Zpět

Jak číst draka

recenze, , 27.07.2017
Jak vycvičit draka
Kdo by neznal dvojici animáků Jak vycvičit draka. A naopak, kdo zná literární předlohy, z nichž v DreamWorks čerpali? První knížka ze série u nás sice vyšla už před sedmi lety, teď si ji ale můžeme i poslechnout. Vlastně si to přepište na: teď si ji MUSÍME poslechnout.
To, že Cressida Cowellová má v rámci série Škyťák Šelmovská Štika III. u nás vydaných na jedenáct dílů, ve mně vzbuzuje úpěnlivou prosbu směrem k OneHotBook. Nutně, opravdu nutně potřebuji, aby postupně vydávalo každou každičkou knížku série, s tím, že zachová tvůrčí tým, který se nyní podepsal na první vlaštovce Jak vycvičit draka. Když prozradím, že jde o duo Škápíková-Novotný, okamžitě by měla naskočit do myslí jiná dětská „sada“ – ta, kterou napsal krvelačný Nor Jo Nesbø. Ano, jestliže něco patří mezi mé top dětské audioknihy, pak zvuková verze Doktora Proktora. A právě tu má velkou šanci sesadit z trůnu Škyťák. Ne snad, že bych si tolik liboval v tlupách vikingů, dokonce ani filmové adaptace nepovažuji za kdovíjak mimořádné, aby ve mně za normálních okolností vzbudily zájem se do poslechu Jak vycvičit draka pustit. Jenže stačila jedna kapitola a uši už nechtěly nic jiného…
 

Ačkoliv hudebně mě bavil násobně více Doktor Proktor, Škápíková s Novotným jako by se snad u dračího dobrodružství více bavili. Kdoví, každopádně z výsledku je cítit tolik energie – a je v ní tolik humoru, jenž vzniká mimo samotný text Cowellové, že si takovou domněnku troufám vyřknout. Už dlouhatánsky dlouho se mi nestalo, abych se na ulici (při poslechu) několikrát hlasitě zasmál, nebo se prostě jen culil. David Novotný oživil každičkou postavu, sebemenší figurku v ději charakteristickým způsobem mluvy, který posluchači nejenže pomáhá postavy od sebe snadno rozpoznat, ale jejich hlášky a vtip v nich zesiluje. Několikanásobně. Nemusíte mít původní text před sebou, abyste rozpoznali, kdy si už režisérka s hercem pohrávají nejen s dynamikou řeči, ale i s tím, kdy a jakou část věty či slova zopakují, posílí ji nebo naopak schovají do huhlání a drmolení, které lze psaným textem znázornit mnohem komplikovaněji.

A to si k tomu úchvatnému zpracování připočtěte, že Cowellová napsala pro malé čtenáře příběh, který má hlavu a patu, pevnou stavbu, současně však lehkost, která nelpí na mravokárnosti a struktuře dané spisovatelskými příručkami. Ostatně, podívejte se na filmové verze a zjistíte, jak Hollywood dokáže odebrat spontánnost a kouzlo, aby za každou cenu protlačil ty své zaručené (až matematicky přesné) recepty na vyprávění. Zatímco filmy, byť technicky výborné, se zanáší klišé, literární předloha má v sobě určitou poťouchlost a až punkovost. A právě tu v textu režisérka rozpoznala a zhmotnila ve své zvukové adaptaci.

Audioknize Jak vycvičit draka prostě nejde nepodlehnout.