Zpět

Na cestě bezcitnou dobou

recenze, , 13.8.2018
Citlivý člověk
Čech před každým létem váhá, zda se má, vědom svých chatrných jazykových znalostí a nevelké kupní síly, vydat do té velké Evropy či by nebylo koneckonců lepší válet se dva týdny na břehu Sázavy. Nakonec zpytlíkuje týden u moře a týden v tuzemsku, kde v zahradní restauraci nemusí počítat piva, a ještě má výhled na hrající si drobotinu. Tyhle pocity nepatřičnosti a malého ulepeného ‚doma‘ Jáchym Topol vzal, přimíchal strach z ruského medvěda za humny a stvořil road movie desetiletí. Když si nahrávku z produkce Českého rozhlasu na cestách pustíte, už nebudete vědět, zda chcete opravdu někam dojet. Není totiž kam. A není se ani kam vrátit. Poslech Citlivého člověka se provrtává vrstvami všednodennosti, jistotami stereotypů kamsi na dřeň, do citlivých tkání, na které jste dávno zapomněli.
Nahrávka vznikla jako četba na pokračování a rozhlasová úprava Aleny Heroutové původně třistašedesátistránkový román zredukovala na odhadem poloviční rozsah. Šest a půlhodinová stopáž vyžaduje na posluchači maximální koncentraci. Z hutných kapitol doslova tryskají gejzíry postav, lokace se rychle proměňují, a přitom text zůstává výsostně literární. Jazyk sám či přesněji čeština sama se bezostyšně staví po bok Tátovi, jeho dvěma synkům a ženě Soně jako další z hlavních postav.
 

Režisér Petr Mančal se evidentně musel s tím zdivočelým jazykem poprat, ukáznit promluvy, určit jim mluvčího, rozhodnout se pro nejvhodnější emoci. Volba Petra Čtvrtníčka se mohla jevit jako riskantní tah, ale herec hozenou rukavici zvednul a všem vytřel zrak. Zvláště těm, pro které je čtení jen jakýmsi skenováním stránek, kteří knihou netrpělivě listují a slova, navíc vytržená z vět, jen vidí. Topolovu knihu si nelze užít bez vnitřního poslechu našeho vlastního hlasu. A dobrá audiokniha umí zvuk z papíru vypustit jako džina z láhve.

Topol je pozorovatel, rozhodně posluchač hospodských historek, fantasta, vždy o krok napřed, ochutnává, zakouší, vnímá všemi smysly. Až budeme po ránu pracně rozlepovat oči, on už bude zase o pár mil dál. Je jako zvědavé děcko, které se nerozpakuje ukázat prstem na vše, co ho zaujalo. Na uprchlíky pod mostem, hipíky na hudebním festivalu, rodící se i umírající, rybáře i zahrádkáře, prezidenta v nafukovacím člunu. A Čtvrtníček popisuje scény a vypráví historky s rozšafností Čochtana na hrázi, s fanfarónstvím českých Pepíků a nezdolností našich Světlan, Monik či Soniček. Herec nachází přesný výraz pro každého výstředníka, poradí si s ruskou češtinou, českou francouzštinou i univerzální zpotvořenou angličtinou.

Kdo jako dítě s očima upřenýma do dálek poslouchal Jana Wericha, jak laskavě a zároveň pobaveně, s citem pro detail a bez přehnaného sentimentu čte ze svého Fimfára, je nyní jako posluchač připraven. Pamatujete na tu o třech sestrách, jak upíjejí pivo z korbelů, a ještě se v sázce trumfují? Či na fantastické příhody tří hrbáčů z Damašku? Půl století uplynulo a je na čase rozšířit panoptikum podivínů, prokulhat s nimi Evropou, probrodit se s nimi Posázavím.

Audiokniha začíná jako bezstarostná jízda, ale vibrující hudební předěly od prvních vteřin ohlašují, že tenhle poslech si vybere svou daň. Po Citlivém člověku zůstane mokvající vzpomínka, které se snadno nezbavíte, a ještě dlouho vám bude znít v uších hlasem Petra Čtvrtníčka. Kvůli tomu se vyplatí obětovat šest hodin života.