Uvést kompletní výčet zvukových nahrávek Josefa Somra se zdá být úkolem téměř nemožným, za svou hereckou kariéru se totiž podílel na bezpočtu nejen rozhlasových dramatizací a četeb, ale i audioknih. Jeho herectví charakterizuje především výrazná barva hlasu a kultivovaný projev, za nímž je cítit vrozený talent i pečlivá příprava před natáčením. Díky své herecké tvárnosti se uplatnil nejen v nejrůznějších typech postav, ale i takřka ve všech žánrech. Jednou jej tak můžeme slyšet jako vypravěče pověstí, jindy se představí jako gangster v americké kriminálce, zatímco příště si posluchače získá lidovým nářečím v roli sedláka z valašské pohádky. Zkusme tedy vybrat to nejlepší, co dnes může audioknižní trh z jeho rozsáhlé tvorby nabídnout.

Dramatizace

Zřejmě nejstarší dostupnou nahrávkou s hlasem Josefa Somra je Neodvratný skon maratónského běžce z roku 1968. Tato hra byla dokonce následujícího léta ověnčena první cenou na Prix Italia. V sedmdesátých a osmdesátých letech se pod vedením režiséra Josefa Melče podílel na řadě dramatizací děl ruských klasiků, můžeme jej tak slyšet z dodnes atraktivních nahrávek Zločin a trest, Idiot či v titulní úloze Petrohradského lichváře. Později se oba tvůrci setkali ještě ve dvoudílné adaptaci Bratrů Karamazových. Z dalších let si jej mohou posluchači pamatovat mimo jiné z francouzských detektivek s komisařem Maigretem, kde nejprve sekundoval Rudolfu Hrušínskému v příběhu Maigret v lázních a posléze se sám ujal hlavní role v dramatizacích Maigret a případ Cecílie a Maigret a přízrak. Do role detektiva se s odstupem několika let převtělil i v povídce s otcem Brownem Létající zlaté rybky. Kromě toho se objevil i v příbězích z americké drsné školy, nejprve jako vypravěč alias sám autor Raymond Chandler v dramatizacích Španělská krev a Král ve žlutém hávu, později ale i jako mafián v příběhu Výpalné na Noon Street.
 
Nesčetněkrát se objevil i v dobrodružných hrách pro mládež. Za všechny vzpomeňme jeho roli piráta Silvera ve Stevensonově Ostrově pokladů či jeho účinkování ve Verneovkách, a to jak těch starších (Ocelové město, Patnáctiletý kapitán), tak novějších (Na kometě). Zejména v devadesátých letech mu rozhlas dával velké množství hereckých příležitostí, při nichž se ve studiu setkal nejen s vynikajícími hereckými kolegy, ale i prvotřídními režiséry. Charakter bohatého ale lakomého Scrooge nezapomenutelně vystihl v dramatizované Dickensově Vánoční povídce (kterou později pod názvem Vánoční koleda natočil sám jako četbu pro vydavatelství Popron). Výraznou zápornou úlohu převora Aymera ztvárnil ve čtyřdílném dobrodružném cyklu Waltera Scotta Rytíř Ivanhoe. Na přelomu milénia se objevil v roli starého kouzelníka Merlina ve velkolepém cyklu příběhů rytířů kulatého stolu krále Artuše, režírovaném Jiřím Horčičkou a Dimitrijem Dudíkem.

Dramatická rozhlasová tvorba využila jemné a přesto mnohovrstevnaté herectví Josefa Somra i v několika adaptacích děl Williama Shakespeara. Jedná se především o jeho úlohy v Macbethovi a Richardu II., spolu s Viktorem Preissem a Jaroslavem Kepkou byl ale jeho hlas smíchán do podoby elfího sboru i ve Snu noci svatojánské. Nevyhýbal se ani klasické domácí tvorbě, například v rozhlasové verzi Maryši z roku 2002 mu byla svěřena úloha Lízala. V té době se mu dostalo i velké herecké příležitosti v oceňovaném zpracování příběhu Jméno růže Umberta Eca, kde zaujal jako vypravěč a starší já hlavního hrdiny, Adsa z Melku.
 
V posledních letech se objevil například v hororové povídce Specialita šéfkuchaře nebo jako zlý sedlák v pohádce Břicho Radegasta. Za tuto roli ostatně v loňském roce získal první cenu v anketě Neviditelný herec. Navázal tak na dvě svá prvenství z let 2005 a 2009, kdy uspěl s četbou románu Grahama Greena Moc a sláva a s úlohou Silvestra Bocaccia v inscenaci Tři na lavičce. Podílel se i na několika nahrávkách z cyklu Nebojte se klasiky, která formou rozhlasové dramatizace s využitím původní hudby popularizuje především klasická operní díla.

Rozličnost těchto nahrávek jen dokazuje, že je Josef Somr hercem mnoha tváří a dokáže se skvěle uplatnit jak v náročných klasických dramatech, tak i odlehčenějších kouscích. Kromě rolí v dramatizacích ale svůj hlas uplatnil i v četbách.

Četby

Somrův klidný, kultivovaný projev se skvěle hodí k roli vypravěče, nejčastěji pohádek a knih pro děti. Jeho nejvýraznějším počinem v této oblasti zřejmě navždy zůstane načtení celé sbírky Pohádek tisíce a jedné noci, o které se spolu s Hanou Maciuchovou postaral v letech 1995–1998. Pro dětské posluchače namluvil nejen mnohé televizní Večerníčky a rozhlasové Hajaji, ale i desítky audioknih. Za zmínku stojí například Supraphonem vydané Cesty formana Šejtročka, Pohádky pana přednosty z dílny Audiobergu, Karafiátovi Broučci na CD Popronu, či pro mládež určené, leč komerčně nedostupné, rozhlasové seriály Ukradený orloj nebo Detektivem v říši zvířat. Pro vydavatelství Tympanum jedinečným způsobem načetl sérii Hrůzostrašných pohádek Jiřího Žáčka. Cizí mu ale není ani žánr hororu, který spolu s dalšími kolegy okusil v několika povídkách Edgara Allana Poea.

Jako interpreta českých autorů ho můžeme zastihnout na četných vydáních děl Karla Čapka (Povídky z jedné a z druhé kapsy, Devatero pohádek, Apokryfy). U vydavatelství AudioStory se podílel na vzniku Hrabalových Pábitelů, či cyklu starých pražských pověstí Aloise Jiráska, Eduarda Petišky a dalších, které vyšly v několika kompletech (například Židovská Praha a O zlaté kolébce). Jako jeden z interpretů stál u zrodu Osudů dobrého vojáka Švejka vydaných Popronem. V jeho studiích natočil i sérii tematicky zaměřených audioknih (například několik Vánočních CD) či si zahrál roli rady Vacátka v Panoptiku hříšných lidí města pražského. Umělecky ceněný je jeho rozhlasový přednes vybraných básní Máchova Máje z roku 1986, Smuténky Jana Skácela, či v Supraphonu vydaných Biblických příběhů ze Starého zákona, na nich účinkuje spolu s Taťjanou Medveckou. Výrazným záznamem v jeho tvorbě je již zmíněná pětihodinová četba podle románu Grahama Greena Moc a sláva z období pronásledování katolické církve v Mexiku na počátku minulého století. Zatím poslední možnost uplatnit své herectví měl spolu s Pavlem Baťkem při natáčení audioknihy Stín z dílny Tebenasu.
 
Josef Somr má na svém kontě údajně přes tři tisíce nahrávek, což je téměř neuvěřitelné číslo. Výčet jeho rolí tak nikdy nebude úplný, vydal by totiž nikoliv na samostatný článek ale rovnou celou encyklopedii. I z výše uvedeného výběru je však patrné, že jeho jméno se navždy zapsalo mezi ty nejzvučnější herecké osobnosti, které tuzemská scéna kdy měla, a to pochopitelně nejen na poli mluveného slova.