Zpět

První audioknižní Pecka

recenze, , 23.01.2020
Souhvězdí Gulag
Povídková tvorba bývá audioknižní produkcí často opomíjena, o té české ani nemluvě. Vydavatelé mnohem raději volí rozsáhlé romány zahraničních bestselleristů a k malým literárním formám sahají jen zřídka. O to více potěší, že tým vydavatelství Tebenas připravil dvanáctihodinový výbor z tvorby spisovatele, politického vězně 50. let, chartisty Karla Pecky s názvem Souhvězdí Gulag.
Už dřívějším loňským titulem, Stínem Jiřího Křižana, dal Tebenas tušit, že se nevydává pouze cestou starších detektivek Eduarda Fikera, či současné české literatury, ale zaměří se i na díla, která se vypořádávají s tuzemskou komunistickou totalitou. Ač se může zdát, že 30 let po listopadu je toto téma překonané, opak je pravdou. Právě v době, kdy si tak rozsáhlou moc nad médii podmaňuje jediný oligarcha, kdy se vláda drží u moci díky podpoře komunistů a kdy se prezident chová k Ústavě přinejmenším neuctivě, je nutností, ba povinností připomínat si podobné hrůznosti a absurdity čtyřiceti let komunistické nadvlády.

Takové Peckovy povídky jsou – ty z knihy Na co umírají muži z prostředí jáchymovského lágru krutě sžíravé, Malostranské humoresky zase nesmlouvavě absurdní. Vedle těchto aspektů jsou ovšem poetické, nahořkle groteskní a plné naděje, povětšinou zcela falešné. Peckovy texty jsou čtivé, což je hlavní předpoklad pro úspěšnou zvukovou podobu. Na ní mají samozřejmě největší podíl zkušení interpreti – Miroslav Táborský a Lukáš Hlavica.

Oba jsou výbornou volbou. Táborský pro „jáchymovské“ povídky a jednu kafkovskou, postapokalyptickou s názvem Čtvrtý vítač, Hlavica zase pro výběr z Malostranských humoresek plus tematicky korespondující Spiknutí dobrodějů o záchraně hospody U Černého vola štamgasty kdysi v první polovině 90. let. Táborský své četbě dodává patřičnou bodrost, Hlavica zase určitou komičnost, obojí přitom jen v lehkých náznacích.

Posluchače možná trochu zarazí dramaturgie titulu, která vedle výběrů z knih Na co umírají muži (včetně jinde vydané povídky Konfrontace) a Malostranské humoresky zařadila i zmiňované povídky Spiknutí dobrodějů a hlavně pak Čtvrtý vítač, která je jako z jiného světa. Producent Daniel Pagáč, který sestavil rozsáhlý knižní komplet Souhvězdí Gulag Karla Pecky, a který stojí i za jeho povídkovou audioknižní podobou, toto rozhodnutí zdůvodňuje snahou o zachycení Peckovy literární šíře. Z tohoto hlediska nelze nic namítnout.

O zvuk, střih a mastering, ale i o hudbu se postaral, jak už je u Tebenasu zvykem, nevidomý skladatel Raven. Zejména v Malostranských humoreskách jeho skladby výborně dokreslují absurdnost Peckových textů, když se v hudebním předělu derou na povrch fragmenty z Kupředu levá a motivy z Hašlerovy Po starých zámeckých schodech.

Souhvězdí Gulag je prvním audioknižním počinem z tvorby Karla Pecky, doufejme ale, že ne posledním. Vždyť několik nahrávek pořídil už Český rozhlas. Po revoluci se na rozhlasových vlnách objevila četba z jeho nejznámější knihy Motáky nezvěstnému, četba povídky Mafie velká i malá a Doktor Faustík (z Malostranských humoresek), četba z knihy Pád Pýthie, či konečně rozhlasová dramatizace povídky Konfrontace, která byla natočena již v roce 1968, za normalizace smazána, a znovu nastudována roku 1996. I vydavatelství Českého rozhlasu tedy má kam sáhnout, pokud by se rozhodl připravit audioknižního Pecku. A třeba i další za normalizace zakázané autory: Karel Michal, Josef Škvorecký, Jan Procházka a další.