Zpět

Nerozhlasová rozhlasová hra

recenze, , 16.4.2014
Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes
Román Arsėne Lupin contre Herlock Sholmes - La Dame blonde byl napsán roku 1908, v Paříži však vyšel až roku 1964. Pro české čtenáře ho v roce 1970 přeložil dlouholetý „rozhlasák“ Václav Cibula. Pod takřka stejným názvem, Arséne Lupin kontra Sherlock Holmes (namísto Herlock Sholmes) - Blondýnka a modrý diamant, si jej nyní mohou dopřát i posluchači a to v podobě rozhlasové hry resp. audioknihy produkované dnes již zavedenou značkou Tympanum.
Proč laboruji s termíny rozhlasová hra a audiokniha? Je to prosté, milý Watsone: autor scénáře a režisér nahrávky Dimitrij Dudík, příběh realizačně pojal jako čistou rozhlasovou hru, bez jednoho či více vypravěčů. Ovšem tato hra nevznikla pro účely rozhlasového vysílání, ale byla pořízena pro trh se zvukovými nosiči. To je v pravdě velmi zásadní událost na poli rozhlasové dramatiky. Jistě si mnozí posluchači vybavují mayovky a verneovky, které hojně vycházely na gramofonových deskách a magnetofonových kazetách, zejména v 80. letech. V roce 1991 vznikla na dlouhá léta poslední rozhlasová hra natočená mimo rozhlas - adaptace Verneova Patnáctiletého kapitána v dramatizaci Václava Knopa a režii Ladislava Rybišara, o dvacet let později natočila Jitka Škápíková Dvanáct rozhněvaných mužů, jinak ale žádná výpravná rozhlasová hra, inscenovaná pro účely vydání na zvukovém nosiči, nespatřila světlo světa. Jistě, v mezidobí vznikaly dramatizované četby, popř. úsporné dramatizace, kde si tvůrci vypomáhali vypravěčem, se syntetickou hudbou a téměř bez zvukových efektů. Zkrátka vznikaly nahrávky, kde původní hudba a zvukové prostředí nebyly plnohodnotnou složkou, nebyly v partnerství s mluveným slovem. Tyto předpoklady Dudíkova adaptace má a to díky nejen jemu samotnému, ale hlavně díky autoru hudby Kryštofovi Markovi a zvukovému mistru Radkovi Veselému, tedy týmu, se kterým Dudík nepracuje rozhodně poprvé.

Za záhadných okolností je ve svém rozlehlém pařížském bytě zavražděn baron z Hautreck. Navíc zmizí ze zamčeného bytu se zabedněnými okny i ošetřovatelka, avšak drahocenný prsten s obřím modrým diamantem, pocházejícím z majetku francouzských králů, zůstane k překvapení všech přítomných na nebožtíkově prstu. Na dražbě v aukční síni uspořádají dědicové dražbu majetku z pozůstalosti hraběte z Hautreku. Vzácný modrý skvost vydraží hraběnka z Crozonu jen díky tomu, že se v posledním okamžiku zjevil na aukci samotné prostřednictvím výhružného listu sám Arsène Lupin.

Krátce nato zmizí za záhadných okolností v apartmá hraběnky z Crozonu vydražený vzácný modrý diamant. Důvěrnice jako by se magicky vypařila do vzduchu, ačkoli byt byl ze všech stran nezpochybnitelně zajištěn. Zmizelý vzácný šperk se ale vzápětí nalezne v neceséru rakouského konzula Bleichena v lahvičce mezi léky. Policie brzo zjistí, že v obou případech má prsty známá dvojice - pověstný lupič Arsène Lupin a jeho tajemná společnice Blondýnka. Inspektor Ganimard je pachatelům na stopě, ale pronásledovaný pár nejenže unikne, ale ztropí si z inspektora a dokonce i z policejního ředitele pořádný šprým. Bezradní pařížští policisté požádají o pomoc slavného detektiva Sherlocka Holmese. Podaří se mu odhalit pravdu, přijít na kloub Lupinovu tajemství a prohnaného Lupina zatknout? Na to budete muset přijít sami, milí posluchači.

V jádru se jedná o dobrodružný příběh s prvky detektivky, vyprávěný ovšem s lehkostí a nadhledem. Snoubí se tu rafinovaný, noblesní, lakonický humor, který je v částečném kontrastu s železnou, britskou logikou a v úplném kontrastu se sešněrovanou byrokracií a naprostou těžkopádností a bezradností policejních složek.

Hodinová nahrávka po celou dobu udržuje dramatický spád. Rychlé tempo vyprávění je umocněno častým, leč srozumitelným střídáním místa a času. Zprvu je příběh pojat jako retrospektiva - Arsène Lupin seznamuje novináře s podrobnostmi případu. Mozaika se skládá v celek, který se v jednu chvíli protne a spolu s novinářem se stáváme svědky dramatických událostí, tady a teď. Velmi rafinovaný styl vyprávění nutí posluchače k soustředěnému poslechu, který je ovšem odměněn vydatnou měrou zábavy.

Režiséru Dudíkovi se povedlo pro realizaci získat jednak hlasy skutečně zvučných jmen, které obsadil do velkých i menších rolí, ale i hlasy, které v nahrávkách mluveného slova tolik neslýcháme. K těm dnes už tolik neslýchaným paří např. Jaroslav Kepka, či Antonín Hardt, kteří se svých menších rolí chopili se vší vervou. Je evidentní, že mnozí herci mají práci v rozhlase, či práci na audioknihách rádi natolik, že i takoví giganti jakými jsou Dana Černá, Miroslav Táborský, Arnošt Goldflam, Josef Somr či Stanislav Zindulka, nemají problém vystřihnout si, nutno dodat, že bravurně, epizodní roli. Jistě to souvisí s důvěrou v režiséra, kterou zjevně vůči Dudíkovi chovají.

Když vedle sebe napíšu jména Ivan Trojan, Viktor Preiss, Jaromír Meduna, Pavel Rímský, Andrea Elsnerová, Ivan Řezáč, řeknete si jistě: skvostné obsazení, herecký koncert. Budete mít pravdu. Slovní ekvilibristika mezi Arsènem Lupinem (Ivan Trojan) a Sherlockem Holmesem (Viktor Preiss), doplňovaná přípodotky dr. Watsona (Jaromír Meduna), patří k nezapomenutelným posluchačským zážitkům. Nutno říct, že těmto mistrům svorně sekunduje potrhlý inspektor Ganimard (Pavel Rímský), prohnaná Klotylda (Andrea Elsnerová) a zvídavý, dychtivý novinář (Ivan Řezáč).

Příznivci případů se Sherlockem Holmesem moc dobře vědí, že Viktor Preiss je posledních bezmála dvacet let dvorním představitelem tohoto geniálního detektiva. Proto jeho angažmá potěší o to víc. Mimochodem, jeho suše pronesený vtípek "Zde pana Lupina zatknu pochopitelně já sám, ale abych pravdu řekl, nemám na to příliš času. Na blatech poblíž Baskervillského zámku v Devonshiru se prý zjevuje jakýsi pes. No... musím se tam zajet podívat" v psané formě tolik neoslní, ale z úst Viktora Preisse zní báječně. Doktora Watsona sehrával Otakar Brosuek starší, který byl ovšem v době natáčení nemocen, a který nás bohužel nedávno opustil. Odvažuji se Dimitrije Dudíka označit za vizionáře, neboť Jaromír Meduna se jeví jako plnohodnotná náhrada. Takže až budou v rozhlasu vznikat nové nahrávky případů Sherocka Holmese, doporučuji do role dr. Watsona Jaromíra Medunu obsadit. A konečně Ivan Trojan - tady je snad zbytečné se rozepisovat. Lakonického, všemi mastmi mazaného Lupina mu zkrátka musí uvěřit každý, každý si ho určitě oblíbí a půjde s sebou.

Bylo by skvělé, kdyby se tato nahrávka dobře prodávala. Pak by mohlo Tympanum, ale i třeba další nakladatelství, soustřeďující se na audioknihy, "zariskovat" a přinášet na trh kvalitní, rozhlasové dramatizace. Problém tuzemského rozhlasu tkví v tom, že nemá prakticky žádnou konkurenci, což by mohlo vést také k poklesu kvality. Bude-li tu ovšem existovat konkurence, pro rozhlas se bude jednat o výzvu, aby své realizace odváděl skutečně poctivě, což se, přiznejme si, ne vždy děje.