Filmový rukopis Jana Němce je bezpochyby osobitý. Jestliže některé snímky jiných režisérů české nové vlny u běžného diváka téměř zlidověly a bývají často reprízovány i na komerčních televizních stanicích, Němcova díla z té doby zůstanou stále těžko uchopitelná a pro mnoho lidí vlastně neznámá. Absurdní groteskno a nadsázka, spolu s výtvarnou stylizací obrazu a nestandardními vypravěčskými postupy, povyšují Němcovy filmy šedesátých let na skvosty české kinematografie, které ovšem řadového diváka bohužel jen těžko osloví.

Jestliže Němcův filmařský styl označujeme jako osobitý, budeme už jen těžko hledat jiné adjektivum pro jeho povídky. Autor čtenáři nic neulehčuje a předkládá mu komplikované, často obtížně srozumitelné texty, v nichž je nesnadné se orientovat. Dobrá, potud lze sledovat paralelu s Němcovými filmy. I čtenář je nyní nucen přemýšlet, jak text pochopit a jak ho zpracovat. U memoárů, kterými sbírka Nepodávej ruku číšníkovi je, jde ale o formu velmi nezvyklou. Němec se vypravěčskými postupy snaží zaznamenat své vzpomínky do slov tak, jak by to patrně udělal pro film. Neuvědomuje si nejspíš ale, že je rozhodně lepším filmařem než spisovatelem.
 
Svou nekonvenčnost posunul Jan Němec ještě o kus dál, když nechal několik povídek převyprávět Karlem Rodenem. Nepodávej ruku číšníkovi je Rodenovou první audioknižní zkušeností. Jak sám prohlásil, je si vědom, že mluvené slovo není jeho parketou a nabídku přijal především z obdivu k osobnosti Jana Němce. Naděje, že zkušený herec bude schopen zpřístupnit posluchači tak složitý text, bere za své už po několika prvních minutách. Roden podivně intonuje, předčasně ukončuje věty a dělá příliš dlouhé pomlky, jakoby povídky četl při nahrávání poprvé. U vědomí toho, že režisérem audioknihy je sám Jan Němec, lze ale předpokládat, že přednes přesně zapadá do jeho představy o vyprávění vlastních vzpomínek a že vše nastrojil tak, aby šel opět napříč zažitými postupy.

Komu tedy audioknihu Nepodávej ruku číšníkovi doporučit? Všem, kteří mají rádi Jana Němce. Všem, kteří jsou zvědaví, jak si Karel Roden poradil se svou první audioknihou. Všem, kteří chtějí slyšet amatérskou archivní nahrávku zpěvu a kytarové hry Oskara Petra. A komu Číšníka naopak nedoporučit? Všem, kteří nemají rádi silácké příběhy o nespoutaném životě filmových celebrit. Všem, kteří mají obavy z lidí s nelegálně drženými zbraněmi. Všem, kteří si nechtějí dělat hlavu z toho, co se opravdu stalo a co je autorova fikce.