Zpět

Kdo vraždil ve vlaku?

recenze, , 06.11.2019
Mitfordské vraždy
Píše se rok 1919 a Anglie se vzpamatovává z válečné vřavy. Mladičká Louisa Cannonová má v té době nastoupit jako pomocná chůva do velkolepého panského sídla Mitfordových. Nejstarší z dětí, šestnáctiletá Nancy, ji brzy vtáhne nejen do opulentního světa bohatých, ale i do amatérského pátrání po neznámém vrahovi. Ten ve vlaku připravil o život ošetřovatelku, která byla rodinnou přítelkyní všemi milované starší chůvy Mitfordových. Louisa sama má však také svá temná tajemství, a jen doufá, že se o nich v domě nikdo nedozví.
Pro Jessicu Fellowesovou byly Mitfordské vraždy prvním románem, ačkoliv má za sebou už téměř desítku knih. Šlo však většinou o tituly, pojednávající o televizní sérii Panství Downton, jejímž tvůrcem je její strýc baron Julian Fellowes. Nedá se přehlédnout, že Fellowesovi mají blízký vztah k starobylým aristokratickým rodům a meziválečné době vůbec. Je tedy jen přirozené, že Jessica zvolila pro svou zamýšlenou detektivní sérii právě toto období.

Hned v prvních kapitolách se čtenáři spolu s hlavní hrdinkou seznamují s rodinou Mitfordů, do níž kromě obou rodičů patří hned sedm dětí. Jediný syn Tom studuje na internátní škole, na Louisu tedy čeká výchova šestice dívek různého stáří, od batolete až po téměř dospělou Nancy. Aby jmen nebylo pro začátek málo, většina z postav má i své přezdívky. V případě zavražděné ženy ve vlaku je také často zdůrazňováno, čí byla příbuznou, čímž se situace ještě trochu znepřehlední.

Než však našinec začne obviňovat autorku z přílišné snahy vše zašmodrchat, měli bychom si vyjasnit jednu věc. Rodina Mitfordových skutečně existovala a patřila svého času k celebritám první kategorie. Pro šestici dívek se všeobecně vžil pojem Sestry Mitfordovy. Byly to zámožné, pohledné a dobře oblékané aristokratky, s poněkud vyhraněnými názory, jenž se pohybovaly na široké škále od fašismu, přes nacismus až ke komunismu. V době, kdy se odehrává příběh Mitfordských vražd, jsou však ještě v dětském věku. Stejně tak došlo skutečně i k oné vlakové vraždě, dodnes oficiálně nevyřešené. Fellowesová všechny tyto události pospojovala, byť za cenu drobného poupravení časových údajů. Do Louisina příběhu také propašovala svůj pohled na to, jak se ve dvacátých letech rychle měnil svět a spolu s tím i úloha žen ve společnosti.
 

V tomto ohledu se do myslí audioknižních posluchačů vkrádá otázka – jak v audioknize plné ženských hrdinek funguje mužský vypravěč? Nahrávkou, režírovanou Hynkem Pekárkem a vydanou nakladatelstvím Ikar ve spolupráci s Radioservisem, totiž provází hlas Jaromíra Meduny. Překvapivě však jeho interpretace dopadla výborně. Hercův klidný, laskavý projev souzní se starosvětsky laděným příběhem. V Mitfordských vraždách netečou potoky krve, jde spíše o historický román s detektivní zápletkou, k čemuž se zvolený styl vyprávění hodí. Pochvalu si Meduna zaslouží i za odlišování různých postav, které ztvárňuje citlivě bez jediného náznaku přehrávání. Hudební doprovod, tvořený zejména jednoduchými klavírními a smyčcovými motivy, působí tajemně, aniž by na sebe strhával přílišnou pozornost.

Mitfordské vraždy zahajují stejnojmennou sérii historických detektivek, míchající fikci s dobovými reáliemi. Fellowesové se podařilo stvořit mnohovrstevnatý příběh, který plyne (místy možná trochu příliš) poklidným tempem. Spolu s tím, jak se blíží dramatické rozuzlení, se do pomalu se odvíjejícího starosvětského příběhu postupně vkrádají temné podtóny. Výsledek dává příslib neméně napínavých pokračování, která prozatím vyšla v tištěné podobě dvě. Uvidíme, zda se jich dočkáme i jako audioknih.