Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 6

téma, , 21.05.2020
Zadní strana obalu 2LP Z Hurvínkova kalendáře
Jak už víte, Divadlo Spejbla a Hurvínka si v roce 2020 připomíná hned několik výročí: Spejbl oslavil 100 let, Mánička se Žerykem o deset méně. 90 roků bude divadlo profesionálním souborem, 75 let sídlí v Praze a už má za sebou 25 let v Dejvicích. Rozhodli jsme se u příležitosti všech těchto výročí vydávat seriál o zvukových záznamech Divadla S+H. V jeho předchozí části jsme zmapovali nahrávky z období 1970–1973, nyní se zaměříme na pozdější snímky ze 70. let.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu S+H: Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 1
 

Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 2

1974–1976

Rok 1974 přinesl několik důležitých historických mezníků. Jedním z nich je gramofonová nahrávka Spejbl versus Dracula, která vznikla ještě před jevištním uvedením. V únoru ji natočil Supraphon, divadelní premiéra se uskutečnila 15. března téhož roku. Hudební komedii pro dospělé napsala Helena Philippová, jedna ze zakladatelek rozhlasového skřítka Hajajji a mimo jiné i divadla Járy Cimrmana.
 

Obal LP Spejbl versus Drakula

Spejblům je doručen vysoký účet za elektřinu, a protože Spejbl nemá prostředky na jeho zaplacení, rozhodne se, že napíše muzikál. Hurvínek mu však do romantického příběhu zamíchá postavy vyčtené z hrůzostrašných knížek a ve Spejblově představě se tak odehrává parodie na hororovou zpěvohru. Miloš Kirschner vedle Spejbla s Hurvínkem hrál Draculu, Helena Štáchová kromě Máničky a Bábinky přízrak neúspěšné francouzské zpěvačky. Na desku se bohužel nevešly všechny písničky, naštěstí je hra v současnosti na repertoáru Divadla v novém nastudování s původní muzikou Ivana Štědrého.
 

V březnu a červnu 1974 byla natočena čtveřice SP desek, jejichž děj se točí kolem Máničky a Bábinky – Spejbl s Hurvínkem jsou pouze vedlejšími figurami. V Mániččině sprše (V hlavní roli Mánička) se holčička nechce ráno sprchovat; Hurvínek jí poradí, aby si sedla na kraj vany a až by Bábinka přišla, začala by se horlivě utírat. V koupelně se zjeví duch a důležitou úlohu sehraje i rozhlasový přijímač.

V Besídce s překvapením Hurvínek telefonuje Máničce a poví jí o školní besídce. Mánička si představuje, jak si oblékne nadýchanou sukénku a do vlasů dá „lílii“ a s nadšením začne s Bábinkou nacvičovat vystoupení. V nahrávce Halo, halo tady Mánička zase cvičí podle pokynů rádia, při skákání na místě ale o přístroj zavadí a ten se rozbije. Bábinka, která je v koupelně, chce ale rádio poslouchat dál, a protože se Mánička bojí přiznat, zahraje si na rozhlasové vysílání. A konečně na desce Mánička a Smolíček pacholíček se Bábinka převleče za starou otrhanou ženu a chce vyzkoušet, zda by Mánička otevřela cizím lidem. Mánička se o úskoku dozví, a protože se jí dotkne, že jí Bábinka nedůvěřuje, pořádně se na její příchod připraví.

Všechny tři tyto snímky je možné najít v sestavě Sólo pro Máničku, škoda jen, že Smolíček pacholíček byl v reedici zkrácen: v závěru je obtížné rozklíčovat, proč Hurvínek se Spejblem obě dámy navštívili. V původní verzi totiž Mánička předstírá, že na Bábinku volá SNB, telefonuje však Hurvínkovi, aby za ní přišel.
 

Touha hledat stále nové formy příběhů se ukazuje i v dalších SP vinylech nahraných v roce 1975. Ve Spejblově árii (Ať žije Spejbl) si Spejbl přeje, aby se Hurvínek učil zpívat. Dojde však k nedorozumění, ze kterého se situace zašmodrchá natolik, že nikdo kromě S+H pořádně neví, kdo se má vlastně učit zpívat, a to ani paní učitelka Půltónová v podání Nely Gajerové. Hurvínkův poklad dostupný coby bonus CD Hurvínek a kluci Mameluci se odehrává na chatě, Hurvínkův mořský vlk, který je reedován spolu s upravovanou Pastí na Hurvínka, u rybníka. Pro přehlednost připomeňme, že kompletní Past na Hurvínka je rovněž k mání.

Z hlediska práce se stereem je důležitá Mánička šípkovou Růženkou (Sólo pro Máničku). Zde v úvodním dialogu zní Hurvínek zprvu vlevo, Spejbl vpravo a pozorný posluchač uslyší při změně hlasů Kirschnerův nádech poletovat prostorem z jedné strany na druhou.
 

Obal SP Mánička Šípkovou Růženkou

Dodejme, že až na Spejblovu árii SP desky vyšly v roce 1976 a protože byly zároveň posledními malými vinyly Spejbla a Hurvínka, nakonec jejich éry jedna zajímavost: jak jsme již psali, od roku 1973 se nahrávky S+H pořizovaly pouze ve stereu, na malých vinylech až na desku Mániččin vánoční stromeček / Spejbl dělá krmítko z roku 1974 (Vánoce u Spejblů) ale vycházely mono. Jejich stereo nastudování se částečně objevovalo na tehdejších magnetofonových kazetách a k mání jsou v aktuálních reedicích.
 

1977–1979

Natáčení drobnějších útvarů pro SP desky sice skončilo, krátké příběhy však ještě doznívají a vycházejí v gramofonové edici s názvem Pohádky, kde stojí vedle dalších snímků, které se Spejblem a Hurvínkem nesouvisejí. Prvním z nich je Spejbl se učí psí řeči (Ať žije Žeryk). Nahrávka je pozoruhodná svou realizací: v ději vystupují dva psi, které bylo pro zápletku nutné hlasově od sebe odlišit tak, aby posluchač rozdílné štěkání nejdřív nepoznal a posléze je snadno identifikoval, což se podařilo díky Antonínu Jedličkovi a Miroslavu Černému. Druhým audiem je dialog z pera Františka Nepila Co dokáže lidské srdce, který vyšel na desce Pohádky (I) – ta je v původní podobě dostupná v digitálním prodeji. František Nepil je podepsán i pod LP Hovory u Spejblů, jeho kompletní znění najdete v on-line distribuci pod stejným názvem.
 

V roce 1977 Miloš Kirschner slaví padesáté narozeniny a Supraphon mu k této příležitosti vydává první české dvouelpíčkové Hurvínkovské album s názvem Z Hurvínkova kalendáře. Jeho autorem je pozdější dramaturg divadla Jiří Středa. Dvanáct epizod si dalo za cíl připomenout lidové zvyky a obyčeje a obsáhlo tak důležité události roku, mezi něž patří masopust, Velikonoce, apríl, posvícení či Štědrý den. V úvodu každého příběhu zazněla tematická písnička v podání dětí. Zajímavostí je, že v původním LP vydání byl zřejmě nedopatřením z hlediska časového uspořádání přehozen odjezd na letní prázdniny se Svatojánskou nocí. Ve stejnojmenné reedici je chronologie již dodržena.

Na motivy titulu byla 14. května 1977 v divadle uvedena Středova hra Hurvínek a dvanáct měsíců.  Součástí kalendáře byl i příběh Černá hodinka: V domě vypadla elektřina. Rodinka si po vzoru předků krátila čekání na proud vyprávěním pohádek, pokládáním hádanek, recitováním říkanek a zpíváním písniček. Tento motiv byl rozšířen a už v březnu 1977 natočen na desku Hurvínkova černá hodinka. Rodinka zde oslovila své sousedy a ti je v písničkách doprovodili na hudební nástroje. Kompletní znění vinylu je možné najít na albu Na černé hodince u Spejblů
 

Přední strana obalu 2LP Z Hurvínkova kalendáře

29. května 1976 měla v divadle premiéru jedna z nejslavnějších her na motivy pražských legend Hurvínkova strašidýlka, kterou ve spolupráci s Milošem Kirschnerem napsal Pavel Grym. Supraphon v dubnu 1977 dokončil její zvukovou verzi. Hurvínek je zde neposlušný, prostořeký, zapomnětlivý, vybíravý v jídle a bezhlavý a Spejbl si s ním neví rady. V domácnosti se zjeví kouzelník Žito a slíbí, že Hurvínka polepší. Přenese otce se synem do staré Prahy, kde se to hemží nejroztodivnějšími šibaly, kejklíři a taškáři. Žito se svými kumpány sehraje strašidelné divadlo, v němž jde hlavním hrdinům doslova o život. Kouzelník se postupně mění na vodníka, bezhlavého purkmistra či čerta.
 

V divadle ho jako činoherní kostýmovanou roli hrál René Hájek, který je stále členem souboru, na desce ho ztvárnil František Filipovský. Z dalších účinkujících v představení i v nahrávce jmenujme současnou vodičku Máničky Květu Plachetkovou – v audiu představovala Dušičku Klotylfildinku. Divadelní hra plná písniček byla na desce bohužel zkrácena o scénu s Golemem, kterého funěl sám autor Pavel Grym a z reedice z neznámých důvodů vypadly dva závěrečné tóny písně o Bezhlavém purkmistrovi. Pavel Grym v knize Hovory u Spejblů vzpomíná, že scéna s Golemem byla zachycena na magnetofonový pásek, pokud se v archivu divadla dochoval, stálo by jistě za úvahu vydat kompletní záznam inscenace.
 

Natáčení Hurvínkových strašidýlek ve stuiu Supraphonu – zleva F. Filipovský, M. Kirschner, M. Černý

V roce 1979 je vydána deska Jak Hurvínek do lesa volá, tak se Spejbl ozývá. Spejbl se na ní snaží Hurvínkovi s Máničkou v pěti příbězích objasnit význam přísloví. Důležitým znakem nahrávky jsou přechody mezi jednotlivými epizodami. Pokud dříve vyšlo více scének na jedné desce, dělila je zpravidla chvilka ticha, v tomto audiu se předělů ujímá Hurvínek a posluchače příhodami provádí. V reedici vyšlo LP ve dvou verzích pod stejný názvem, které se od sebe liší délkou. Zkrácená verze desky je doplněna dalšími bonusy, je tak na první pohled oproti druhé delší. Zájemci o původní snímek nechť sáhnou po kratším vydání.
 

Z dalších LP vydaných roku 1979 jmenujme Hurá na olympiádu, reagující na blížící se olympijské hry konané v Moskvě. Spejbl se touží dostat do centra dění a sportovcům nabízí své služby coby trenér, který však se sportem nemá žádné zkušenosti. Ve zkrácené podobě je snímek dostupný na albu Jak chtěl pan Spejbl na olympiádu.

V následujících dvou částech našeho seriálu se seznámíme s rozhlasovou tvorbou Miloše Kirschnera. První z nich vyjde 1. června na Den dětí. I on bude doplněn o fotografie z archivu Divadla Spejbla a Hurvínka, kterému tímto děkujeme za laskavou spolupráci.