Zpět

Procvičujte jazýčky

recenze, , 28.11.2014
Logopedické pohádky
Učit děti správné výslovnosti má u nás velkou tradici a nejinak tomu je i v případě audionahrávek. V roce 1984 vydal Panton za pomoci mnoha logopedů a Československého rozhlasu Olomouc dvě dlouhohrající desky s názvem Kdo mi, děti, poví? Opravdu velmi odměřená soudružka učitelka na nich nepříjemným způsobem nutí děti k procvičování hlásek. Zadává jim spoustu úkolů bez náležitého vysvětlení, takže děti často ani netuší, co mají dělat. Navíc je nahrávka obsahem poplatná společenskému ovzduší v době jejího vzniku. Soudružka při vyučování pracuje s říkankami z knížky Brousek pro tvůj jazýček od pana Kábeleho. Titul se dočkal i on-line reedice v roce 2013, bohužel přepis nebyl nikterak upravován a i když ho Supraphonline doporučuje i dnešním posluchačům, jsem jiného názoru.
V roce 1996 vyšel u vydavatelství Fermata na dvou magnetofonových kazetách výše zmíněný Brousek pro tvůj jazýček. Tento soubor říkadel znají především pamětníci - poprvé byl knižně vydán v roce 1961. Každé z říkadel je zaměřeno na jednu hlásku, bohužel často se jedná o shluk slov, která dané písmenko obsahují, a říkadlo nedává smysl. Samotná nahrávka Brousku dopadla ovšem dobře - jedno dítě říkanku zarecituje, dospělí ji zazpívají a k nim se přidají ostatní děti. V roce 2003 se titul dočkal i vydání na dvou CD. Tolik k historii.

Klinické logopedky, Ilona Eichlerová a Jana Havlíčková, už delší dobu vytvářejí různé pomůcky pro děti, které mají problémy s výslovností. Autorkám v tom pomáhá nakladatelství Portál, které vydalo už řadu jejich knížek s touto tématikou, např. dva soubory s logopedickými říkankami (Kouká Mína do komína a Já mám v krabici cukr a krupici) či logopedické pexeso. Kromě těchto titulů připravily speciální logopedické pohádky, které spatřily světlo světa v roce 2012. Jedná se o krátké, kvalitní, originální a dobře vypointované příběhy, které v sobě skrývají právě procvičovanou hlásku. Nechybí zde pohádky o zvířátkách, o králích, princích a princeznách a ani o skřítcích, dracích či o obyčejných klucích a holčičkách. U každé pohádky je v knížce návodný obrázek, podle kterého děti mohou příběh převyprávět a procvičit si dané písmeno.

O dva roky později přispěchal Supraphon na trh s audiopodobou této knížky. Pohádky dětem vypráví laskavým a příjemným způsobem známá herečka Barbora Hrzánová, která má s tvorbou pro děti bohaté zkušenosti. S typicky neutuchajícím elánem vypráví dětem smutné i veselé příběhy a to tak poutavým způsobem, že budou jistě po skončení každé pohádky žadonit o další. Procvičované hlásky nijak v pohádkách zbytečně nezdůrazňuje a malí posluchači si tak často ani neuvědomí, že se něco učí.
 

Na třech audio CD je dohromady čtyřicet pět pohádek. Za příběhem vždy následují dvě otázky pro posluchače i s odpověďmi. Mají sloužit k názornému procvičení hlásky, obsažené v ději pohádky. A zde jako laik spatřuji kámen úrazu: paní Hrzánová jednou přečte otázku, pak odpověď a pak mají děti odpověď opakovat s ní. Ve snaze potrápit neposlušné jazýčky co nejvíc jsou odpovědi formulovány často do dlouhých a složitých souvětí a tím, že je děti uslyší pouze jednou, může nastat problém s jejich zapamatováním. Chybí zde možnost postupného opakování částí věty po paní Hrzánové. Interpretka sice odpověď při společném nácviku říká pomaleji, přesto ale nedělá výraznější předěly mezi slovy, což téměř vylučuje včasné pozastavení přehrávání. Bohužel ani booklet úkoly k procvičování nenabízí a původní myšlenka naučit děti správnému vyslovování ve spoustě pohádek ztrácí smysl.

Celá audiokniha je opatřena veselými krátkými znělkami, které zde fungují jako předěly mezi pohádkou a úkolem a mezi úkolem a další pohádkou. Autor hudby v nich využil klasické i syntetické nástroje a jeho skladby jsou příjemným zpestřením. Posluchač se v audioknize rychle zorientuje - před každým názvem příběhu se dozví, jaké hlásce je pohádka věnována. Pohádka a procvičování jsou rozděleny do dvou samostatných tracků, takže audiokniha může dobře posloužit i dětem, které se nechtějí nic učit, jen poslouchat. Podle mého názoru je pohádky určitě zaujmou, samotné procvičování řeči je však velmi obtížné.