Zpět

Z Japonska do Koreje a zpět za 36 let

recenze, , 27.04.2020
Řeka v temnotě
Masadži Išikawa se narodil v roce 1947 v Japonsku, japonské matce a korejskému otci. Tento svazek nebyl od počátku přijímán kladně, otec neměl pocit, že by do Japonska kdy zapadl, a tak se asi nelze divit tomu, že podlehl korejskému přemlouvání, aby se vrátil do vlasti. Jeho japonská rodina šla samozřejmě s ním. Jaké však bylo překvapení všech, když místo země zaslíbené, ráje na zemi, dostali polorozpadlou chatrč někde v horách Severní Koreje.
Chlapec musel spolu se sestrami a matkou, které znaly pouze Japonsko, přesídlit do míst, jež vlastně ani nebyly domovinou jejich otce – ten pocházel z jižní části země – a začít žít úplně nový život s novým jazykem a novou zkušeností: stal se vyvrhelem kvůli svému japonskému původu. Psal se rok 1960 a Masadžimu Išikawovi bylo 13 let.

Chceš studovat? Nemůžeš, nemáš správný kádrový profil. Chceš se přestěhovat? Nemůžeš, nedostaneš povolení. Chceš pomoc lékaře? A máš na úplatek? Další a další problémy se hrnuly nejen na dospívajícího muže, ale i celou rodinu. Série nešťastných příhod pak zcela zákonitě vedla k tomu, co se až v roce 1996 autorovi této autobiografické knihy podařilo – totiž utéct přes Čínu zpět do Japonska. Jaké však bylo překvapení, když se i jeho vlastní domovina k němu samému zachovala macešsky. A jeho žena samozřejmě zůstala v tom pekle.
 

Zvolit za vypravěče takto náročného a osobního příběhu právě Vasila Fridricha bylo od vydavatelství Voxi nesmírně prozřetelné. V loňském roce se totiž tento herec osvědčil v jiné autobiografické knize z poněkud exotického prostředí – v Sedmi letech v Africe. To, co se na černém kontinentu naučil, nyní ve východní Asii bohatě zúročil.

Tempo i rytmus vyprávění jsou zcela adekvátní aktuálnímu dění. Občas se zastaví, aby si povzdechl, jinde zrychlí, když to vyžaduje akce. Fridrich s hlasovým výrazem pracuje tak, abychom mu uvěřili jak vyprávění dospívajícího chlapce, tak i poněkud staršího muže, který prožil téměř celoživotní strádání pod tvrdou rukou rodiny Kimů. A všechno mezi tím.

Atmosféru východoasijských národů dokreslují melodie, které oddělují jednotlivé dlouhé kapitoly. Ty jsou rozděleny na kratší úseky, jež označují nenápadná, leč jednoznačná ťuknutí. Majitelé fyzického nosiče navíc získají stručnou mapu Išikawova útěku.

Kniha Řeka v temnotě by se kvůli svému tíživému tématu a zároveň osobně podanému svědectví mohla stát literaturou doporučovanou ve školách. V bravurním podání Vasila Fridricha se navíc stává také uměleckým zážitkem – ne příjemným, taková tato kniha opravdu být nemůže. Spojuje ale čtivý příběh, vzdělávací potenciál a celkově velmi dobré zvukové zpracování.