Zpět

Problém s Problémem tří těles

recenze, , 4.2.2018
Problém tří těles
Sci-fi trilogie Liou Cch'-sina se v Číně stala kultovní záležitostí, rozruch však vyvolala i v okolním světě. Vždyť první díl, Problém tří těles, nadchnul odborníky i „obyčejné“ čtenáře, byl přeložil do více než třiceti jazyků a v procesu výroby je i jeho filmová adaptace. K nám nyní přichází i coby audiokniha. Dříve než propadnete jásotu, prosím o trošku opatrnosti.
Možná jsem to už někdy ve svých recenzích přiznal: sci-fi u mě jako žánr vždy o něco lépe funguje v podobě rozpohybovaných obrázků, než při listování knihou. Výjimky pochopitelně existují, ale i tak si říkám, že v sobě nesu jakési prokletí, když si nedokážu četbu i sebepropagovanějších literárních kousků užít stejně dobře jako projekci v kině. Liou Cch'-sin si mě ale na svou stranu získal docela záhy. Jeho kniha má totiž daleko od mladistvé radosti z lodí putujících vesmírem či fascinace možností vymýšlet si budoucnost, která bude (ne)hostinná adekvátně k našim fabulačním potřebám. Liou Cch'-sin se chová jako dospělák. Jako pragmatik. Spisovatel, který klade každičkou kostičku ve skládačce tak pečlivě, že vlastně ani nemáte pocit, že by vám vyprávěl smyšlený příběh. Důvěryhodnost, sázka na reálie, ale i jakousi obyčejnost, která vším prostupuje, má pro mě coby čtenáře punc svěžesti. A při poslechu prvních desítek minut vznikla naděje, že si užiji pořádné sci-fi, aniž bych musel mít pocit, že na mě vykoukne někdo se svítícím mečem.

Těžko budu zastírat, že má naděje byla neustále dobře živena a že se nedočkala nějakých těch pádů a drobných rozčarování (mluvím o tobě, Konci knihy!). Vlastně paradoxně za nejvíce může to, o čem jsem před chvíli ještě básnil: Liou Cch'-sin a jeho styl totiž může v kombinaci s interpretací Zbyška Horáka ustrnout v nezúčastněnosti a cizotě.
 

Nejprve taková drobnost: vezmete-li do rukou klasickou knihu, orientace v postavách s čínskými jmény bude snazší, než když se o totéž pokusíte s audioknihou. Sám jsem se přistihl, že ani po hodině poslechu jsem si nebyl zcela jistý, zda ten, o němž se právě hovoří, je tím, kdo se ocitl v knize o dvacet minut dříve. Problém tří těles vyžaduje od posluchače velký podíl koncentrace.

A s ní se pojí i rys číslo dva: Zbyšek Horák má až příliš neutrální barvu hlasu a způsob práce s ním. Ačkoliv se rozhodně nevyhýbá řečovým gestům, umí od sebe sem tam poměrně citelně oddělit dva či více charakterů při společném dialogu, ve výsledku se mi jen obtížně říká, zda se mi jeho podání líbí či nelíbí. Ano, vlastně v kontextu s náladou textu, jde o volbu dobrou (možná za to může zkušenost režiséra Jakuba Taberyho). Horák, ač v jeho audioknižním portfoliu nalezneme řadu dětských kousků, se náramně hodí k literatuře faktu. Uměl by ji jistojistě podat tak, abychom si z ní zapamatovali co nejvíce. A obdobně se postavil k tomuto románu. I on je v jeho podání jakýmsi dokumentem, více než napínavým thrillerem či dramatem.

Jestliže si tedy hodláte tuto propagovanou literární událost užít, bude potřeba naprogramovat svá očekávání tímto směrem. Problém s Problémem tří těles může totiž snadno vzniknout, bude-li vaše mysl a ucho lačnit po dramatizovaném přednesu, po způsobu vyprávění, které nepohrdá pečlivě vypointovanými zvraty a složitou psychologizací postav. Román i jeho zvuková verze kráčí jiným směrem. Napětí vzniká spíše dodatečně, pohledem z ptačí perspektivy, při racionálním uvážení dílčích aspektů příběhů, které se v něm odehrály. Těžko říci, jak tomu bude v dalších dílech trilogie, ale „jednička“ spíše oťukává téma a také naši schopnost toto „anti-drama“ ustát a užít si je.