Naposlech

Ondřej Štindl, známý publicista a novinář, se potřetí vydal na pole románu. Tentokrát však nikoliv ukotveného v historii. Až se ti zatočí hlava je výsostně aktuální a s velkou pravděpodobností má posloužit jako sžíravý komentář k české rozdělené společnosti.

Deníček moderního fotra je od roku 2013 neoddiskutovatelným blogovým fenoménem. Přestože je původní forma psaní v útlumu, přesunula se ve stejné intenzitě na sociální sítě a stránky knih. Dominik Landsman své zápisky, zaměřující se původně na radosti a strasti otce na rodičovské dovolené, postupně rozšířil i o několik „spin-offů“. Čtenáře v nich zasvětil do začátků soužití se svou ženou Natašou a vzal je i na společnou dovolenou. V těchto dnech autor dokonce oznámil, že se Deníček moderního fotra objeví i na filmovém plátně. Není proto divu, že i pod svými pseudonymy jeho postavy zdomácněly také v audiopodobě.

Jak už víte, slavné Divadlo Spejbla a Hurvínka si v roce 2020 připomíná řadu výročí: Spejbl oslavil 100 let, Mánička se psem Žerykem o deset méně. 90 let bude divadlo profesionálním souborem, třičtvrtě století roků sídlí v Praze, z toho 25 let v Dejvicích. Na stránkách audioknižního průvodce naposlech.cz se z důvodu těchto významných událostí snažíme po celý rok mapovat zvukové záznamy Divadla S+H. V předchozích dvou částech jsme se zabývali rozhlasovými nahrávkami a nyní se vrátíme zpět k titulům vydavatelství Supraphon.

Jacko Argyle zemřel ve vězení poté, co byl odsouzen na doživotí za zabití své matky. V afektu ji měl během hádky o peníze usmrtit ranou do hlavy pohrabáčem. Historce, že v době vraždy jel stopem do vedlejšího města, nikdo nevěřil, protože údajný řidič se policii nikdy nepřihlásil. Po téměř dvou letech od zločinu přijíždí do sídla Argylových doktor Calgary, aby zbylým členům rodiny sdělil, že Jacko byl nevinen. Osudné noci jej totiž vezl on. Namísto očekávané úlevy však jeho oznámení zaseje mezi pozůstalé strach a pochybnosti – pokud matku nezabil Jacko, znamená to, že skutečný vrah je stále mezi nimi. Začíná tak jejich Zkouška neviny.

Čtyři roky jsme si museli počkat, než ceněný Jiří Hájíček vydá svůj další román. Ani Plachetnice na vinětách nezapřou jeho typický rukopis, ba i řadu motivů už známe z předchozích textů. Přesto jsou možná až nečekaně jiné. Obyčejné.