Zpět

Božsky nesmrtelný

recenze, , 16.08.2015
Tajemný Etrusk
Ve spojitosti se jménem Mika Waltari si téměř každý vybaví jeho Egypťana Sinuheta, ti více sečtělí pak i Tajemného Etruska. Tento pompézní román o hledání sebe sama, místa svého určení, svého jezera, hory, města, román o rozmachu řecké kultury, zániku a vzniku civilizací, mocenských bojích, nejen milostných intrikách, o podlostech a moci božské psal Waltari po 2. světové válce, tedy v době, kdy se rovněž jedna etapa končila, aby započala další. Byť se příběh odehrává celých pět století před naším letopočtem, je v mnohém žhavě současný. Nejde o nudné, zastaralé povídání, ale o dynamický, čtivý román.
Muselo být nesnadným úkolem tak rozsáhlý text plný zvratů, postav a popisů převést do podoby rozhlasového dramatického seriálu. Nelehkého úkolu se ujal renomovaný spisovatel a divadelník, autor řady adaptací i původních rozhlasových her, Michal Lázňovský. Desetidílný seriál podle jeho scénáře se začal realizovat roku 2013, původně v režii Vlada Ruska, kterého ovšem následně nahradila Hana Kofránková. Tajemný (Nesmrtelný) Etrusk se tak stal její zřejmě poslední rozhlasovou prací podobného rozsahu. Devítihodinová dramatizace měla premiéru na stanici Vltava v září roku 2014. Vydavatelství Radioservis ve spolupráci s OneHotBook vydalo pak nahrávku v oblíbeném formátu mp3 v červenci 2015.

Přes veškerou rozmáchlost a ambice s jakými seriál vznikal, lze bohužel dramatizaci vytknout zásadní nedostatky. Ne snad že by dialogy nebyly živé a dramatické, že by neposkytovaly hercům dostatečnou příležitost, ovšem celkový tvar spatřuji pro přílišnou popisnost jako nevhodný. Vypravěč tu má nezvykle obrovský prostor a jeho časté vpády do děje ubírají příběhu na tempu. Některé obezličky, kterými autor dramatizace překlenuje děj, by snad bylo lépe rozepsat do dialogů i za cenu celkového prodloužení seriálu. Nechci podceňovat práci dramaturga, neviděl jsem ostatně první verze scénářů, ale skoro to na mě působí, že vše je na první druhou dobrou.
 

Ve stínu těchto výtek ovšem lze v rozhlasovém Etruskovi najít jednoznačné klady. Těmi největšími je výborné režijní vedení a obsazení bezmála padesáti skvělých herců. Dokonce i epizodní role byly obsazeny zvučnými jmény – Otakar brousek mladší, Josef Somr, Michal Pavlata, Simona Postlerová, Otakar Brousek st. (jeho vůbec poslední rozhlasová role) a další. Ti, kteří celý seriál pevně drží, jsou pak herci Dana Černá, Ivan Řezáč, David Matásek, Martin Zahálka, Viktor Preiss a zejména pak Lukáš Hlavica v titulní roli Larse Turmse. Hlavicův Etrusk je pevný jako skála, ale nevyrovnaný a velmi vznětlivý. Arsinoé Dany Černé je prohnaná mrcha, chvíli oddaně milující toho či onoho, chvíli vypočítavá až zlá.

Hudba Zdeňka Zdeňka je velmi poutavá, často dramatická a vhodně podtrhující děj a lze si je postesknout nad její syntetičností. Chápu, že finanční prostředky na symfonický orchestr, který by hudbu kousek po kousku natáčel, chybí, leč ta umělost je v případě Tajemného Etruska velmi rušivá.

Na závěr rozklíčujme ještě jednu drobnost: seriál byl do vysílání zařazen pod názvem Nesmrtelný Etrusk, jež prý lépe vyjadřoval povahu děje a příběhu. Na CD však dramatizace vyšla pod čtenářům známým názvem Tajemný Etrusk. Vše pro prodej, klidně i drobné zmatky.