Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 19

téma, , 08.01.2021
Celý rok 2020 jsme na tomto místě postupně přinášeli Zvukovou historii Spejbla a Hurvínka. K seriálu nás inspirovala řada výročí: Spejbl měl 100 let, Mánička a pes Žeryk 90, stejně dlouho bylo Divadlo profesionálním souborem, tři čtvrtě století sídlí v Praze, 25 let v Dejvicích. Letos naše čtenáře čekají ještě dva díly, abychom seriál mohli ukončit přesně rok po jeho spuštění.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu
 

Hurvínek v němčině 4

Minule jsme se zabývali německými nahrávkami z let 1982–1989, tentokrát se podíváme na porevoluční cizojazyčné snímky. Znovu představíme rozdíly mezi českou a německou verzí a v ukázkách nabídneme stejnou pasáž v češtině i němčině.
 
Jak jsme již dříve uvedli, po revoluci vznikla celá řada vydavatelů a Supraphon, jakožto bývalý národní podnik, se ocitl v první polovině 90. let v krizi. Hurvínek proto natáčel i u jiných subjektů, a právě tato skutečnost se částečně odrazila i v německých záznamech.
 

Wie Hurvínek das Aschenbrödel ganz Verdrehte / Jak Hurvínek úplně pomotal Popelku

V roce 1992 se na trhu objevila česká magnetofonová kazeta s názvem Jak Hurvínek Popelku naruby obrátil od vydavatelství Tommü Records. To také ve stejném roce vydalo i německou verzi nahrávky s názvem Wie Hurvínek das Aschenbrödel ganz Verdrehte. Připomeňme, že v příběhu Hurvínek s Máničkou přesvědčují pana Spejbla o tom, jak to bylo s Popelkou doopravdy a celou pohádku z hlediska děje změní.

 

Obal MC Wie Hurvínek das Aschenbrödel ganz Verdrehte
 
Režie se v obou jazykových verzích ujal Jan Fuchs. Protože snímky vznikaly ve stejné době, je jejich realizace téměř totožná. Jan Fuchs v nich pracoval se stejnou muzikou René Krupanského, skladby nechal zvukařem v nahrávkách vložit na totožná místa a stejným způsobem se do díla vmíchávala ruchová ambaláž. V české i německé Popelce tak zní na stejných místech stejný zvuk psacího stroje či vozembouch pro udávání rytmu v Hurvínkově reportáži z mikulášského bálu.
 
Překladu do němčiny se ujala Hurvínkova dlouholetá tlumočnice Věra Labská, a šlo zároveň o její poslední Hurvínkovský zvukový počin. Scénář zůstal téměř nezměněn a od české verze se liší pouze v drobnostech a v nahrazování příslušných ekvivalentů. Za všechny jmenujme alespoň pošťuchování mezi Popelkou a její sestrou Liliánou. V češtině se Liliána Popelce posmívá slovy „Popelice, je opice“ a Popelka jí na to říká: „Liliána, hloupá nána“. V němčině je zachováno rýmování obou nadávek a v překladu Liliána říká: „Popelko, ty hloupá panenko!“ a Popelka odvětí: „Liliano, tlustá konvice!“ Bohužel ani jedna z verzí Popelky v prodeji aktuálně není. Německá verze je zároveň jediným německým titulem, který vznikl mimo vydavatelství Supraphon.
 
 

Spejbl und Hurvínek sinnvoller Unsinn / Spejblovy a Hurvínkovy smysluplné nesmysly

29. února 1996 měla v Divadle S+H premiéru filozofická hra Heleny Štáchové Spejblovy smysluplné nesmysly. Pro Miloše Kirschnera se bohužel při této premiéře jednalo o poslední vystoupení v rolích Spejbla a Hurvínka. O čtyři roky později vychází titul s Martinem Kláskem coby S+H u vydavatelství Supraphon a to pouze v německém překladu Christiny Moravcové pod názvem Spejbl und Hurvínek sinnvoller Unsinn. V češtině jsou ze hry k dispozici jen dva kratší dialogy.
 

Obal CD Spejbl und Hurvínek sinnvoller Unsinn
 
V úvodní scénce Pyramidální hloupost se u pyramidy rozvíjí mezi Spejblem a Hurvínkem dialog o tom, co je to vlastně smysl a nesmysl. Spejbl zastává názor, že i nesmysl může mít smysl. Své tvrzení dokládá na příkladu nesmyslného zákona, který prošel parlamentem, aby pak tento zákon mohl být přepracován na smysluplnější. Hurvínek však oponuje, neboť mu nedává smysl název Tichý oceán, když je hlasitý, či Mrtvé moře, které přece neumřelo. V následujícím dialogu Na co myslíš, Hurvínku, debatuje Hurvínek s Máničkou o tom, co je to vlastně láska. V češtině je scénka dostupná v albu Hurvínek plete páté přes deváté pod názvem O lásce.
 
 

Ve Velké politice se Spejbl Hurvínkovi snaží vysvětlit rozdíl mezi velkou a malou politikou a úlohou státníků. Poté následuje dialog mezi Máničkou a Bábinkou Jak se stát vzdělancem. Rozhovor si dělá legraci z nadměrného používání cizích slov. Mánička, která si v nich libuje, si myslí, že tak mluví vzdělaní lidé. Bábinka jí vysvětluje, že to vždy tak být nemusí. Poté Mánička po Bábince žádá vysvětlení pojmu sex. Bábinka jí termín vyloží na definici fyzického vztahu mezi mužem a ženou. Mánička však s dotazy pokračuje. Chce vědět, co je to pedofilie. Zaskočená bábinka řekne, že se jedná o vztah k dětem. Mánička se jí proto zeptá, jestli ji má Bábinka ráda, když Bábinka odvětí, že ano, Mánička na to řekne, že je tedy Bábinka pedofil. Bábinka jí zděšeně vyvádí z omylu a vysvětlí pojem opět s pomocí odborné definice, které Mánička už rozumí.
 
Ve scénce Je moc nemoc si Spejbl čte v novinách samé negativní zprávy typu „omylem sterilizován“ a Hurvínek se ho ptá, co má moc společného s bezmocí. Na základě této otázky se mezi nimi rozvine debata o tom, co je to vlastně moc a že moc se může změnit v nemoc. V závěru Spejbl Hurvínka požádá, aby mu našel v novinách nějakou pozitivní informaci. Hurvínek ukáže na titulek „Riziko AIDS se blíží. Každý, kdo je sexuálně aktivní, by se měl testovat“. Spejbl syna pochválí za pozitivní zprávu, protože jich se to přece netýká. V Jít s dobou Hurvínek s Máničkou rozmlouvá o tom, co je dnes moderní. V češtině je dialog dostupný pod stejným názvem na albu Hurvínek plete páté přes deváté.
 
Následuje Pán tvorstva. Dialog se zabývá závislostí loutek na vodičích a zdali mohou být i lidé loutkami. Rozdílná pohlaví pojednávají, jak už je z názvu scénky patrné, o rozdílech mezi mužem a ženou. Bábinka neskrývá svůj obdiv k Josefu Spejblovi a všemožnými oklikami mu dává najevo, že je do něho zamilovaná. Spejbl se snaží narážky ignorovat, nebo jejich význam změnit v něco zcela nevinného. V poslední scénce Netušené perspektivy se Spejbl s Hurvínkem mimo jiné zamýšlejí nad změnami, které by způsobily dostání se do vysokého postavení. Dialog se oklikou vrací na začátek, neboť oba v rozhovoru stojí u pyramidy. Dialog se v závěru stáčí k nemožnosti létání. Spejbl Hurvínkovi říká, že létat mohou jenom ptáci a Hurvínek zamává rukama a odletí.
 
V německých představeních si diváci většinou vynutí přídavek. Divadlo Spejbla a Hurvínka při této příležitosti často hraje Nepilovu scénku o Červené karkulce, v níž Spejbl Hurvínkovi povídá onu pohádku a Hurvínek svými otázkami děj posune do absurdity. Zvuková nahrávka Smysluplných nesmyslů zachovává onen model přídavku z divadelního představení a Nepilovu Červenou Karkulku přidává ve formě bonusu. V češtině můžeme Karkulku najít v prvním díle Hurvínkových příhod.

Hurvineks Doktorspiele / Hurvínkovy hry na doktora

Začátkem nového tisíciletí se Supraphon rozhodl spojit se ve vydávání německých nahrávek s německým vydavatelstvím Random House Audio. V Německu se tak distribuovaly starší snímky s Milošem Kirschnerem, vzniklo nové vydání Smysluplných nesmyslů a v roce 2003 také nový titul Hurvineks Doktorspiele neboli Hurvínkovy hry na doktora. Supraphon zajistil jejich natočení a v licenci je prodal Random House Audio. Hurvínkovy hry na doktora jsou tak k mání pouze v německých obchodech.
 
Snímek je adaptací starší divadelní hry Heleny Štáchové a Denisy Kirschnerové s názvem Jak si Hurvínek s Máničkou hráli na doktora. Připomeňme, že premiéru měla tato hra 1. 6. 1993 a o měsíc dříve byla natočena pro vydavatelství Lotos její dnes již neprodávaná česká verze.
 
Spejbl s Bábinkou si vyrazí do víru velkoměsta, Hurvínek s Máničkou zůstanou sami doma. Mánička má napsat úkol o tom, co je to láska k bližnímu. Neví si rady a požádá o pomoc Hurvínka. Ten však otázku pochopí jako milostnou nabídku a Máničku odmítne. Poté si společně začnou hrát na doktora a léčí smutná a opuštěná zvířátka.
 
Česká i německá verze se od sebe výrazně liší. V češtině si Spejbla s Hurvínkem zahrál ještě Miloš Kirschner, v němčině jimi pochopitelně byl už Martin Klásek, který v němčině ztvárnil i Kačátko. Kačátkem byl v češtině René Krupanský. Helena Štáchová v češtině účinkovala v trojroli: Mánička, Bábinka a kočka, v němčině se její part rozšířil ještě o myšku, kterou v češtině ztvárnila Michaela Cmíralová. Žeryka v češtině štěkal Ján Bošela, v německé verzi psa ztvárnil dlouholetý Žeryčkův interpret Miroslav Polák, který si v obou nastudováních zahrál ještě dalšího psa Pana Buldoka.
 

Obal CD Hurvineks Doktorspiele
 
Kromě rozdílného hereckého obsazení drobnou změnou prošla i hudba René Krupanského. Skladby jsou sice totožné, ovšem pozorný posluchač si všimne mírně odlišného užití některých klávesových nástrojů. Další částečnou změnou jsou i ruchy – v němčině je oproti české verzi např. jiný zvuk domovního zvonku. Výraznějšími zásahy prošel samotný scénář. Když se na začátku Spejbl chystá za paní Kateřinou, v češtině je už připravený, v němčině se ještě pokouší vyžehlit si kalhoty, místo nich však omylem přežehlí bundu. Při Bábinčině chystání na schůzku Mánička Bábinku prosí, aby jí vyprávěla o svých láskách. V češtině je příběh zasazen na Petřín, v němčině do parku. Když Mánička posílá Hurvínkovi po Žerykovi dopis s dotazem, co je láska k bližnímu, v němčině psaní strčí do psí tlamy, v češtině do misky na jídlo.
 
Německá verze je překvapivě oproti české kratší, část dialogů byla ze snímku vypuštěna. Příběh je dále obsahově změněn v léčení zvířátek. Kačátko i kočka v obou verzích projdou stejnou medikací: kačátko šilhavost kurýruje mytím nádobí, kočka bezzubou tlamičku vyřeší vegetariánstvím a pitím mléka. Pan Buldok, který má rozpláclý čumák, si v češtině na něj dá kolíček na prádlo, v němčině mu Hurvínek nos prodlouží papírovou taškou. Myščin zkroucený ocásek v češtině řeší natáčka na vlasy, v němčině kolíček na prádlo. Zatímco v češtině Hurvínkova léčba většinou nezabere a zvířátkům je dětmi nakonec vysvětleno, že jejich neduhy nejsou tak důležité, podstatné je, aby se k nim ostatní hezky chovali, v němčině se medicínský neúspěch nerozebírá, vzájemná láska a pochopení jsou přesto v němčině zmíněny. Důležitou složkou scénáře jsou písničky s texty Pavla Cmírala, ty posluchače seznamují se zvířecími problémy. Překladatel Rainer Koch v němčině zachoval jejich obsah.
 
 

Poslední část Zvukové historie S+H přineseme 16. ledna. Za překlad německých nahrávek mnohokrát děkuji Karolině Lemberkové a poděkování rovněž směřuji sběratelce Hurvínků Anetě Hubálkové, která mi pomohla s dohledáváním a předčítáním archivních materiálů.

Seriál Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie

  1. První republika a Protektorát
  2. Poválečné období Josefa Skupy
  3. Začátky druhého interpreta S+H Miloše Kirschnera
  4. Mániččiny proměny
  5. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 1
  6. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 2
  7. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 1
  8. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 2
  9. Supraphonské nahrávky 1980–1983
  10. Supraphonské nahrávky 1984–1991
  11. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 1
  12. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 2
  13. Hurvínek v českých dějinách
  14. Hurvínkovy supraphonské nahrávky do roku 2006
  15. Supraphonské nahrávky 2007–2017
  16. Hurvínek v němčině 1
  17. Hurvínek v němčině 2
  18. Hurvínek v němčině 3
  19. Hurvínek v němčině 4
  20. Závěrem
  21. Hurvínkovo audio mezi lety 2021 a 2022