Zpět

Pachatelé dobrých skutků

recenze, , 6.8.2014
Duchaři
Jméno Miloše Kratochvíla, původně sportovního redaktora, později televizního scenáristy a spisovatele, je spojováno především s literární tvorbou pro děti. Kratochvíl je autorem písňových textů, básniček, povídek, psal do časopisů Mateřídouška či Sluníčko. Dnešní mladí čtenáři nejspíše znají jeho knižní sérii Pachatelé dobrých skutků čítající aktuálně pět svazků. Ten první, Puntíkáři, vyšel v roce 2009 následován svou audioknižní podobou vydanou ve spolupráci nakladatelství Mladá fronta a Tympanum. Téměř po pěti letech vydává stejný tandem jeho pokračování, tentokrát pod názvem Duchaři.
Rozdíl mezi oběma zmíněnými audioknihami je nejen časový, lze u nich vysledovat především odlišný přístup při realizaci. Zatímco první Puntíkáři byli natočeni ve studiu DAMU a zcela v režii Tympana, pro druhý díl zvolilo totéž vydavatelství už několikrát aplikovaný model - využilo již existující nahrávku vyrobenou Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé Karla Emanuela Macana (zkráceně KTN) a s tou vyšlo na komerční trh. Jestliže ovšem u některých titulů edice Načteno, jak Tympanum řadu převzatých nahrávek označuje, můžeme úroveň jejich zpracování označit za slabší, u Duchařů to v žádném případě neplatí.

Tympanum totiž s nepůvodní nahrávkou pracovalo tentokrát mnohem intenzivněji než obvykle. Posluchačům nepředkládá pouze zvukově vyčištěnou verzi zabalenou do líbivého obalu, ale díky pečlivé práci ve střižně a přidané zvukové složce uvádí zcela nový titul. Jednotlivé kapitoly jsou odděleny a doplněny hudebním motivem, několikrát je dokonce použita dodatečná modulace hlasu interpreta. To činí nahrávku pro mladé posluchače mnohem atraktivnější a jednoznačně jí dodává na tempu. Tříhodinová audiokniha je pro svou cílovou skupinu velmi lehce stravitelná a dokáže si udržet pozornost.

Mile překvapí také výkon interpreta. Nahrávky vzniklé v KTN jsou primárně určeny pro zrakově postižené jako náhrada klasické knihy a nemají tak žádné umělecké ambice. Řada z nich je načtena sice zvučnými a příjemnými hlasy, často ale velmi monotónně a nezaujatě. K výjimkám lze ovšem zařadit právě Filipa Sychru, který načetl Duchaře. Jeho projev je energický, odlišuje jednotlivé postavy i situace. Nebýt slyšitelného rozdílu v technické kvalitě hlasové a hudební složky audioknihy, možná by vás ani nenapadlo, že Duchaři nevznikli v profesionálním studiu pod vedením zkušeného režiséra. V tomto se Filip Sychra může směle poměřovat s Davidem Prachařem, který načetl Puntíkáře a kdo ví, zda by dokonce svého staršího kolegu v pomyslném souboji hlasů neporazil.
 

Duchaři jsou, jak už zmíněno, druhým dílem série příhod kamarádů Michala Součka a Filipa Fialky. Vzhledem k pasážím vysvětlujícím předešlé události, není nezbytně nutné znát děj dílu prvního. Autor připomene jak se oba spolužáci potkali, jak našli další kamarády, rychle naznačí hlavní zápletku - vše velmi přirozeně a čtivě. Pak už ale rozvine příběh další, v němž se Filda s Piskořem snaží přijít na kloub záhadnému vidění Trpajse Lojdy. Duchařina, šamanství, dobrodružství, záhady, ale především humor zasazený do dnešního, dětem blízkého prostředí školy a rodiny.

Audioknihu Duchaři lze dětem kolem osmého roku věku vřele doporučit. Jejich rodiče nemusí mít obavy z absence interpreta zvučného jména - Filip Sychra zvládnul svou úlohu na výbornou. Vydavatelství Tympanum ohlásilo vydání všech zbývajících dílů v podobné úpravě, tedy s využitím starší nepůvodní nahrávky. Pokud jim věnuje takovou péči jako Duchařům, není třeba mít o jejich kvality obavy.
audioknihu k recenzi poskytlo Tympanum