To všechno vodnes’ čas
Šedesátá léta můžeme právem označit za rozhlasové žně. Lze tak vnímat hlavně jejich druhou půli včetně inkriminovaného roku 1968, roku Pražského jara, roku okupace. Kromě mnoha jiného bylo ten rok realizováno pozoruhodné a dnes velmi cenné vyprávění zpěváka, herce, ale i showmana každým coulem – Waldemara Matušky. Lví podíl na nahrávce má básník a dramatik Ivo Fischer, který nahrávku připravil do vysílání a který se i ujal režie.
Takřka zlidovělá písnička
To všechno vodnes čas, známá ze semaforského pásma
Zuzana je sama doma, vždy otvírá a zavírá jednotlivé části četby. Matuškovo povídání je pak rámováno jeho dalšími hity, kupř.
Divoké koně,
Slaný déšť,
Árie měsíce,
Písnička pro Zuzanu...
Jak již bylo řečeno, Waldemar Matuška nebyl jen vynikající zpěvák, ale i herec a vypravěč. Kouzlo jeho vypravěčství tkví v barvitosti, s jakou např. popisuje vzpomínky na dětství plné klukovin, či hraní s amatérskou kapelou po vesnických tancovačkách. Matuška si dokáže posluchače získat. Nejvíc ve chvílích, kdy přechází z ich formy do druhé osoby jednotného, ale i množného čísla. To pak má posluchač dojem, že je „Walda“ jeho blízký kamarád a může si tak alespoň ve své představě načas připadat jako spolupachatel všech lumpáren, úspěchů, ale i pádů. Matuška chvíli baví, za chvíli nás donutí k zamyšlení, pozastavení se.
Velký prostor ve zhruba sto minutách dlouhém povídání dostává dětství, první lásky, ale i Matuškovo zásadní angažmá v divadle Semafor. Cenným a raritním bonusem je pak telefonát Karla Kyncla, toho času pracujícího v BBC, Waldemaru Matuškovi, čerstvému emigrantovi do USA - ze září 1986. Zde zpěvák objasňuje důvody, které ho vedly k opuštění Československa. Svěřuje se o pocitu nesvobody a připouští i obavy z nového začátku za velkou louží.
Titul
To všechno vodnes čas vydal v listopadu 2012 Radioservis na dvou CD. Já vám přeju hezký poslech a mohu zaručit, že se určitě nudit nebudete.