Naposlech

Venku zuří mrazivá bouře. Uvnitř číhá chladnokrevný vrah. A všude hrozí nákaza děsivou infekcí…

Tři obyčejní lidé čelí hrozivé skutečnosti a riskují vše, aby přežili. Hannah se probouzí v havarovaném autobusu uvězněném vánicí, obklopená mrtvými a raněnými. Meg sedí v lanovce, která uvízla nad zasněženými lesy, a netuší, jak se v ní ocitla. Carter hledí z okna odřízlé horské chaty, jejíž generátor začne v bouři vypovídat službu. Pokud se tak stane, hrozí, že něco, co se skrývá uvnitř, unikne. Něco smrtelně nebezpečného…

Mrtvola hned po ránu. V šatní skříňce. Jak skandální – a jak americké!

Když z kovové skříňky číslo 89 v zaměstnaneckých útrobách nóbl hotelu vypadne uškrcená Američanka v černé róbě, je pověst podniku poblíž Champs-Élysées v ohrožení. Pisálkové už se k místu činu slétají jako supi, a tak musí narychlo povolaný Maigret především určit, co dámu ubytovanou zde i se synkem, jeho guvernantkou a učitelkou přimělo sejít až do sklepení. A proč je zámožný choť oběti, jenž prý tou dobou jednal obchodně v Římě, tak odtažitý – nemá on nějaké pletky? Proč v šatnách nocovali tři pracovníci, ačkoli to předpisy i v 30. letech zakazují? Kéž by ráno nepraskla duše na bicyklu vedoucího kavárenské přípravny Prospera Donge, jenž tím pádem přijel na směnu pozdě a s vrahem se u své skříňky minul jen o minutku. Nebo je to krycí historka? Pátračském esu z nábřeží Zlatníků by se spletitý případ řešil o poznání snáz, kdyby v něm ubylo nejasností stran chlapcova pravého otce, vyděračských machinací, inspekcí u prostitutek a záměn totožnosti. Vše nasvědčuje tomu, že nyní proti Maigretovi stojí možná nenápadný, snad vyděšený, zato prohnaný zločinec.

Polrok bez sexu je souborem šesti povídek. Situace a postavy jsou nahlíženy z ženské perspektivy a jejich otevřená erotičnost (nikoliv pornografičnost) spolu s vypravěčskou ironickou distancí přinášejí až sžíravě kritický pohled na erotiku, jak nám ji často prezentují nejrůznější tzv. lifestylové časopisy.