Zpět

S vlastní kůží na trh

recenze, , 7.4.2015
Život na nitích
Patřím mezi stoupence přísloví jména hloupých na všech sloupích. Jsem plachý, nerad se na veřejnosti ukazuji, a když se mi něco podaří, snažím se to spíše ututlat. S velkou dávkou ostychu a nervozity jsem se však teď rozhodl nést svoji kůži na trh. A proč? Jednak tím zřejmě ulehčím svým kolegům recenzentům, kteří si dali z namluveného doslovu dvě a dvě dohromady a jistě tuší, komu byla audiokniha věnována, ale hlavně mohu podat asi nejvěrohodnější svědectví o pozadí vzniku zvukového Života na nitích.
Považuji si za čest patřit mezi přátele paní Heleny Štáchové. Divadlo Spejbla a Hurvínka mne ovlivnilo na celý život. Poprvé jsem se s jeho nahrávkami blíže seznámil v nemocnici, když jsem v šesti letech nenávratně přišel o zbyteček svého zraku. Jedna holčička, spolupacientka, tam měla spoustu magnetofonových kazet s Hurvínkem a tak zatímco všichni kolem mne byli z nezdárného výsledku operace smutní, já byl šťastný. I přes vážnost situace, kterou jsem ve svém útlém věku ještě nechápal, jsem objevil lásku na celý život.

Uběhla řada let a na trh se dostala knižní autobiografie Heleny Štáchové Život na nitích. Její skenování do elektronické podoby – pro mne jediná možnost, jak si ji přečíst – bylo velmi obtížné a tak jsem umluvil svoji maminku, aby mi ji načetla. Při četném přehrávání se však bohužel několik pásků zničilo a já neměl nic. Zcela rozumím mámě, že se jí už nechtělo namlouvat knížku znovu. V roce 2008 vyšla audiopodoba Života na nitích v Knihovně a tiskárně pro nevidomé v nepříliš povedené interpretaci. Mrzelo mne to a říkal jsem si, jak by to bylo krásné, kdyby svůj životopis načetla sama autorka. Stal se totiž součástí mého žití – poslouchal jsem ho ve chvílích, kdy mi nebylo zrovna do zpěvu.

Když jsem se v devatenácti letech dozvěděl, že můj oční nerv je nadobro zničen, ztratil jsem veškeré naděje, že kdy znovu spatřím svět, ve kterém žiji. Ten večer byl poslech Života na nitích nejintenzivnější a postupně jsem se i díky knize ze svých depresí dostal. O pár měsíců později jsem v sobě našel odvahu napsat paní Štáchové, zda by nebylo možné její autobiografii vydat jako audioknihu v autorské interpretaci. Nápad se jí líbil, ale jeho realizace samozřejmě nezáležela jen na ní a vypadalo to, že se nenaplní. Popsat ten úžasný pocit, který u mne vyvolala zpráva o tom, že se nakonec můj sen splní, se opravdu nedá. O můj nejkrásnější vánoční dárek se v prosinci 2014 postaralo vydavatelství OneHotBook.

Pozadí vzniku knihy Život na nitích je zřejmě leckomu znám. Autorka byla oslovena v roce 2004 nakladatelstvím Tvarohová-Kolář, aby u příležitosti svých kulatin napsala svůj životopis. Zamýšlená podoba rukopisu se však změnila, když paní Štáchová při jeho přípravě onemocněla rakovinou. Prognóza vyléčení nebyla příliš příznivá a autorka netušila, zda svou knihu vůbec stačí dopsat. Chtěla svým dětem vydat svědectví o vlastním životě a o lidech, které potkávala. Jí samotné totiž velmi brzy zemřeli rodiče a jak už to tak bývá, na spoustu věcí se jich tehdy nezeptala. Zároveň jí psaní sloužilo jako terapie. Od deníčku nemoci utíkala ke vzpomínkám na rodiče, k prvním láskám, k přátelům, k divadlu, k zesnulému manželovi Miloši Kirschnerovi, který z tohoto světa odešel velmi tragickým způsobem, k těžké autonehodě, k Helence, která se jí narodila mrtvá a také k milovaným zvířátkům.
 

Život na nitích však není jen pouhým výčtem smutných autorčiných událostí. Je to kniha plná naděje v dny nadcházející, upřímnosti i humoru. A totéž platí i o audioknize. Posluchač má jedinečnou možnost poznat Helenu Štáchovou i jinak než z jeviště, z dabingu či z audionahrávek. Její laskavé vyprávění doprovází vnímavé a citlivé houslové melodie.

Audiopodoba Života na nitích vás zkrátka chytne a nepustí, dokud ji nedoposloucháte a přitom ani nemusíte být příznivci Divadla Spejbla a Hurvínka. Po poslechu ani nebudete věřit, že jste s paní Štáchovou strávili téměř šestnáct hodin.