Britský mistr fantastické literatury Neil Gaiman byl odjakživa natolik fascinován severskými mýty, až zkrátka neodolal a rozhodl se je poutavě převyprávět pro současného čtenáře. Výsledkem je fascinující sbírka mrazivých legend o nelítostných bozích drsného kraje Severská mytologie, která jako vůbec první „gaimanovka“ vychází coby audiokniha v podání herce Pavla Soukupa.

„Spojení Gaiman, mytologie a Pavel Soukup funguje výborně. Mýty, legendy a báje se odjakživa nejlépe předávaly vyprávěním a tato forma drsně okouzlujícím, krutým a na dřeň osekaným příběhům svědčí nejvíce. Seznámení se světem mocných a marnivých bohů severu tak prostřednictvím výmluvného narátora proběhne tou nejlákavější a nejpřirozenější cestou, kterou syrové příběhy pro své plnokrevné vyznění potřebují,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook. 
 
„Byla to pro mě vítaná příležitost se něco přiučit a trochu si zahrát na obry a bohy. Ovšem všiml jsem si, že se tam vůbec nebaví o lidech, že to je Olymp na druhou. O lidi se tam nikdo nestará, a když se řežou, tak se řežou bohové mezi sebou,“ líčí interpret audioknihy Pavel Soukup, jehož přesný, barvitý a majestátní projev ideálně souzní se vznešeností i temnotou jím vyprávěných příběhů. „Shodou okolností jsem se nedávno prošel po norských horách a uvědomil si, co to je za nádhernou pustinu. Zároveň jsem pochopil, že v jejich mytologii musejí existovat obři, aby se všechno vysvětlilo. Podmínky na severu jsou tak nehostinné, že lidé, kteří tam žili, museli mít chtě nechtě obrovitou představu síly, která to ovládá,“ vysvětluje narátor, který si pro sebe v dávných legendách našel i motivy, jež ho obzvlášť upoutaly. „Zaujala mě smrt Lokiho, která je mimořádně krutá – svázat někoho střevy jeho dětí mi přijde drsně kreativní. Zajímavé také je, že tam pořád vaří pivo, to nejlahodnější pivo, po jehož požití získáte takové básnické opojení, že jste schopní tvořit, stane se z vás umělec, básník – nicméně je otázkou, jak kvalitní verše pak vyplodíte. Všechno má gargantuovský rozsah, na hostinách se žerou celí volové, obři si zvířata házejí rovnou do krku. V těch mýtech taky pořád jako pominutí závodí, posilují a snaží se vyhrát jeden nad druhým. A při jednom takovém závodě, kdo toho víc vypije z rohu hojnosti, způsobí bohové i příliv a odliv,“ prozrazuje herec.

Nahrávku v režii Hynka Pekárka doprovází původní hudba, ve které se v nepřetržitém kontrastu přetlačuje o pozornost jemná a melodická, avšak mollová linka hraná na zlatostrunnou harfu a výrazný, hluboký basový podkres mocně a osudově dunícího rohu, kterým zbývající čas do ragnaröku odpočítávají tupé a nepravidelné údery do tympánu.