Audiokniha nové značky Voxi, pod níž teď vycházejí veškeré zvukové nahrávky skupiny Albatros Media, vznikala pod taktovkou tvůrčího týmu AudioStory. Režisérka Jindřiška Nováková se po trojhlasé interpretaci v předcházející Zapomenuté vraždě vrátila k interpretačnímu tandemu z první audioknihy, Vraždy na faře. Vedle Růženy Merunkové v partech slečny Marplové tu tak ve všech ostatních úlohách opět vystupuje Otakar Brousek.

Gentlemansky dejme nejprve prostor dámě. Vlídný hlas Růženy Merunkové přenáší na posluchače tu správnou dávku zdánlivé nevinnosti, za níž se však skrývá letitá zkušenost a mazanost slečny Marplové. Když však tato amatérská pátračka za policii na chvíli převezme výslech, působí Merunková rázem přísně až výhrůžně. Lepší představitelku pro tuto roli by si posluchači mohli jen těžko představit.
 
Po většinu času ale nahrávce vévodí melodický hlas vypravěče Otakara Brouska. Svou roli vypravěče má však rovněž pevně pod kontrolou. Každé důležité postavě přiřadil vlastní hlas, což u více než desítky charakterů jistě nebyl snadný úkol. Důležité bylo rozlišit od sebe zejména čtyři různé policisty, kteří případ vyšetřují, což jim vyneslo zvláštní osobité rysy. Plukovník Melchett tak například kromě mečivého hlasu čas od času popotahuje nosem, zatímco superintendant Harper mu kontruje hlubokým basem. Na rozdíl od Vraždy na faře už naštěstí tento způsob interpretace, snad s výjimkou pisklavého hlasu zvídavé naivky paní Bantryové, nevyznívá jako nechtěná parodie na detektivku. Velmi příjemný a přirozený je zvláště způsob, jakým se Brousek vypořádal s charaktery členů rodiny Jeffersonových, kolem nichž se dlouho vyšetřování příběhu točí.

V mnoha knihách Agathy Christie se ve větší či menší míře ukrývá její typický anglický humor, čehož se tvůrci nebáli, a naopak to pomocí Brouskova hlasu akcentovali. O to více zamrzí, že byly z textu vyškrtány některé pasáže, jako například pro slečnu Marplovou typické narážky na synovce Raymonda. Škrtům bohužel neunikl ani autorčin originální vtip, kdy se jedna z dětských postav chlubí svou sbírkou dopisů od anglických spisovatelů detektivek, mezi nimiž nechybí ten od Agathy Christie. Matoucí je pro posluchače ale především vynechání části předlohy, týkající se času nálezu mrtvoly. Z osekaného textu totiž vyplývá, že k němu došlo večer, třebaže je z předchozích událostí zřejmé, že šlo naopak o časné ráno. V době, kdy audioknihy vycházejí ve formátu mp3 a nejsou tak prakticky omezeny délkou nosiče, je takové krácení zbytečné a věrné fanoušky Agathy Christie jistě nepotěší. Což je škoda, protože tento nešvar trochu zastiňuje jinak precizně zpracovanou nahrávku se zdařilými hereckými výkony a příjemnými doprovodnými melodiemi.