Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 8

téma, , 16.06.2020
Propagační plakátek Zlaté zebry
Divadlo Spejbla a Hurvínka si v roce 2020 připomíná řadu výročí: Spejbl oslavil 100 let, Mánička se Žerykem o deset méně. 90 let bude divadlo profesionálním souborem, 75 roků sídlí v Praze, z toho 25 v Dejvicích. Rozhodli jsme se proto během celého roku mapovat zvukové záznamy Divadla S+H. V předchozí části jsme se zabývali snímky šířenými po rozhlasových vlnách a tentokrát jejich přehled dokončíme.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu
 

Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 2

Nedělní rozhlasová pohádka

Jedním z nejznámějších a dodnes vysílaných rozhlasových formátů je nedělní pohádka. Poprvé zazněla 23. června 1946 a pevně daný a léty prověřený vysílací čas, tedy 13. hodinu, získala v roce 1952. Spejbl s Hurvínkem v ní našli místo poprvé v roce 1977 ve snímku Hurvínek a drak. Jak jsme již ve 3. dílu našeho seriálu referovali, v září 1969 se uskutečnila premiéra divadelní hry Františka Nepila Na řadě doktor Spejbl, později uváděné pod názvem Hurvínek a drak. Pan Spejbl v vystupuje coby lékař a Hurvínek v roli zdravotního bratříčka. Panovačná princezna, kterou v divadle hrála Helena Štáchová, chce rozesmát a Spejbl s doktorem Aspirinem skončí v hladomorně.

Na základě této hry vznikla pod vedením režiséra Jana Bergera v roce 1977 její rozhlasová verze a o pět let později byl scénář znovu natočen a posléze Supraphonem vydán na gramofonové desce. Přestože text zůstal stejný, záznamy se od sebe realizačně liší. Náladovou princeznu ve starší verzi ztvárnila Jorga Kotrbová, v supraphonské Sylva Sequensová. Zatímco rozhlasový komorník v podání Josefa Veldy je přísný a nerudný pán, který podlézá vrchnosti, na vinylu jej sehrál Svatopluk Beneš a jeho projev je vtipně vznešený. Karel Houska coby doktor Aspirin v rozhlasovém snímku patří k vážným lidem, Vlastimil Brodský ho v novější verzi pojal coby komickou figurku. Rozdíly jsou patrné i v tříhlavém drakovi: první rozhlasová hlava Zdeňka Kutila je rozvážná a nahluchlá, druhá hlava Martina Masopusta naivní a třetí má ve ztvárnění Jana Faltýnka výrazný moravský dialekt. V gramofonovém snímku první hlava Vladimíra Hrubého je rovněž nedoslýchavá, avšak i popletená, druhá Rudolfa Hrušínského působí rozumně a František Hanus ve třetí hlavě používá mírné nářečí.
 

Obal LP desky Hurvínek a drak (přední strana)

Rozhlasová nahrávka je oproti vinylu zvukově barvitější a výrazněji pracuje s prostředími. Prostor bez dozvuku je použit pro ordinaci a na Hurvínkovo volání do okénka vězení, hladomorna zní prázdně a stísněně, komnata připomíná velkou místnost, v dalším typu echa zní i drak. Supraphonská verze naproti tomu pro komnatu a hladomornu využila totožný efekt obrovského prostoru a na draka byl použit silnější echo efekt než v rozhlase. Obě nastudování Hurvínka a draka jsou posluchačům k dispozici.
 

Hurvínek a drak (rozhlasová verze)

Hajaja

Hajaja, který je oproti televiznímu večerníčku starší a který se od roku 1961 vysílá dodnes, zaznamenal mnoho pořadů se Spejblem a Hurvínkem. Zajímavostí je, že zatímco večerníček má svou neměnnou úvodní a závěrečnou znělku přidanou ke každé z pohádek, v rozhlase je možné ji částečně interpretačně dotvořit – po známém flétnovém motivu řekly postavičky „dobrý večer“ a před závěrečnou melodií přály dětem „dobrou noc“. První zmínka o Hajajovi s S+H spadá do roku 1972 a nacházíme ji v knize Spejblův magazín ve vzpomínkách Vladimíra Straky:

„V únoru schůzka u Kirschnera v kanceláři. Většina hurvínkovských autorů tam byla, Barchánek, Grym, Nepil, jenom co se pamatuju. Rozhlas chce natočit sto večerníčků se Spejblem a Hurvínkem! A spěchá to! Budou se vysílat každou sobotu a neděli, už od července! Dá rozum, že to spěchalo, byl konec února. Každý se zavázal napsat určitý počet, někdo víc, někdo míň, podle toho, jak měl čas a chuť; ale začínat se nechtělo nikomu, byl to krkolomný termín, tak jsem se k tomu nakonec odhodlal já. ‚ Jedete na své triko, já se k tomu nedostanu, ale to se ví, kdybyste trochu ujel, já už vám to dotáhnu, ‘ řekl mi Kirschner. A tak jsem do poloviny dubna vychrlil těch večerníčků třicet, moc jsem v té době nespal, pochopitelně, nedokázal jsem myslet na nic jiného, manželka se mi smála, že už jdu do podoby Spejbla. Kdy je Kirschner dokázal natočit, to nevím, je to skoro 240 minut vysílaného času, to už je pořádná kláda, nejspíš na to padlo hezkých pár nocí, ve dne by tolik času sotva našel, ale začátkem července je už děti pravidelně slýchaly z přijímačů.“

Bohužel se zatím nepodařilo vypátrat nahrávky zmíněných třiceti příběhů a nepodařilo se ani ověřit, zdali vzniklo opravdu 100 epizod od více autorů, nebo jestli zůstalo pouze u dílů Vladimíra Straky. Dohledatelné jsou až pozdější hajajovské příhody, z nichž zatím vyšla pouze část.

Z roku 1977 jsou k mání tři příběhy v sestavě Hurvínkovy příhody 3. Zápletkou Slavnostní tabule byl Spejblův pokus naučit Hurvínka stolovat, Žeryk a přísloví a Spejbl a přísloví vysvětlovaly dětem význam některých rčení. Scénáře posledních nahrávek byly později znovu natočeny na desku Jak Hurvínek do lesa volá, tak se Spejbl ozývá. Z nevydaných jmenujme Ukolébavku z roku 1979. Jednalo se o silvestrovský díl, v němž Spejbl málem zaspal Nový rok.
 

Spejbl a přísloví

Z roku 1981 se v prodeji ocitly dvě scénky Františka Nepila. Hurvínek se v nich snaží zpracovat domácí úkol na dvě pověsti, o Bivojovi (Hurvínek a Bivoj) a o Vojtěchu z Pernštejna (Hurvínek a Vojtěch z Pernštejna). Najdete je v prvním díle Hurvínkových příhod. K mání naopak není nové nastudování příběhu Žerykovi k narozeninám z roku 1982. Ten se poprvé k posluchačům dostal na desce z roku 1969 – Mánička ještě nebyla charakterově ukotvena, rozhlasová verze by mohla nabídnout aktuálnější Máničku, dynamičtější scénář a také roztomilý vtípek na tehdejší pořad A léta běží, vážení.

V letech 1983 a 1984 vznikly dvě sedmidílné série z pera dlouholetého vodiče Luboše Homoly. První byla natočena v září 1983 a měla jedno ústřední téma: Spejbl dětem vyprávěl pohádky. Všechny části série jsou na CD Hurvínkovy příhody 4. Díly o kůzlátkách a o zlaté rybce později znovu natočil Supraphon na desku Hurvínkův Hajaja, ostatní příběhy se však k posluchačům dostaly díky Radioservisu po mnoha letech.
 

Další tematicky striktně neukotvená série měla premiéru v prosinci a lednu 1984/1985. Část příběhů se točila kolem zimy a záležitostí s ní spojených jako jsou Vánoce či novoroční předsevzetí. Mimo zimní radovánky obsahovala i epizodu Ten vlk musí na chirurgii, v níž děti taťuldovi sehrály svéráznou pohádku o Červené karkulce. Šest mírně upravených dílů najdete v supraphonské kompilaci Hajaja se Spejblem a Hurvínkem, čtyři z nich v ucelenější podobě ve třetím díle Hurvínkových příhod. Snímek Hurvínek píše básničku, v němž se Spejbl prohlásí za básníka a radí Hurvínkovi jak se píšou básně – v jednou verši Hurvínek použije spojení  „životodárná zima“ a Spejbl mu oponuje – na vydání stále čeká.
 

Luboš Homola se Spejblem (rok 1984)

Domino – Rozhlasový klub dětí

4. 1. 1982 se poprvé v éteru ozvala znělka Domina s podtitulem Rozhlasový klub dětí a už o den později se v pořadu objevil Spejbl s Hurvínkem. Podle popisku se jednalo o návštěvu v divadle S+H. V průběhu následujících let postavičky do Domina zavítaly mnohokrát. Výraznou stopu zanechaly ve vedení rozhovoru s nejrůznějšími osobnostmi. Z herců jmenujme Antonína Jedličku, Miloše Kopeckého, Josefa Dvořáka či Martina Růžka. Rozmlouvali ale také s astronomem Dr. Borisem Valníčkem, s divadelním historikem Prof. PhDr. Františkem Černým, s doktorem Miroslavem Plzákem, s chemikem prof. J. Mosteckým, nebo o Švejkovi a o Jaroslavu Haškovi s Radko Pytlíkem. Z dalších hostů jmenujme spisovatele Pavla Cmírala a Františka Nepila. Škoda, že je posluchačům k dispozici zatím pouze rozhovor s posledně jmenovaným na CD Hurvínkovy příhody 3.
 

Zlatá zebra – Abeceda budoucího motoristy

Patrně nejzásadnějším rozhlasovým počinem Spejbla a Hurvínka byla hravá dopravní výchova Františka Nepila s názvem Zlatá zebra. V roce 1977 vznikly dvě desetidílné série. První byla určena pro žáky 2. a 3. třídy Základní devítileté školy, druhá pro děti 4. a 5. ročníků. Pravděpodobně v těchto sériích započala soutěž o odznak Zlaté zebry, některé díly na soutěž upozorňovaly. Bohužel se zatím nepodařilo zjistit podmínky soutěže. Někteří pamětníci si vybavují, že vyplněné úkoly odevzdaly vyučujícímu a ten pak výsledky poslal mimo školu a do školy přišly odznaky ve více barvách, existovala žlutá, červená či modrá varianta.
 

Zlatá zebra (pracovní sešit)

V březnu zazněla tečka za Zlatou zebrou, která referovala o pražském setkání účastníků rozhlasového kurzu dopravní výchovy a 1. 5. 1977 se v éteru objevilo přímo Setkání s žákem 2. třídy a nositelem odznaku Zlatá zebra. V roce 1979 tyto díly vyšly ve spolupráci se Supraphonem, Vládním výborem pro bezpečnost silničního provozu ČSR, Ministerstvem školství ČSR a s Čs. rozhlasem v mírně upravené podobě na dvoudeskovém albu.
 

Obal 2LP Zlatá zebra

V roce 1980 se ke Spejblovi a Hurvínkovi připojila Mánička a v rozhlase vznikla další desetidílná série pro 1. třídu. Premiéru měla na počátku roku 1981 a dle názvů částí je možné usuzovat, že se v upravené podobě ocitla na další gramofonové desce Zlatá zebra pro prvňáčky. Tím ovšem pátrání nekončí: k seriálu byly připraveny pracovní sešity, do nichž děti vyplňovaly zmíněné úkoly a ty v průběhu času vycházely u různých subjektů – k dohledání je například Merkur či Sportpropag. V zápisech rozhlasového archivu dále nacházíme série z roku 1985 a mimo jiné i reprízy z roku 1990.

Po pečlivém prostudování materiálů je možné konstatovat dvě věci: pořadí a obsah kategorií pro různé třídy se měnil, rozhlas kombinoval více záznamů a v roce 1985 natočil obsahově stejné epizody s odlišným odkazováním na čísla stránek sešitů. Měnily se obrázky a vznikly i části, které na desce vůbec zastoupeny nebyly. S jistotou víme o dvou dílech Zřetelná jízda a Jezdi vpravo, které učily děti jezdit na kole. Určitou kuriozitou je i skutečnost, že se v archivu rozhlasu nachází jeden díl kromě češtiny i ve francouzštině, němčině, angličtině a japonštině.

Z hlediska historie je důležitá koncepce částí. Ty začínaly znělkou, šlo o Hurvínkův popěvek znázorněný buď slovy lálá, bláblá, či troubením, následoval název pořadu složený z hlasů Spejbla a Hurvínka a zahoukání. Pravidla silničního provozu posluchače učil Spejbl, Hurvínek s Máničkou ho zlobili, na konci děti zadávaly úkol, rozloučili se a pořad zakončovala Hurvínkova hlasitá houkačka. Miloš Kirschner natočil několik verzí úvodní znělky, z nich na desce byly použity jen některé. Seriál se vysílal v rámci Vysílání pro školy, objevil se v Dominu, byl pouštěn do školních rozhlasů, což, jak vzpomíná jedna pamětnice, nebylo vždy jednoduché poslouchat, vezmeme-li v úvahu, že kvalita přenosu školních rozhlasu nikdy nebyla oslňující. Cyklus děti ovšem i přesto bavil a získal cenu Unesca.

Původní Zlatá zebra Františka Nepila zatím reedována nebyla, k dispozici je však s Martinem Kláskem a Helenou Štáchovou – v roce 2007 totiž vznikla u Supraphonu nová verze Zlaté zebry, která na titul navazovala obsahem i Nepilovými hláškami a přinesla aktualizovaná pravidla silničního provozu.
 

Spejblova a Hurvínkova učebnice českého jazyka

Pravděpodobně posledním nejrozsáhlejším rozhlasovým počinem Miloše Kirschnera je osmidílný seriál Spejblova a Hurvínkova učebnice českého jazyka z roku 1993. Cyklus napsal Ladislav Dvorský a byl určen do Vysílání pro školy pro 2. ročník. Hurvínek dělal v diktátu hromadu chyb, což paní Kateřinu stresovalo, a tak se Hurvínek se Spejblem a Máničkou rozhodli, že vytvoří učebnici jazyka českého a dali ji Bábince k narozeninám. V prvním díle Bábinku učili všichni tři a zadali jí domácí úkol. V dalších částech roli žactva rozšířil Spejbl a učiteli se stali Hurvínek s Máničkou. Svérázným a humorným způsobem vysvětlili posluchačům, co je to jazyk, rozdíl mezi souhláskami a samohláskami, zabývali se první pěticí slovních druhů, objasnili jména vlastní a osobní nebo se zabývali rozdílem mezi větou jednoduchou, oznamovací, tázací, rozkazovací a přací.

Seriál se natáčel a vysílal průběžně a nepravidelně. Neměl tedy pevnou koncepci, což se projevilo v zadávání a kontrole domácích úkolů. Dospělí žáci úkoly svým dětským učitelům přednesli a učitelé tu a tam na uložení domácího cvičení na příště zapomněli. Hodiny probíhaly doma, na venkově i na nádraží. Každý díl začínal a končil písničkou. V archivu se pravděpodobně nedochovaly poslední dvě epizody, což ovšem pro znázorněnou koncepci vydání nebrání. Cyklus by si opětovné uvedení pro svou nenásilnou a velmi vtipně pojatou edukativnost zasloužil.

Další část Zvukové historie uvedeme 1. 7. V roce 2017 se tímto dnem stala ředitelkou divadla Denisa Kirschnerová. Za laskavé poskytnutí fotografií opět děkujeme Divadlu Spejbla a Hurvínka.

Seriál Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie

  1. První republika a Protektorát
  2. Poválečné období Josefa Skupy
  3. Začátky druhého interpreta S+H Miloše Kirschnera
  4. Mániččiny proměny
  5. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 1
  6. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 2
  7. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 1
  8. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 2
  9. Supraphonské nahrávky 1980–1983
  10. Supraphonské nahrávky 1984–1991
  11. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 1
  12. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 2
  13. Hurvínek v českých dějinách
  14. Hurvínkovy supraphonské nahrávky do roku 2006
  15. Supraphonské nahrávky 2007–2017
  16. Hurvínek v němčině 1
  17. Hurvínek v němčině 2
  18. Hurvínek v němčině 3
  19. Hurvínek v němčině 4
  20. Závěrem
  21. Hurvínkovo audio mezi lety 2021 a 2022