Zpět

Dívka, která brala oko za oko

recenze, , 13.09.2017
Muž, který hledal svůj stín
Proč má Lisbeth na zádech dračí tetování? Na to autor původní trilogie Milénium, Stieg Larsson, nestihl svým čtenářům odpovědět. V Muži, který hledal svůj stín, představuje jeho pokračovatel svou verzi příběhu o tom, kterak nejslavnější románová hackerka k drakovi na zádech přišla. Na ni samotnou však v příběhu čeká odhalení další části její minulosti. Ani po letech totiž komusi nedávají stará tajemství spát do té míry, že se neštítí ani vraždy.
Švéd Stieg Larsson stihl před svou smrtí z původně plánované desetidílné série Milénium napsat pouze tři knihy. Další trojici románů, která by neukončený příběh mladé rebelky Lisbeth a investigativního novináře Mikaela Blomkvista uzavřela, se uvolil dopsat jeho krajan, David Lagercrantz. Muž, který hledal svůj stín je prostřední knihou z této „nové“ trilogie. Jejím největším lákadlem je pro fanoušky původních příběhů jistě vysvětlení původu dračího tetování, které bylo zdůrazněno v anglickém názvu první Larssonovy knihy. Než však na toto odhalení dojde, musí se naši staří známí hrdinové postavit hned několika nepřátelům.

Lisbeth Salanderová, odpykávající si na začátku knihy kratší trest za mřížemi, se razantně zaplete do vztahů mezi vězeňkyněmi. Za to, že se zastala šikanované dívky Fárie proti drsné vůdkyni místního gangu Benitě, jí teď hrozí smrtelné nebezpečí. Moc na něj však nedbá, protože její mysl zaměstnává pátrání v minulosti vlastní rodiny. Tím z důvodu obtížného přístupu k počítači pověřuje Mikaela. Ten přijde na nečekaná vodítka, spojující životní osudy Lisbethiny rodiny a oslnivě bohatého businessmana Leo Mannheimera. Mezitím však dojde k vraždě, kterou Lisbeth nehodlá nechat bez pomsty. Stejně tak se rozhodne zjednat spravedlnost i pro Fáriu, trpící v ortodoxní muslimské rodině. Rozjíždí se tak dvě paralelní dějové linie, jedna založená na dnes aktuální islamofobii a druhá, popisující cestu bohatého muže, který se přes zdánlivě bezstarostný život potýká s hledáním něčeho, co mu v životě od dětství schází, aniž by přesně věděl, co to má být.
 

Zda nové díly vhodně navazují na ty Larssonovy, či zda jde o umělé natahování nepůvodním směrem, se musí každý rozhodnout sám. Ale co zvuková podoba? Ve vydavatelství OneHotBook se naštěstí drží pravidla, že vítězná sestava se nemění, takže za mikrofonem při natáčení opět nechyběl herec Martin Stránský, a to za režisérského dohledu Jitky Škápíkové. Jistota v hercově hlase ukazuje, že má stále skvělou formu. Do jeho projevu se sice, zejména při ztvárňování ženských postav, tu a tam vkrádá větší hravost, k nechtěnému zlehčování ale naštěstí nedošlo. V dramatické druhé půli se nedá o žádném oddychovém poslechu mluvit. Stránský umí udržet posluchačovu pozornost změnami rytmu četby a přesně volenými dramatickými pauzami. Hutnou atmosféru vyprávění navíc podporuje i hudba, která původní motivy série obohacuje o nové klávesové, kytarové a syntezátorové variace. Za čistý a nijak nezastřený zvuk si zaslouží pochvalu zvukařka Karolína Škápíková, protože ne všechny audioknihy se mohou pyšnit takto vysokou technickou kvalitou nahrávky.

Každý nový román o Mikaelovi a Lisbeth lze brát jako nostalgický výlet do dobře známé krajiny. Autor tentokrát ale potlačil například novinářské prostředí, které patřilo ke koloritu původního Milénia, a více vsadil na příběhy vedlejších postav v obou dějových linkách. I tak se ale Lagercrantzův severský thriller Muž, který hledal svůj stín jistě zařadí mezi letošní bestsellery. A skvělé audioknižní zpracování, které se na trh dostalo v den světové premiéry knihy, na tom bude jistě mít také svůj nezanedbatelný podíl.