Zpět

Dítě, kterému jsme otevřeli dveře

recenze, , 12.04.2019
Odemykání dětského potenciálu
Jan Mühlfeit není posluchačům audioknih neznámý – Aleš Zbořil už načetl jeho velmi populární exkurzi do leadershipu Pozitivní leader. Pokud jste však činnosti tohoto bývalého veleúspěšného manažera Microsoftu sledovali, víte, že se v jeho hledáčku neobjevují pouze vedoucí týmů, ale také děti - školáci, respektive rodiče a vzdělávací instituce. Mühlfeitovo snažení v oblasti růstu dětského potenciálu, svobody rozhodování a vůbec v tématu vzdělávání, dokazují i jeho společné aktivity s Kateřinou Novotnou a tedy i jejich kniha Odemykání dětského potenciálu, kterou nakladatelství Bizbooks nyní vydalo ve zvukové verzi.
Nebudu zastírat, že téma knihy se mne velmi dotýká. Nejenže jsem něco málo přes rok otcem, ale ve školství řadu let pracuji (a to i na vedoucí pozici). Přístup, s jakým se na vzdělávání Mühlfeit dívá, mi imponuje, tedy přesněji řečeno – souzním s ním a vidím právě v něm jednu z mála možností, jak náš systém uzdravit a tedy posílit i kondici společnosti jako takové. 

Oceňuji, že tato kniha nesměřuje ke kritice systému, naopak je velmi konstruktivní a navíc, jde na to strategicky rozumně, tedy od výchovy malých dětí jejich rodiči. Kniha nemusí nutně mít ambici měnit něco obecného, může ale oslovit jeden, dva, tři páry rodičů a už se začne společnost měnit. Výdyť růst začíná od semínka a od každého z nás, a s takovým postojem Mühlfeit s Novotnou svůj text koncipují. Předkládají velmi konkrétní potíže, jež se s dětmi v rámci jejich růstu a také vzdělávání pojí, a s nimi nabízejí i konkrétní řešení. Nejde o to slepě něco kopírovat, rady nemohou být univerzálně funkční, cíl spočívá spíše ve schopnosti podívat se na problém alespoň trochu jinak. Přičemž v centru stojí dítě a naše touha mít z něj osobnost – zdravou, svobodnou a odpovědnou.
 

A jestliže jsem psal v recenzi audioknihy Dítě na vlastní pohon, že se nejedná o nějakou obyčejnou trendy příručku, o Odemykání dětského potenciálu toto mohu (s radostí) zopakovat. Kniha není o předkládání „babských rad“, ale fundovaně sepsaný text, který má velmi promyšlenou strukturu a každou z kapitol opírá o vědecké poznatky. Současně ji lze brát jako jakýsi manifest moderního vzdělávání – něčeho, čemu se tady teprve učíme a k čemu si teprve snažíme najít klíč. Kdyby se nad tématy a postupy obsaženými v této knize (stejně jako v Dítěti na vlastní pohon) opravdu systematicky a seriózně debatovalo nejen mezi nadšenci, ale i tam, kde se vzdělávací systém formuje shora, měli bychom před sebou mnohem optimističtější výhled do budoucna.

Audioknihu načetla dvojice Filip Švarc a Apolena Veldová. Veldová mnoho prostoru nedostává a posluchač je vlastně spíše jejím občasným zapojením se zaskočen. Švarc se ovšem jeví jako dobrá volba: svou pozitivní barvou hlasu posluchače nejen udržuje dobře naladěného, ale dost možná ho podvědomě vede k otevřenějšímu přijímání postojů a faktů v knize obsažených. Zatímco Dítě na vlastní pohon byla literatura přeci jen o řád odbornější, Odemykání dětského potenciálu působí – a to právě i díky Švarcovi – spíše jako vyprávění, jako konzultace s nějakým příjemným učitelem, mentorem či koučem, který to s naším dítětem myslí dobře.

Jediné, zač nakladatelství strhávám plusové body, je hudba, tedy spíše takové jakési tóny, jingly, které vstupují mezi kapitoly nebo v rámci nich předělují klíčové body. Vysoký tón, který zazní v průběhu ani ne osmi hodinového poslechu snad stokrát, bych raději oželel.