Zpět

Poirotova nepříjemnost na dovolené

recenze, Marek Tarnovský, 08.07.2019
Zlo pod sluncem
Jedna z nejznámějších poirotovek královny klasické detektivní školy Agathy Christie sice nepatří mezi její nejlepší počiny, přesto však stále přináleží k tomu lepšímu, co žánr nabízí. Popularita knihy Zlo pod sluncem je dána i úspěšnou filmovou adaptací z počátku 80. let, kde si malého snědého Belgičana paradoxně zahrál postavou mohutný herec, intelektuál a spisovatel Peter Ustinov a přirozeně byla zpracována i v oblíbeném seriálu s Davidem Suchetem. Není příliš divu, že se mezi poměrně širokou nabídkou audioknih s podivínským detektivem v hlavní roli objevil i tento vděčný titul.
Hercula Poirota, tentokrát bez jeho „Watsona“ kapitána Hastingse, zastihneme na dovolené v penzionu, který autorka umístila na poloostrov, z něhož příliv vytváří po značnou část dne téměř izolované místo. V rozsáhlé předehře se seznamujeme s poměrně vysokým počtem postav, které budou hrát v příběhu svou roli. Právě fakt, že autorka ráda svá uzavřená prostředí přelidňuje, je hlavním úskalím zvukového zpracování většiny jejích knih: v postavách se zpočátku nelze příliš vyznat (doporučuji proto tužku a papír). Jakmile ale posluchač toto úskalí překoná, může si naplno vychutnávat stále zlověstnější atmosféru danou podivnými propletenci vztahů, která nakonec vyústí ve vraždu bývalé herečky, svůdné (a svádějící) Arleny Marhallové.

Poirot zkrátka nemá klid ani o dovolené a místo vytouženého odpočinku se musí popasovat s vraždou, která je na první pohled skoro nemožná, neproveditelná, na druhý pohled ji ale mohl spáchat kdokoli. Klidně i někdo mimo okruh podezřelých, tedy dalších hostů penzionu, z nichž každý měl ke zločinu bezesporu motiv. Policii je tak k dispozici ryzí intelekt slavného detektiva, který pátrání dovede až k obvyklé závěrečné scéně, v níž odhalí pachatele i způsob, jakým byl zločin proveden.
 

Christie tentokrát napsala čistokrevnou detektivní šarádu bez hlubšího přesahu (pro srovnání připomeňme namátkou Hadí doupě, Vraždu v Orient expresu či Nultou hodinu). Posluchač, bude-li dostatečně soustředěný a děje neznalý, si může zahrát onu oblíbenou literární hru klasické detektivky na kočku a na myš, kdy autorka rozmisťuje do textu stopy a je na posluchači – hráči, aby je všechny objevil, interpretoval a vyvodil z nich správný závěr. A o tom, že Christie byla v tomto ohledu navzdory striktnímu dodržování fair play mimořádně vynalézavá, jsme se mohli přesvědčit nesčetněkrát.

I ten, kdo četl knihu nebo viděl film, by měl obohacení své audioknihovny o Zlo pod sluncem minimálně zvážit. Zkušený Michal Bureš, kmenový režisér vydavatelství OneHotBook, jehož péčí audiokniha vznikla, do třetice (po Vánocích Hercula Poirota a Vraždě v Orient expresu) sáhl po Lukáši Hlavicovi, o kterém soudím, že dokáže zcela dokonale načíst cokoli. Přestože má za sebou řadu titulů z oblasti tzv. seriózní literatury, je slyšet, že i lehčí žánr ho baví a četbu si užívá. Jeho přednes nepostrádá jistou dávku nadsázky, která knize sluší, zároveň je sympaticky uměřený, bez zbytečné manýry či přehrávání – a dlužno dodat, že tohle je Hlavicův standard.

Textu i hereckému mistrovství jde tak jako v předchozích poirotovkách naproti i hudba, kterou tvoří příjemná klavírní intermezza. Ta jsou však přece jen poněkud zdlouhavá a mohou občas působit i rušivě, zvlášť tam, kde zasahují do přednesu. Oproti kladům je však tato drobná výtka jen nicotnou vadou na kráse, jinak totiž audioknize Zlo pod sluncem nelze vytknout vůbec nic.