Zpět

Pořádná porce thrilleru

recenze, , 02.11.2020
Já, Poutník
Zatímco si někdejší americký tajný agent užívá klidu po odchodu z aktivní služby, kdesi daleko na východě se chystá islámský fundamentalista ke kolosálnímu útoku. Jen díky tomu, že je agent požádán o pomoc při vyšetřování záhadného úmrtí v hotelovém pokoji na Manhattanu, dostane se k nejdůležitějšímu úkolu své kariéry. Stává se proto Poutníkem na cestě k záchraně světa.
Americké thrillery buď milujete, nebo nesnášíte. Opakují se v nich totiž často mnohá klišé, jakými jsou zejména superhrdinové z řad FBI a geniální záporáci se superúčinnými zbraněmi z opačné strany světa. Ani autor příběhu Já, Poutník, zkušený filmový scenárista Terry Hayes, se jim nevyhnul. Hrdina-vlastenec je téměř dokonalý všeználek, který se dostává do situací dosti vzdálených realitě. Navíc mu pomáhá i neuvěřitelná náhoda, díky níž se nakonec všechny dějové linky propojí. Proč by však bylo chybou, nechat si tuto knihu ujít?

Terry Hayes se takříkajíc na stará kolena rozhodl odskočit ze světa filmových pláten k literatuře. A zvolil k tomu možná nejsnazší cestu – populární žánr thrilleru, okořeněný pro jistotu i zapeklitou detektivní zápletkou. Důvodů, proč jeho první knižní počin nevynechat, je několik. Zaprvé, Hayes umí vyprávět. I díky svižnému překladu Pavla Medka 760 stran příběhu, přetavených do třiceti hodin audioknižní nahrávky, ubíhá nečekaně rychle. Často používaný humor s nemalou dávkou cynismu udržuje posluchače s autorem na jedné lodi, třebaže vody, kterými ve svém vyprávění Hayes proplouvá, jsou často dosti zrádné. Zadruhé, v knížce si na své přijdou nejen milovníci napětí a akce, ale i ti co se rádi dozvídají o jiných krajích či kulturách. Hayes toho nastudoval nemálo o fungování tajných služeb, stejnou péči však věnoval i rešerším o islámském světě a geografii zemí na Blízkém východě. Zatřetí, příběh je rozdělen na tři části, z nichž každá má co nabídnout téměř každému fanouškovi žánru. Zatímco v té první se autor věnuje hrdinově minulosti, ve druhé jej nechá rozlousknout zamotanou detektivní zápletku. V poslední třetině mu pak nachystá dechberoucí thrillerové vyvrcholení. Čtvrtým důvodem, proč dát příběhu šanci, je zvuková podoba.
 

Vydavatelství Témbr nesáhlo po šest let staré knize náhodou. Já, Poutník se ani mezi dnešními tituly rozhodně neztratí. A v Martinu Stránském našel tento příběh ideálního protagonistu. Stránský je profesionál na slovo vzatý, jeho tvárný projev postihne jak seriózní literaturu faktu, tak napínavé severské detektivky či humoristická díla. Občas se mu pravda stává, že příliš popustí uzdu svému hlasovému projevu a zní rozverně i v temných thrillerových příbězích. Tentokrát ho ale režisérská ruka či text samotný k žádné hlasové ekvilibristice nepustily a výsledku to jen prospělo. V jeho četbě je slyšet sebekázeň, díky které se nedopouští ani náznaku přehrávání. Každé pasáži odměřuje přesnou dávku emocí – ani o chlup víc, ani míň. Tempo a náladu vyprávění ovlivňuje i drobnými nuancemi – nádechy a pomlkami. Četbu v nemalé části nahrávky doprovází zdařilý hudební podkres Pavla Holého, který střídá rytmické pasáže s arabským světem inspirovanými melodiemi.

Americké thrillery buď milujete, nebo nesnášíte. I pokud vás obvykle vlastenecké snahy supertajných superagentů bojovat proti nejgeniálnějším zločincům příliš neberou, zkuste dát audioknize Já, Poutník šanci a vydejte se spolu s ní na napínavou cestu. Autorův styl vyprávění a (jakoby mimoděk) zajímavými fakty z různých oborů nabitý příběh za to stojí.