Zpět

Může být Brad Pitt tahounem českých audioknih?

recenze, , 1.11.2017
Podivuhodný případ Benjamina Buttona a další povídky
Archiv vydavatelství AudioStory čítá za čtvrtstoletí jeho existence slušnou řádku nahrávek mluveného slova. Mnohé z nich se už dočkaly pečlivých reedic, jiné se dnešním posluchačům teprve chystají připomenout. Současně však vydavatelství produkuje i audioknihy nové, byť ne v takovém tempu, jako na počátku své existence. Nestává se však, aby představilo titul, který z části čerpá z archivu a z části vzniknul teprve nedávno.

Recenze audioknihy Podivuhodný případ Benjamina Buttona a další povídky.
To je případ právě vydaného souboru tří povídek amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda. Šéfka AudioStory, Jindřiška Nováková, se rozhodla postavit vedle sebe pětadvacet let staré nahrávky povídek Myslí si, že je báječný a Polapený stín s Rudolfem Pellarem a nové nastudování Podivuhodného případu Benjamina Buttona v interpretaci Michala Dlouhého. Snad chtěla potěšit letité příznivce mluveného slova a současně oslovit novou generaci posluchačů moderním zpracováním povídky známé širokému obecenstvu díky filmové adaptaci.

Spojení je to funkční hned v několika ohledech. Především jsou povídky samostatnými literárními útvary, takže rozdílné interpretace obou herců nejsou na škodu. Oba Pellarovy texty spojuje postava hlavního hrdiny Basila, a je tedy logické, že zůstaly při sobě. V neposlední řadě přispívá k vyváženosti titulu, že Dlouhý a Pellar dostávají přibližně stejný prostor. Co naopak podporuje pocit nesourodosti, je rozdílný hudební doprovod u staré a nové nahrávky, a pochopitelně zvuk, který je z důvodu rozdílu pětadvaceti let odlišný. Neinformovaného posluchače mohou takové rozdíly překvapit.
 

Podobné překvapení může mít na svědomí i obal audioknihy. Tandem vydavatelů už podruhé v krátké době sáhnul z důvodu zvýšení prodejů po fotografii z filmové adaptace. V případě Spalovače mrtvol obálka „slibovala“ Rudolfa Hrušínského, zatímco posluchač dostal Lukáše Hlavicu. Tentokrát se AudioStory s Vyšehradem rozhodli nalákat zákazníky na tváře Brada Pitta a Cate Blanchettové, hvězd hollywoodského filmu z roku 2008. Nedokážu posoudit nakolik může být takový krok matoucí, či kolik odradí či přitáhne zákazníků. Osobně se ale domnívám, že není třeba volit tak podbízivé metody. Tím spíše, že se oba interpreti Fitzgeraldových audioknižních povídek rozhodně nemají za co stydět.

Herec, šansoniér a především překladatel Rudolf Pellar má k americké literatuře velmi blízko a tak je jeho interpretace Fitzgeraldových povídek poučená a s brilantní staroškolskou výslovností anglických termínů. Zejména ve srovnání s Michalem Dlouhým je jeho projev méně civilní a melodický, což by při delším textu mohlo vést ke ztrátě posluchačské pozornosti. U krátkých forem to však není tak závažné.

Michal Dlouhý se hlasovému herectví věnuje velmi zřídka. Před lety přijal nabídku Supraphonu natočit jedenáctihodinovou Tolkienovu trilogii Pán prstenů, ale vedle ní už mnoho zářezů na své audioknižní pažbě nemá. O to příjemnějším překvapením jeho interpretace je. Vměstnal do ní náznaky dialogů i postupný vývoj hlavního hrdiny, nepřehrává ale ani v komických situacích, takže míru pobavení nechává spíše na posluchači.

Jak by asi povídkovému souboru slušelo rozdělení na dvě CD? Formát mp3 by tím sice ztratil na významu, posluchač by ale dostal jasné sdělení, že drží v rukou dvě rozdílné interpretace z dvou odlišných období produkce vydavatelství AudioStory. Fakt, že jsou obě perfektní, však jejich umístění na jednom společném médiu nadmíru dostatečně ospravedlňuje.