Zpět

Uvěřitelný příběh z nereálné doby

recenze, , 29.5.2017
Otčina
Představte si: Německo neprohrálo 2. světovou válku, Říše expanduje, a v roce 1964 se připravuje na oslavy pětasedmdesátin Adolfa Hitlera a návštěvu amerického prezidenta. Tehdy ovšem začnou mizet vysocí činitelé. Jaké tajemství Velkoněmecké říše zločiny skrývají?
Robert Harris svůj bestseller Otčina rozehrál jako detektivku, psychologické drama, politický thriller odehrávající se v reálném čase, ovšem s jen částečně reálným historickým pozadím. Jeho román se v roce 1994 dočkal amerického filmového zpracování, na konci roku 2016 také českého rozhlasového seriálu, který nyní vydává Radioservis.

Autora dramatizace Víta Vencla a režiséra Aleše Vrzáka doplňují osvědčení: autor hudby Marko Ivanović, zvukový mistr Radek Veselý a hudební a zvukový režisér Ladislav Železný. Když k týmu sehranému již dříve z dramatizace Nesbøho Nemesis připočteme ještě svědomitou dramaturgii Renaty Venclové a přesvědčivé výkony herců, máme před sebou skutečný majstrštyk, třeba i aspirující na ocenění v příštím ročníku ankety Audiokniha roku.

Děj Otčiny je velmi komplikovaný, ale díky zvládnuté úpravě plně srozumitelný, byť nepozornému posluchači může leccos uniknout. Dramatizace je pojata jako mozaika dialogů a scén, dynamiku a napětí umocňuje Vrzák ostrými, až filmovými střihy. Stejně jako u Nemesis jsou i v Otčině pasáže nahrávané v exteriérech ukázkově nasnímané.
 

V hlavní roli vyšetřovatele Xaviera Marcha se představuje Jiří Vyorálek. Příznivci audioknih ho mohou znát z audioknižních detektivek s komisařem Wallanderem, Vyorálek ovšem dokazuje, že dovede být tahounem i v dramatickém seriálu. Jeho March je člověk životem zmítaný, zbavený všech nadějí a ideálů, vyjma jediného: potrestat viníky zla. Velmi suverénně mu sekundují Jan Vondráček v roli úlisného parťáka Maxe Jaegera a Tereza Dočkalová, které jde rozhlas čím dál tím víc k duhu. Americkou novinářku Charlie pojala jako mladou, ne moc zkušenou, ale zároveň velmi ambiciózní ženu obdařenou zvídavostí, inteligencí a statečností. Gestapák Globus v podání Igora Bareše, je kapitola sama pro sebe: zrůdu, ze které při poslechu až mrazí, nedovede zahrát jen tak někdo. Příjemným překvapením je i Jiří Štěpnička, kterého už dnes v rozhlasových hrách tolik neslyšíme, v úloze ředitele gestapa taťkovského typu. Nelze nezmínit Marka Holého, jehož důstojník Krebs je sice odhodlaný sloužit říši, zároveň ale bojuje se svým svědomím a přesvědčením.

Vedle hlavních obsazuje Aleš Vrzák výrazné hlasy i do epizodních rolí, nejinak je tomu v Otčině: Valérie Zawadská jako opilá úřednice, Dana Černá jako zatvrzelá ex-manželka hlavního vyšetřovatele, Miroslav Hanuš jako zmatený dispečer, Daniela Kolářová jako pevná žena, nedávající najevo své emoce, či trojlístek Hromada, Frej, Vlasák coby zmizevší pohlaváři. Řada dalších nepatrných postav byla svěřena kolegům rozhlasákům či méně známým hercům, kteří nemají tolik zkušeností

s rozhlasem, ale jejich hlasy jsou známé z dabingu, tváře pak z divadel. Zářným příkladem je výkon Vojtěcha Hájka v roli vyděšeného a zbabělého kadeta.

Hudba Marka Ivanoviće dotváří atmosféru děje a podtrhuje dynamiku. Příkladem budiž úvodní koláž, kdy pod hudebním podkresem zaznívají fragmenty projevů Adolfa Hitlera. Už ta dává dramatický a napínavý příběh.