Zpět

Mrazivý Neviditelný

recenze, , 4.9.2017
Neviditelný
Potkali jsme jej v čítankách, možná i v povinné literatuře: Jaroslav Havlíček coby přední představitel české psychologické prózy. Tečka. Tím dost možná naše povědomí a zejména pak vztah k autorovi tvořícímu v první polovině minulého století končil. Ti šťastnější z nás pak poznali vydařené filmové adaptace (Helimadoe, zejména ale Petrolejové lampy). Jaká byla škoda vnímat Havlíčka jen jako pojem z české literární historie, vyvstane na mysli při poslechu Neviditelného.
Edice vydavatelství Bookmedia tak trochu marketingově pracuje se souslovím Mistři slova. Série audionahrávek totiž přednostně staví na výběru zvučných jmen, která se s četbou, občas i dramatizacemi, pojí již několik let a představují osvědčenou jistotu, že herec udělá co nejvíce pro kvalitní interpretaci textu. Proto mezi (zatím vydanými) jedenácti tituly najdeme Jaromíra Medunu, Valérii Zawadskou, Miroslava Táborského nebo Pavla Rímského. Přebaly audioknih využívají výhradně jen portrét herce (fotí Jiří Hroník), nikterak nepracují s tématem čtené knihy. Kultivovaná, přesto moderní grafika Jiřího Troskova však překrývá pocit, že zde máme co do činění jen s nějakým pietním aktem. Vlastně jde o graficky nejvydařenější počin v kontextu původní produkce vydavatelství Bookmedia pod značkou Audiotéka.

Jenže vnímat edici Mistři slova jen výhradně skrze samotné interprety by byla velká škoda. Ačkoliv lze předpokládat, že propagace i samotný nákup se hodně opírá o volbu herce, zapadnout by neměl ani výběr textů. Nevychází z nějaké ucelené a promyšlené dramaturgie, dokonce se (vlastně naštěstí) nesnaží ani působit jako výběr „zlatého fondu“. To, co budou jednotliví interpreti načítat, si totiž určují oni sami. Jde tedy o výběr velmi subjektivní, vycházející z osobního vztahu k dané knize. Koncept edice je tak svým způsobem velmi nepředvídatelný, při pečlivějším pozorování však zjistíme, že oni „mistři slova“ vybírají takové tituly, které tak či onak mají velmi podstatné místo v literatuře, byť se může zdát, že na některé se již poněkud časem práší. A nezanedbatelná přednost takové koncepce pak spočívá v již zmíněném vztahu – herec čte něco, co jej nějak oslovilo, ovlivnilo, co má rád, nebo co jej třeba (v dobrém slova smyslu) dráždí. Že se pak právě toto pozitivně promítne i do kvality přednesu, vlastně ani nepřekvapí.

Dalším důkazem budiž aktuální příspěvek do edice, román Jaroslava Havlíčka Neviditelný. Text, který by vás bezesporu nenapadl jako titul, který by nutně musel být v nějakém „best of“. Dokonce se stěží dá bavit o komerčním potenciálu, lákadlu, které naopak dobře zafunguje u Spalovače mrtvol nebo Paní Bovaryové. Přesto právě Neviditelný ve mne (znovu a ještě silněji) potvrdil, jak kvalitní právě tato edice je.

Výběr provedl Jiří Schwarz, herec, kterého bohužel v nabídkách audioknih tak často nepotkáme. Interpret, který naprosto dokonale ladí barvou svého hlasu a rytmem s vyprávěním, které nám, čtenářům, předkládá ústřední hrdina románu, Petr Švajcar. Více než dvacetihodinová nahrávka nabízí mimořádně mrazivý poslech. Schwarz plíživé napětí a rozklad jakéhokoliv náznaku štěstí zesiluje poklidným kladením slov. Málokdy zvýší hlas, naopak největší drama se odehraje v tichosti až naprostém tichu. Pod režijním vedením Jakuba Taberyho herec zachycuje obraz člověka, který účelově využívá druhých ke svému zaopatření a štěstí, aby však čím dál tím více dostával na vědomí, že Osud s ním má jiné plány.

Neviditelný je sice velmi obsáhlou knihou, ale nepamatuji si, kdy jsem při poslechu tak zarytě čekal na každou další větu…