Zpět

Staronová virtuální realita

recenze, , 17.04.2018
Nekonečný příběh
Nekonečný příběh napsal Michael Ende před třiceti lety, ale věhlas knihy zastínila úspěšná filmová adaptace z poloviny osmdesátých let. Posluchače neznalého knihy tedy může zaskočit, že film převyprávěl pouze první polovinu děje. Velkorysá německá produkce i značný divácký ohlas navíc umlčely protesty spisovatele, který s filmovým zpracováním nesouhlasil. Audioknižní titul nakladatelství OneHotBook, kterého se režijně ujal Michal Bureš, je tedy příležitostí konečně se dozvědět, jak to s Fantázií doopravdy bylo.
Ende zručně splétá dvě roviny vyprávění. Do děje nás uvádí trampotami sužovaný Bastián, kluk ze současnosti, který nevyniká vůbec v ničem, s výjimkou čtení a fantazírování. Jenže v příběhu je ukrytá další kniha, kterou čteme spolu s Bastiánem. V tištěných vydáních tyto dvě roviny odlišuje i barva písma, zvuková kniha takovou distinkci využít nemůže. V podání Jana Vlasáka však se zařazením pasáží potíže nemáme. Tónem hlasu, rychlostí přednesu i změnou hlasitosti nás snadno uvede do jednoho či druhého světa.

Žánr fantasy se v Nekonečném příběhu demonstruje klasickým schématem. Bastián Baltazar Bux ukradne v antikvariátu knihu, která ho silně přitahovala. Netuší, že je oknem do jiného vesmíru, který existuje paralelně a je plný kouzel. Chlapec však dlouho odmítá uvěřit, že právě on je ten vyvolený, který může mezi oběma světy procházet. Čtenář, v tomto případě posluchač, je tak třetím rámcem Nekonečného příběhu, když si spojitost uvědomí a Bastiána stejně jako bytosti Fantázie vybízí, aby neváhal a vydal se na pomoc Atrejovi a Dětské císařovně.
 

Film si Bastiána, v knize obtloustlého a bázlivého nemotoru, přikrášlil a k úspěchu u diváků přispěl i ústřední hudební motiv The Never Ending Story zkomponovaný v duchu New Wave, pozitivní, pohádkově rozmáchlý a skotačivě ujišťující, že vše dobře dopadne. Elektronika, ale už bez diskotékového náboje se ozývá i z hudebních předělů audioknihy, které dokreslují události ve Fantázii. Skleněné, vibrující tóny však posluchače varují, že se má mít na pozoru. Vždyť vstupuje do říše zdání, kde se skutečnost přesýpá v neskutečné jako tekuté písky. 
  
Druhá polovina knihy, ta, kterou málokdo zná, totiž převrací vše na hlavu. Když Bastián pojmenuje Dětskou císařovnu, je v roli stvořitele dětsky roztomilý. Jenže Ende promýšlí svůj koncept dál. Co za svět stvoří ten, který byl ještě včera ustrašený outsider? Bude velkorysý? Moudrý? Pevný ve svých zásadách? Dokáže si vážit přátelství? A jaká budou jeho přání? Jan Vlasák nás drží v zubech jako vlkodlak Gmork Atreje a nutí nás poslouchat, jak se z Bastiána stává panovačný, pyšný a nesnesitelný chlapec. Místo bezstarostného přitakání všeobecnému konsensu, že představivost je ušlechtilá, nastupuje nejistota. Ve svých snech se můžeme ztratit a zapomenout sami na sebe. Je třeba vybalancovat život ve světě skutečném a virtuálním.
 
Pokud tedy pořídíte dětem Nekonečný příběh ve vyšperkovaném přebalu se skvělými ilustracemi, které vytvořil Přemek Ponáhlý, buďte ve střehu. Jakmile založíte do přehrávače druhý disk, čekají vás komplikované rozhovory, proč cesta zpět k sobě samému je ta nejtěžší, jak rozeznat lež od fantazie a k čemu je hrdinům pokora. V tomto virtuálním světě se totiž můžeme naučit rozpoznat falešné přátele, zkrotit svou pýchu a naslouchat druhým. A na pochybovačské řeči, že dítě si knihu přece musí samo přečíst, v klidu zapomeňte. Díky poslechu se totiž můžete dělit o společný zážitek. Neexistují jen knihy, jsou další cesty, jak se dostat do Fantázie, říká ostatně hlasem Jana Vlasáka sám Michael Ende.