: Jana Stryková, Ivan Řezáč, Miroslav Táborský, i herci, kteří dnes nepatří k nejobsazovanějším: Sabina Laurinová, Jiří Klem, Jiří Štěpnička nebo Jiří Prager.

I přesto, že je seriál zpracován opravdu precizně, najde pozorný posluchač i zde několik drobností, které dobrý dojem naruší. Tom Ripley není jen jednajícím a hovořícím aktérem, je současně i vypravěčem, glosátorem děje. Proto bylo nutné zvukově odlišit přímé řeči od komentářů. Komentáře byly pro lepší posluchačovu orientaci opatřeny zvukovým efektem, bohužel v prvním a třetím díle byla na několika místech tato zákonitost porušena a zmíněný efekt zmizel. Navíc ve čtvrtém a pátém dílu bylo namísto efektu použito pouze echo.

O jinak zdařilém zpracování seriálu svědčí jistě i zmiňovaný úspěch audioknižního vydání, kterému odborná porota přiřknula prvenství v kategorii dramatizace ankety O2 Audiokniha roku 2016.