Zpět

Zločiny v šeru londýnské mlhy

recenze, , 11.09.2017
Kriminální příběhy Johna G. Reedera
Angličtí zlosynové se v předválečné době nemusejí obávat jenom Sherlocka Holmese či Hercula Poirota. Po krku jim jde i jejich souputník, inspektor John G. Reeder z úřadu státního zástupce Sira Bredona. Tento usedlý starý mládenec žije hlavně svou prací a občasnou společnost mu dělají jen hospodyně Hambletonová a známá ze sousedství, slečna Markéta Belmanová. Ve svém povolání nevyužívá svaly, ale brilantní detektivní talent. V trojici příběhů z dvacátých let nespustí Reeder z očí kanadského podvodníka, pokusí se rozbít bandu gangsterů a podívá se na zoubek záhadné ženě, obviněné z bizarní krádeže. Ačkoliv zpočátku působí případy nevinně, jde v nich jemu i jeho blízkým často o život.
Spisovatel Edgar Wallace má na kontě přes sto sedmdesát knih. V průběhu dvacátého století byly jeho romány nesčetněkrát zfilmovány a svým jménem se navždy zapsal mezi průkopníky toho, co dnes považujeme za klasickou anglickou detektivku, často ale s příměsí thrillerových a špionážních prvků. I u nás se jeho knihy za času mládí našich dědečků horlivě četly a snad i proto se několik příběhů dočkalo i rozhlasového zpracování. Kromě hry Soudce Jack se pozornost dramaturgů zaměřila na krátké povídky s detektivem Reederem, kterých vzniklo celkem sedm. Vydavatelství Radioservis se z nich rozhodlo na jednom CD (a také v digitální distribuci) vydat trojici příběhů s Ivanem Trojanem v hlavní roli, které byly natočeny v letech 2004-2005, pod názvem Kriminální příběhy Johna G. Reedera.
 

Rozhlas měl vždy až magickou schopnost přitahovat velká herecká jména i do menších dramatizací, což se v této sérii detektivek beze zbytku prokázalo. Již zmíněného Ivana Trojana v titulní roli doplnil v úloze jeho nadřízeného Otakar Brousek st., inspektorovu hospodyni a slečnu Belmanovou si zahrály oblíbené herečky Jana Drbohlavová a Ilona Svobodová. Prakticky i všichni další zúčastnění platí za zkušené rozhlasové interprety, takže hned v úvodním příběhu Gangster z Toronta se v roli nebezpečného falešného klenotníka představil Martin Štěpánek, jeho vyhlédnutou oběť, továrníka Stephena, pak skvěle vystřihl Jaroslav Kepka. V povídce Zelená mamba se do úlohy vládců podsvětí převtělili Jiří Štěpnička s Miroslavem Táborským, kterým při tom v úloze femme fatale zdatně sekundovala Simona Postlerová. Ani závěrečný díl Krádež mramoru nezůstává pozadu. V něm se díky tajemné ženě, v podání nezaměnitelné Valérie Zawadské, ukáže, že zdánlivě banální zločin může mít zlověstné pozadí. Tyto a mnohé další osobnosti režíroval Vlado Rusko, který si v budování napínavé dobové atmosféry pomohl hudbou Petra Mandela.

Mastering nahrávky pro vydání dostal na starost Miroslav Mareš, k němuž však směřuje snad jediná výtka. V úvodních dvou povídkách je zvuk v rozhovorech z kanceláře detektiva rozdělen stereofonně do obou kanálů, takže na sebe postavy mluví každá ze své strany. Bohužel se nepodařilo sjednotit hladinu hlasitosti, takže Otakar Brousek zní oproti Ivanu Trojanovi nepříjemně hlasitě. V posledním příběhu pak již k tak výraznému dělení do kanálů nedošlo a problém odpadl.

V Kriminálních příbězích Johna G. Reedera figuruje namísto násilí chytrá zápletka. Neomylný detektiv už tak nějak k tomuto žánru patří, třebaže dnes působí trochu úsměvně. Oproti některým současným nahrávkám se příběhy chlubí perfektními hereckými výkony a režisérským citem pro temporytmus. Přesto, či právě proto, že obsazení ne vždy ctí věk postav (kde jinde než v rozhlase tohle může projít?), zde účinkují skvělí herci i ze starší generace, díky čemuž patří tato série do zlatého fondu rozhlasové detektivky.