Zpět

Když hvězdy nad francouzskými muži vyhasnou

recenze, , 11.11.2019
Serotonin
O románu Serotonin francouzského spisovatele s nevyslovitelným jménem Michel Houellebecq všichni mluví. Patří k dobrému tónu zmínit, že vám tato publikace leží na nočním stolku. Čtenáři to dodá auru rytíře v lesklé zbroji, jenž se neohroženě utká s nihilismem, který kniha po otevření vyvrhne ze svých temných útrob jako otrávenou slinu.
Přiznám se, že jsem srab. Unavena vlastním životem nepotřebuju na bedra naložit šedesátiletého misantropa, který si, nadán citem pro jazyk, vyřizuje účty s kdekým a s kdečím. Posledními ostrůvky v nepřátelském světě, na kterých lze s jistým uspokojením aspoň přechodně zakotvit, jsou prý ženská přirození a auta německého výrobce s náhonem na všechna čtyři kola. Při poslechu audioknihy však s Houellebecqem ani jeho protivným hrdinou nejste sami. Nakladatelství OneHotBook moudře zvolilo jako narátora Otakara Brouska ml. Nejenže nám posluchačům hned v úvodu nahrávky prozradí, jak se ten zpropadený spisovatel vyslovuje, ale energický mužný hlas nás také uklidní, že to společně dáme.

V tandemu s režisérem Michalem Burešem Brousek přidává textu vrstvu po vrstvě, rozeznívá ho, rytmizuje, žene dál i v pasážích, po kterých by čtenář váhal, zda knihu aspoň na čas neodložit. Ostatně vstoupit do hlavy podivné bytosti jménem Florent-Claude Labroust připomínající pavouka chce silný žaludek. Ač teprve čtyřicátník, navíc s dobrým vzděláním, slušnou profesní kariérou a finančními rezervami, hází tento expert na zemědělskou politiku flintu do žita.
 

Co hrdina, spíše tedy antihrdina, postrádá v elementárních lidských citech, to nahrazuje jeho bystrý pozorovací talent. Banální kulisy všedního života komentuje se škodolibou přesností a cynickou otevřeností. Všímá si souvislostí, které vidět nechceme, pojmenovává, co jsme si slyšet zakázali. Ve zvukové knize studený sled postřehů rámují sice vynalézavé, zároveň však řezavé hudební předěly, které pocit odcizení zesilují.

Chrlení myšlenek připomíná chrlení krve. Pozorný Brousek však tu přispěchá s kapesníčkem, kterým si utřeme ústa, tu prohodí bonmot nebo jen změnou tónu odlehčí situaci. Neshazuje text jako takový, naopak mu fandí a povzbuzuje posluchače, aby knize dali šanci. Plastický přednes připojuje ke každé vyslovené informaci další význam. I složitá, šroubovaná souvětí, která musí být velkou prověrkou čtenářova soustředění, jsou v nahrávce servírovaná po pečlivě oddělených soustech.

A příběh? Ach, ano. Serotonin obsahuje i linii putování a souběžného bilancování agronoma Labrousta. Autor si s publikem hraje, odkrývá životní peripetie postupně, občas jen něco naznačí, aby až za odměnu o notný kus textu dál vyjevil další podrobnosti. Většina vzpomínek se týká žen a s nimi spojených životních selhání. Jak však Florent-Claud uvyká účinkům antidepresivních pilulek Captorix, vyhasínají i poslední záškuby emocí. Zdá se, že zbývá jediné pouto s holou existencí, a tím je závislost na kouření. Obžalovává tedy celý systém nejen kvůli nedostatku povolných žen, absenci účinných opatření, která by chránila francouzské zemědělce, ale především kvůli téměř nulovému počtu kuřáckých pokojů v hotelích.

Serotonin řadím k titulům, které se díky promyšlenému převedení do zvukové podoby, staly zábavnějšími a přístupnějšími. Audioknižní tým vystavěl mezi žlučovitého autora a publikum interpretační zeď, díky které i po doposlouchání zůstanou světu barvy. To však neznamená, že se posluchačů Houellebecqovy apely nedotknou. Přemítání o mužích, nad nimiž hvězdy vyhasly, nás nemine. Přestože Florent-Claud konstatuje vyhasnutí jakékoli potence, audiokniha má do posledních minut koule.