„Keplerovky jsou s námi téměř od začátku existence vydavatelství. Po Larssonovi šlo o náš druhý počin v žánru skandinávské krimi, do kterého jsme se na poli audioknih pustili. Svědkyně ohně byla naším v pořadí pátým titulem vůbec. Takže nás těší, že jsme se teď úspěšně dostali až k pátému dílu série, kterou mají posluchači pořád rádi zejména díky skvělé interpretaci Pavla Rímského, jehož hlas a pojetí četby k drsné náladě příběhů výborně sedí,“ uvedl Martin Pilař, zakladatel vydavatelství OneHotBook.

Policie obdrží video snímající tajně ženu za oknem, jak si obléká punčocháče. Objekt slídila se druhý den stane obětí krvavé vraždy. Krutost činu dovede vyšetřovatele k pastorovi Rockymu Kyrklundovi, který byl před devíti lety odsouzen za brutální zabití k nařízené psychiatrické péči. Domnělý viník se však ke spáchání násilí nedoznal, neboť si z události nic nepamatuje kvůli poškození mozku, které utrpěl při autonehodě. Zatímco Rocky dosud pobývá na uzavřeném oddělení, je na cestě další nahrávka. Nikdo nechápe, co se děje, ale komisařka Margot Silvermanová je přesvědčená, že se jedná o sériového vraha. A co na to Joona Linna? Ten před rokem zmizel. Skoro všichni si myslí, že je mrtvý. Skoro všichni.

Vyprávění páté audioknihy se opět zhostil Pavel Rímský, který je s celou řadou coby její hlas již neodmyslitelně spojen. Ač se může na první pohled zdát, že se jedná o oddychovou literaturu i práci, se čtením „keplerovek“ se pojí nejrůznější úskalí. „Nejobtížnější bylo, že autoři píší celkem složitá souvětí a člověk si je pro sebe musí nějak rozklíčovat; udělat si interpunkce i tam, kde nejsou uvedené, protože text, když ho interpretujete, má jinou dynamiku, než je popsaná interpunkcí v knize. Těžké a zároveň zajímavé je to, jak je potřeba neustále měnit rytmus: někdy do toho pořádně šlapete a vzápětí je to naopak velmi pomalé. Hodně se to střídá, ale to je na tom pěkné,“ vyznává se narátor série s Joonou Linnou. Jak se na takové čtení připravuje? „Jsou to rozsáhlé texty, takže nakonec jde stejně o schopnost okamžité reakce, protože těch čtyři sta stran si nikdy dopředu nenačtete natolik důkladně, aby vás ve studiu nic nepřekvapilo. Děláte si samozřejmě poznámky a spoustu grafických znamének do textu, aby člověk věděl, jak má zrychlit nebo zpomalit či změnit intonaci, protože to se v tom rozsahu jinak nedá zapamatovat,“ prozradil Pavel Rímský.
 
Atmosféru nahrávky opět dokresluje originální hudební doprovod, jemuž vévodí znepokojivé tóny kláves doplněné temně elektronickým zvukem, odlehčeným místy o stupeň méně skličujícími vyhrávkami strunných nástrojů.