Zpět

Petiška ze severu

recenze, , 14.06.2018
Severská mytologie
Neil Gaiman se vyznačuje vším, co k úspěšnému spisovateli dnešních dnů patří. Je provázaný s komiksem, filmem i seriály dosahujícími vysoké sledovanosti, píše písňové texty, je aktivní na sociálních sítích, fotogenický a angažovaný. Škoda že se jeho knihy neobjevují v seznamech povinné literatury, možná by žáci a studenti s větší chutí četli. Posledním jeho počinem, se kterým se mají v těsném sledu po knižním vydání možnost seznámit i milovníci audioknih, je Severská mytologie. Útlá kniha neaspiruje na zásadní literární dílo Gaimanovy kariéry, má však velký potenciál katapultovat ho mezi klasiky formátu Eduarda Petišky.
Přirovnání k Petiškovi není myšleno hanlivě. Staré řecké báje a pověsti, které český autor před šedesáti lety poutavě převyprávěl, se dočkaly mnoha vydání a překladů. Gaiman sleduje podobný cíl. Znovu vrátit příběh postavám, ze kterých zbyla jen jména. Moudrý Ódin. Mocný Thór. Úskočný Loki. Přestože fantasy žánr je plný odkazů na mýty, chybí kontext. Není třeba hned studovat srovnávací religionistiku a prokousávat se Eddou, stačí se ponořit do líčení zkušeného vypravěče.

Nakladatelství OneHotBook se nemohlo splést, když vybralo pro nahrávání tento titul. Gaiman vrací mytickým schématům spád, buduje napětí, rozehrává emoce, osudovosti dodá váhu a prolité krvi barvu. Slova křičí, že chtějí být náležitě vyslovena, a to s patřičnou úctou ke starodávným příběhům, s vážností a přednesem, který by potěšil i uši králů. Režisér Hynek Pekárek vsadil na Pavla Soukupa, jehož hlas má rozšafnost starých bardů. Vyprávění předkládá jako nezpochybnitelnou zprávu o dění v Ásgardu a přilehlých světech. Ve správnou chvíli ale tón odlehčí a nenechá zapadnout jediný vtip.
 

Gaiman, snad k úctě k původním předobrazům, volí poměrně střízlivé formulace, strohé věty jdou rychle k jádru věci. Soukup vedený zkušeným režisérem proud řeči zastavuje, pečlivě slova dávkuje, nebojí se ticha. Koktejl pomlk a dramaticky přednesených výstupů obohatil vyprávění o slavných činech i slabostech mocných bohů o další dimenzi. Knihu čtenář snadno zhltne jako jednohubku, audiokniha nabízí bohatší a zapamatovatelnější zážitek. Ostatně i severská jména, jež mohou na papíře vypadat cize a kostrbatě, narátor vyslovuje pečlivě a velmi přesvědčivě.

Šestihodinová nahrávka je s láskou vypravená do světa. Lákavý obal vychází z knižní obálky a motivy citlivě aplikuje na papírový přebal i potisk disku. Původní hudba vyvolává dojem, že bard sám sebe doprovází hrou na harfu a občas si s ostatními pobrukuje. Delší hudební vstupy působí, jako by je měli na svědomí muzikanti, kteří si k nahrávání odskočili rovnou z hodovní síně. Paličky rozezvučí tympány, basa nám sáhne hluboko, až do prastarých strachů a, ohlašuje-li text soumrak bohů, troubení rohu nevyhnutelnost zkázy podtrhne.

Je nesnadné spoutat mýty do knihy, neboť příběhy čekají na vypravěče, který jim dodá žár, rozehraje motivy dosud spící, doplní detaily a příměry. Audiokniha přesvědčivě ukazuje, že tiché čtení, které se datuje od dob středověkých klášterů, se pro pohanské bohy nehodí. Dejme jim hlas a oni nás znovu ohromí.