Zpět

Faust z Lyry Pragensis

recenze, Niki Rádlová, 6.9.2014
Goethův Faust
Kdo by neznal Fausta od Johanna Wolfganga von Goetha, předního spisovatele německého literárního hnutí Sturm und Drang. Známe ale Goethovo stěžejní dílo opravdu?
Právě Faustova interpretace není nikterak jednoduchá - jedná se o román mnohovrstevnatý, využívající hojně intertextovosti, který vyžaduje skutečně pozorného čtenáře. Nebo posluchače, pokud budeme uvažovat jeho audiozpracování. To, které bych vám ráda představila, není v pravém slova smyslu audioverzí Goethova díla, mnohem spíše jde o dramatizovaný výklad Fausta, což je s ohledem na jeho složitost zvláště pro laického posluchače nespornou výhodou.

Titul Goethův Faust, vydaný v koprodukci AudioStory a MI91, zprostředkovává výklad faustovského tématu významným literárním vědcem Františkem Tomášem Bratránkem. Ten byl uznávanou kapacitou v oblasti německé literatury za dob Rakouska a později i Rakouska-Uherska, přednášel ji na Jagellonské univerzitě v Krakově a byl patrně tím nejpovolanějším, kdo by ve své době mohl Fausta vyložit.

Nahrávka Goethova Fausta pochází z roku 1992 a vznikla jako studiový záznam stejnojmenného představení Lyry Pragensis - sdružení pro hudbu, poezii a výtvarné umění. S Goethovým Faustem v režii Milana Friedla vystupovala Lyra Pragensis několik let. Samotný Friedl, významný český recitátor, v něm k posluchači promlouvá jako vypravěč i moderátor, který děj ihned také náležitě vykládá a zároveň ví, kdy má nechat prostor umělecké recitaci postav a kdy děj popohnat kupředu. Dnes už bohužel Milana Friedla vidět a slyšet nemůžete, jeho nezapomenutelný hlas lahodící uchu však zůstane navždy zachován na podobných archivních nahrávkách.

I v dalších rolích uslyšíte zvučné hlasy neméně zvučných jmen. Roli doktora Jindřicha Fausta skvěle (a správně rozervaně) ztvárnil Vladimír Ráž. Za jeho hereckým výkonem nikterak nezaostává ani jeho pokušitel Mefistofeles, kterému svůj charismatický hlas i herecký um propůjčil Rudolf Pellar. V roli Faustovy Markétky a později také krásné Heleny uslyšíte Jarmilu Skopalovou.

Sama nahrávka je samozřejmě formou uměleckého díla, především ale ukazuje umění, tak jak jej vnímal Goethe. Celý Faustův příběh totiž lze chápat a vykládat skrz umění - i tato rovina je v nahrávce občas zmíněna, probleskuje do něj a celý poslech obohacuje. Stejně jako (vážná) hudba Luboše Fišera, která sice tvoří jen velmi malou část celkové stopáže, na vhodných místech ale dokáže dodat recitaci hloubku, případně tvoří nenásilný předěl v ději. Titulní strana obalu audioknihy, který pochází z dílny Jaroslava Šavrdy, zachycuje v sytě černém poli obraz z Goethovy tragédie - jeden ze zvlášť vypjatých momentů, kdy Faust vraždí bratra své milované Markétky - Valentina.
 

Ve Faustovi se sváří dvě duše, bytosti, z nichž jedna touží vášnivě a náruživě po poznání, ale stejnou měrou si ta druhá část jeho osobnosti přeje užívat si plnými doušky všech světských radovánek. K tomuto existenciálnímu tématu se přidružuje ještě Goethova idea, kterou do Fausta vtělil, totiž pouť člověka životem a implicitně také celými dějinami. Na jejím konci lidský duch dospívá po lítém zápase se všemi protivenstvími a také s Mefistofelem k sobě samému - ke své lidské, respektive božské podstatě. To, že k ní Faust dospěl po všech svodech Mefistofela, lze považovat za zázrak. A co teprve my, lidé současní, kterým cestu v životě zkříží ne jeden, ale třeba hned několik Mefistofelů? Snad se alespoň můžeme vyzbrojit tím, že si Faustův příběh poslechneme a vezmeme si z něho ponaučení, které skrývá (a těch je více než jen jedno).

Skvěle zdramatizovanou interpretaci, která ve zkratce přibližuje jedno z nejznámějších děl světové literatury – Fausta, lze v současné době zakoupit pouze on-line – fyzická CD jsou už několik let vyprodána.
audioknihu k recenzi poskytla Audiotéka