Loňský debut německé autorky Romy Hausmannové vyšel v českém překladu pod názvem Milé dítě. Autorka v něm představuje variaci na v posledních letech oblíbené téma thrillerových románů. Tentokrát však, na rozdíl od toho, na co láká česká anotace, nejde o psychologickou hru mezi obětí a tyranem. O tom, že se vězněné ženě podařilo utéct, se dozvídáme hned v úvodu, takže naopak retrospektivně z útržků vzpomínek rekonstruujeme předchozí události. Aby toho však nebylo málo, do pohybu se dávají i věci odehrávající se v současnosti – tedy po útěku. Útěk totiž ještě nemusí znamenat bezpečí.

Thriller Milé dítě je vyprávěn z pohledu tří hlavních postav. Tomu se podřídil i počet interpretů audioknihy, která vyšla pod značkou Témbr. V režii Marka Štiftera tak události z pohledu hlavní hrdinky popisuje herečka Jana Holcová, myšlenky otce zmizelé Leny pak připadly Jakubu Žaludovi. Trojici protagonistů uzavírá Lumíra Přichystalová, na níž zbyly části kapitol vyprávěné očima třináctileté Leniny dcery Hannah. Ani jeden z nich nepatří k provařeným audioknižním interpretům. Právě to, že jejich hlas nemá posluchač spjatý s žádnou jinou nahrávkou, však dodává četbě zvláštní pocit autentické bezprostřednosti.
 
Nedostatek zkušeností však není příliš znát. Strohý, chladný až odevzdaný hlas Jany Holcové odpovídá rozpoložení traumatizované hrdinky. V kontrastu s ním postavili tvůrci nahrávky energický projev Jakuba Žaluda. Jeho postava se ani po letech nevzdává naděje, že se mu jednou podaří zjednat pro svou dceru spravedlnost. Lumíra Přichystalová pojala svou malou Hannah také v souladu s textem, tedy jako inteligentní, zároveň však zvláštním způsobem narušenou dívku, která brzy všem začne lézt na nervy. Výrazným prvkem zvukové podoby Milého dítěte je hudební složka, které se dostalo poměrně velkorysého prostoru. Temné tóny a pochmurné melodie intenzivně zdůrazňují tísnivou atmosféru příběhu.

Sázka na neoposlouchané herecké protagonisty se tvůrcům vyplatila. Jejich projevy jsou režisérsky dobře zvládnuté, celkový dojem však sráží zvuk nahrávky pořízené ve studiu ARTDOG. Zvukařskou a střihačskou práci lze označit za přinejmenším ledabylou. Lehce zastřený zvuk zní, jako by byl záznam pořízený amatérsky v obýváku. Kromě míst, kde byly vystříhány nádechy, se v podkresu pod vyprávěním konstantně line tichý šum. Občas by se hodilo přidat delší pauzu mezi jednotlivými částmi příběhu. Na mnoha místech je také slyšitelné otáčení stránek čteného textu. Hudba je v několika případech navíc příliš hlasitá, v jedné z kapitol dokonce tak, že téměř přehlušuje čtený text.

Milé dítě je výrazným, leč kontroverzním příspěvkem do současné thrillerové vlny. Napínavý úvod a dramatický závěr vyvažují trochu příliš rozvleklou střední část knihy, v níž pozornost pomáhají udržet pouze nečekané dějové zvraty. Namísto zjevné brutality dostala v příběhu přednost tichá hrůza, plynoucí z imaginace čtenářů a posluchačů. Těm druhým jmenovaným však může dojem kazit i horší technická úroveň nahrávky.