Zpět

Co Lisbeth nezabije,...

recenze, , 31.8.2015
Dívka v pavoučí síti
Chvíle, kdy jeho trilogie Milénium uchvátila svět a odstartovala de facto celou vlnu severských detektivek, se autor Stieg Larsson nedožil. Fanouškům, kteří litovali, že jejich oblíbení hrdinové se už v novém dobrodružství neobjeví, se ale splnil sen. Přichází Dívka v pavoučí síti – čtvrté pokračování série. Všechno ovšem mohlo být jinak.
Když se objevila informace, že Larsson po sobě zanechal rozepsaný čtvrtý díl, svitla naděje na nové pokračování. I kvůli problémům s dědictvím však jeho partnerka Eva Gabrielssonová odmítla byť jen naznačit, o co v příběhu jde, natož aby uvažovala o dokončení. Po deseti letech od vydání prvního dílu v originále tak na pulty knihkupectví po celém světě přichází Dívka v pavoučí síti, dílo Davida Lagercrantze. Toho Larssonovi příbuzní pověřili sepsáním čtvrté knihy o Lisbeth Salanderové zcela nezávisle na rozepsané Larssonově verzi. Tento krok vyvolal u mnohých nevoli a pochybnosti. Nejde náhodou jen o byznys? Může opravdu navázat nový autor tam, kde fenomenální Larsson skončil?

Ve švédštině se kniha jmenuje podle známého přísloví Co nás nezabije, ale její český překlad dostal podle anglické verze název Dívka v pavoučí síti. Ten v mnohém výstižněji naznačuje, o čem v knize jde. Lisbeth Salanderová se jako hackerka opět pustí do utajovaných sítí internetu a zároveň se musí ohánět, aby v událostech neuvízla jako moucha v pavoukově pasti, kterou pro ni připravili její nepřátelé. Posílí hrdiny nejnovější převratné události?

David Lagercrantz si pro Blomkvistův časopis Milénium připravil nelehkou zkoušku – nové majitele. Ti chtějí změnu kurzu směrem k bulvárnějším tématům a v cestě jim stojí právě legendární investigativní novinář, který je odhodlaný bojovat za lepší svět i zachování ducha Milénia do posledního dechu. Jenže už dlouho nenapsal nic, co by stálo za zmínku. Když mu jedné noci zavolá vědec z oboru výzkumu umělé inteligence Frans Balder s informací, že má pro něj šokující zjištění o americké zpravodajské službě, rýsuje se před Mikaelem vidina bombastického článku. Blomkvista případ zajímá tím spíše, že profesor byl v kontaktu s jednou mladou hackerkou, kterou sám nejspíš dobře zná. Namísto nezúčastněného psaní reportáže se však opět zaplete do vyšetřování vraždy a dokonce nastane chvíle, kdy jej sama Lisbeth, která se rovněž po hlavě vrhla do nebezpečí, požádá o pomoc. Setkají se oba hrdinové jako za starých časů?

Na tuto otázku si budete moci odpovědět sami, třeba po poslechu audioknižní podoby knihy, která vyšla zároveň s tištěnou verzí. Kdo se však sešel určitě, to je tvůrčí tým stojící za nahrávkou, který již v minulosti přinesl Larssonův originál do uší posluchačů. Vydavatelství Martina Pilaře OneHotBook s dvorní režisérkou Jitkou Škápíkovou včele opět spojilo síly s Martinem Stránským, který svou interpretací trilogie Milénium bez nadsázky pomohl odstartovat popularitu moderních audioknih obecně. V aktuálním Lagercrantzově pokračování se opět setkáme s jeho charakteristickým hlasovým projevem, kterým si podmaní posluchače už po několika minutách. Příběh vypráví nenuceně, nepřehrává, a i když mění hlasy jednotlivých postav jen decentně, rozhodně neuspává. Kromě těch titulních musel výrazněji rozlišit například hlas Lisbethina bývalého poručníka Holgera Palgrema po mrtvici. Kvůli plynulosti jeho monologu se od horší výslovnosti Stránský trochu odchýlil, což sice působí nepřesně, ale nejde o výraznější prohřešek. Nahrávací frekvence se navíc podařilo sestavit tak, že Stránského hlas nikdy nepůsobí unaveně a nejde poznat, že už se blížila chvíle, kdy potřeboval pauzu, což bývá u delších četeb občas problém. Navíc se zlepšila i interpretova výslovnost anglických slovíček, což jen potvrzuje, že jako správný profesionál neusnul na vavřínech a stále na svém herectví pracuje. Z celé audioknihy je znát, že za jejím vznikem stojí kvalitní tým ostřílených profesionálů. Zásluhu na tom má i krystalicky čistý zvuk a moderní elektronický hudební doprovod. Ten odkazuje na klávesový podkres z předešlých dílů a opět vhodně doplňuje tu nepopsatelnou atmosféru, která k audioknižnímu Miléniu vždy patřila.

Dalo by se říct, že trilogie Milénium od nynějška čítá čtyři díly. Nejen z prostého faktu, že Dívka v pavoučí síti vznikla, ale i díky způsobu, jakým se Lagercrantzovi podařilo na Larsonna navázat. Do  děje zapojuje kromě nových postav i řadu těch, které prošly předešlými třemi knihami. Tím se mu daří docílit vyváženého stavu, kdy nepůsobí jako vykradač originálu a zároveň se vyhýbá pocitu, že oba hlavní hrdinové byli naroubováni do cizího příběhu jen kvůli zvýšení prodejnosti. Naopak, zápletka příjemně propojuje staré s novým a tvoří překvapivě silný a kompaktní celek. Důkladný a pomalejší způsob Larssonova vyprávění zůstal zachován, autor však trochu uhladil neučesané a příliš bombasticky laciné aspekty původních zápletek a namísto šokujících nebo brutálních detailů vystavěl děj na poctivém vyprávění. Možná trochu schází nervy drásající gradace v posledních kapitolách, ale to záleží na vkusu každého posluchače.
 

Jak čtvrtý díl funguje, si můžete představit na příkladu vaší oblíbené kapely, která přišla o jednoho ze svých členů a nahradila jej novým. Hrají dál v pozměněném složení, a i přes to, že jejich vývoj jde logicky trochu jiným směrem, neztratili tah na bránu. Všechny nástroje skvěle ladí a nový hráč je přes počáteční podceňování talentovaný a splývá s původním duchem kapely. Kola se točí dál a vámi očekávané zklamání se nekoná a těšíte se na jejich nové album.

Ať už si o pokračovatelích úspěšných spisovatelů myslíte cokoliv, David Lagercrantz vás v tomto případě svým stylem nezklame. Čtvrtý díl je nenásilný, uvěřitelný a v případě audioknihy tradičně povedený. Dokonce se dá říct, že Martin Stránský umí být při vyprávění tak neodbytný, že nedá posluchačům spát. Ti nebudou mít klid, dokud Lisbethino poslední dobrodružství nedoposlouchají. A možná ani potom ne.