Zpět

Jestřábovy příběhy 1: Audioknihy Jaroslava Foglara

téma, , 19.05.2020
Asi jen málokoho minulo některé z děl Jaroslava Foglara. Podle jeho knih vznikaly televizní seriály, komiksy i divadelní představení. Jen nemnoho z domácích autorů knih pro mládež se může pyšnit tím, že se jeho příběhy prodávají i po desítkách let od prvních vydání. Pravda, na některé z nich se pozapomnělo, zato přinejmenším k dobrodružstvím klubu Rychlých šípů či lovu bobříků hochy od Bobří řeky se vrací nejen starší generace, ale nachází si je i noví čtenáři.
Takzvaných foglarovek je však mnohem víc a bylo by škoda na ně zapomínat. Zvlášť, když se do nich můžeme v mnoha případech začíst i ušima. A protože by se všechny do jednoho článku nevešly, rozdělíme si je do dvou dílů. Dnes si představíme komerčně vydané nahrávky soukromých vydavatelství.

Supraphon

Díla Jaroslava Foglara postihlo za minulého režimu hned několik zákazů vydávání. Prakticky ihned po sametové revoluci se proto vydavatelství Supraphon pustilo do jednoho z nejznámějších Foglarových románů vůbec. Na motivy Záhady hlavolamu tak hned v roce 1990 vznikla dramatizace, která dodnes patří ve svém žánru k těm vůbec nejpovedenějším. Nahrávka staví na atmosférické hudbě Zdeňka Merty, svižném scénáři a zdařilých výkonech protagonistů. Rychlé šípy na ní při pátrání po záhadě ježka v kleci provází jako vypravěč charismatický hlas Ladislava Mrkvičky. Dětští herečtí představitelé patřili k dobovým hvězdám své věkové kategorie, například Mirka Dušína si zahrál později známý dabér Filip Jančík.
 

Tato nahrávka vycházela v průběhu následujících let opakovaně na různých typech nosičů, bohužel však i s o několik minut ochuzenou stopáží. Krácení záznamu, který původně vznikl pro dvě gramofonové desky, vycházelo z omezené délky magnetofonových kazet a CD. Teprve čistě pro digitální distribuci určená reedice přinesla původní nezkrácenou nahrávku.

Po téměř dvaceti letech od prvního vydání Záhady hlavolamu se Supraphon rozhodl s novými dětskými herci dotočit i dva zbývající romány s Rychlými šípy. Dramatizace Stínadla se bouří z roku 2009 byla bohužel téměř po všech stránkách nezvládnutá. Dětští herci přehrávali, scénáři chyběla lehkost a švih. O rok mladší Tajemství Velkého Vonta naštěstí dopadlo výrazně lépe, třebaže kvalit prvního dílu trilogie se mu dosáhnout nepodařilo. Všechny dramatizace vyšly jak samostatně, tak v kompletu 3 CD. Vzhledem k autorským právům jsou ovšem aktuálně staženy z prodeje a v digitálních distribucích je nenajdeme.

Albatros

Když získal práva na vydávání foglarovek mediální dům Albatros Media, začal je obratem uvádět na audioknižní trh ve formě nekrácené jednohlasé četby. Jako první přišli v roce 2018 na řadu Hoši od Bobří řeky v podání Jana Meduny, po nich následovala Chata v jezerní kotlině načtená Pavlem Neškudlou a letos v lednu také Dobrodružství v zemi nikoho s Lukášem Příkazkým.
 

V Albatrosu ovšem nemohli zapomenout ani na Rychlé šípy. Za mikrofon se v případě stínadelské trilogie, z níž zatím vyšla pouze Záhada hlavolamu a nedávno Stínadla se bouří, usadil David Matásek. Foglarovy příběhy, zejména ty odehrávající se v městském prostředí, mají magickou, až hororovou atmosféru. Může za to autorův výběr slov (stínadelské zvony mají jména jako Černý kapucín či Umrlčí prst), tajemství, obestírající zemřelé či nejrůznější záhadné postavy a tajuplná místa. Matáskovi se tuto atmosféru napětí a dobrodružství podařilo přenést díky lehkému rozechvění v hlase, které navozuje dojem, že je posluchač přímým účastníkem výpravy do temných uliček.

Všechny dosud vydané audioknižní foglarovky z produkce Albatrosu mají obálky, které vycházejí z nové grafické úpravy tištěných knih a původní hudební doprovod. Jde o vůbec první nezkrácené četby Foglarových knih, které se dostaly na komerční trh.
 

Jaroslav Foglar na táboře v 80. letech 20. století (foto: archiv Skautská nadace Jaroslava Foglara)

Ostatní vydavatelé

Velkou zásobu Foglarových příběhů má ve svém archivu i KTN, zabývající se tvorbou zvukových nahrávek pro nevidomé. Na komerční trh z nich žádná nikdy nedoputovala, třebaže mezi vypravěči by se našla i známá herecká jména, například Jaromíra Meduny.

V roce 1991 vyšla v Pantonu deska s názvem Jestřáb vypravuje, na níž Foglar vzpomíná na některé zajímavé události ze svého života.

Kromě porevolučních let se natáčela Foglarova díla především v době, kdy neměl autor od režimu zákaz, tedy zejména ve 30. a 60. letech. Do dnešních dnů se však z těchto nejstarších kousků dochoval jen zlomek. V roce 1997 ale například vyšly archivní Rychlé šípy na gramodeskách, které v době protektorátu natáčelo tehdejší přední vydavatelství Esta. Výkony převážně amatérských představitelů v příbězích založených na komiksových scénářích jsou dnes zajímavé především jako kuriozita.
 

Jaroslav Foglar (čtvrtý zleva) u mikrofonu se členy svého oddílu při natáčení gramofonové desky Rychlých šípů v roce 1941 (foto: archiv Skautská nadace Jaroslava Foglara)

O převedení kresleného seriálu Rychlé šípy do zvukové podoby se v 90. letech pokusili v Hurikán Records. Snažení jim vydrželo celých osm let, přičemž za tuto dobu stihli vydat celkem deset svébytně pojatých magnetofonových kazet. Na prvních dvou doplňuje hlas vypravěče Miloslava Šimka svými písněmi Josef Fousek, který se poté na ostatních nahrávkách ujal kromě zpěvu i četby všech příběhů. Ve snaze pojmout je zábavně však přehrává v takové míře, že jde spíš o karikaturu původních komiksů. V epizodních rolích se v příbězích objevili i dětští představitelé Dalibor Janda ml. a Josef Jelínek.

Příště přijdou na řadu rozhlasové adaptace Foglarových knih. Článek opět doprovodí ukázky z audioknih i fotografie, za jejichž laskavé poskytnutí děkujeme Skautské nadaci Jaroslava Foglara.