Zpět

Nové novely starého známého spisovatele

recenze, Tereza Špetlíková, 11.06.2018
Muž a žena
Téměř současně s knižním vydáním Muže a ženy Michala Viewegha, se na trh dostává i stejnojmenná audiokniha. Vyprávění dvou samostatných novel se pod vedením dvou režisérů zhostili dva hlavní interpreti, herci Martin Finger a Martina Krátká.
Pro spisovatele Michala Viewegha není návrat k psaní snadný, což ostatně sám potvrzuje v mnohých rozhovorech a besedách. Po zdravotních komplikacích ho zastihly i změny v osobním životě a on se z této těžké životní situace pokusil tak zvaně „vypsat“. Obě novely, Family Frost a Čarodějka z Křemelky, které vycházejí pod společným názvem Muž a žena, nesou autobiografické prvky. Opět se v nich také setkáváme s oblíbenými postavami i místy, nadpřirozenem či polemizováním nad (ne)existencí Boha. Nechybí ale ani to podstatné – autorův specifický smysl pro humor, který jeho čtenářům a posluchačům v posledních dílech tolik chyběl. Sice možná trochu přebývá jedna vložená povídka a několik vulgarismů, naštěstí ale ubylo pesimismu, sebelítosti a unavenosti.

Ústředním tématem obou příběhů jsou mezilidské, a jak už název knihy napovídá zejména partnerské vztahy. Vypravěčem novelky Family Frost je muž, což v případě audioknihy platí doslova – v režii Michala Bureše ji čte herec Martin Finger. Jeho přednes koresponduje s rozpoložením hlavního hrdiny, takže v přímých řečech působí vysloveně odevzdaně, čtení z pozice vypravěče ale rozhodně nepostrádá dynamiku. Oproti druhé části je interpretace mužské novely čistší, prosta kudrlinek hlasových intonací, dramatických pauz a citoslovců.
 

Čarodějku z Křemelky si coby interpretka střihla nadějná herečka Martina Krátká pod taktovkou režisérky Jitky Škápíkové. Příběh mladé ženy je o poznání hlasově barvitější – ostatně, zabývá se hravějším tématem. Herečka si vyhrála se ztvárněním veškerých postav až s divadelní přesností, tématu ku prospěchu (schválně, jestli stejně jako recenzentka poznáte Simonu Stašovou).

Oba hlavní interprety pak doplňuje jejich kolega Igor Bareš, který dostal na starost oba prology a epilogy. Pojal je osobitě, přesto nijak rušivě k předchozím či následným částem. Jako spisovatelovo alter ego oplývající sarkasmem dokázal Bareš vystřelit efektní úvod, či naopak důraznou tečkou příběh ukončit.
 
Hudební složka audioknihy je podobně ironická, jako její celkový nádech. Tvoří ji popové melodie plné kytar a dalších strunných nástrojů za občasného přispění klavíru. Obálka CD odpovídá knižní předloze – je jednoduchá s patrnou nadsázkou. Dohromady jde o rozhodně zajímavý, zábavný a vcelku povedený návrat velkého spisovatele v netradiční formě.