Zpět

Karel Čapek: Rozhlas a audioknihy 3

téma, , 06.02.2020
Karel Čapek kdysi napsal: „Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“  Možná zní trochu paradoxně, otevírat článek o zvukových nahrávkách slovy o tichu. Pokud by však takové pravidlo skutečně platilo, Čapkův hlas by jistě neumlkl. Znalosti, inteligence i schopnost předvídat čiší z mnoha jeho děl a ty delší prozaické nejsou výjimkou. Posuďte sami, kolik z nich zaujalo rozhlasové dramaturgy či audioknižní vydavatele.
◄ Předchozí díl seriálu Karel Čapek: Rozhlas a audioknihy
 

Čapkova románová tvorba

Prvním z řady Čapkových románů je antiutopický příběh Továrna na absolutno, dokončený roku 1922. Příběh o užitečném stroji, majícím ale vedlejší účinky v podobě nebezpečného záření, vznikal na pokračování formou novinových fejetonů. V rozhlase vznikla jeho nejstarší zvuková adaptace také formou četby na pokračování. V sedmi dílech se pod režijním vedením Jiřího Horčičky v roce 1964 sešly dvě desítky herců, mezi nimiž nechyběli Karel Höger, Soběslav Sejk či František Filipovský. Druhé zpracování se zrodilo roku 1988 opět pod Horčičkovým vedením. Dvoudílné rozhlasové dramatizaci tentokrát vévodily zejména hlasy Vladimíra Brabce, Rudolfa Hrušínského, Jiřího Adamíry nebo Gabriely Vránové. Toto mladší zpracování se díky Radioservisu dočkalo i komerčního vydání.
 

O dva roky mladší román Krakatit, pojednávající o vynálezu extrémně silné výbušniny, se dočkal hned několika zvukových zpracování. Prakticky zapomenuté je nastudování v ostravském studiu z roku 1948. Připomenout si však můžete jinou, o třicet let mladší dramatizovanou četbu. Ta v digitální distribuci zachytila herecké výkony Václava Postráneckého, Miroslava Moravce či Jorgy Kotrbové. Krakatit byl dvakrát zpracován i formou jednohlasé četby. Tu z roku 1968 v podání Luďka Munzara uvedl na trh Radioservis. Nakladatelství Socha pak v roce 2017 oslovilo pro svou více než dvanáctihodinovou audioknihu herce a zpěváka Jiřího Štědroně.
 

V letech 1933-34 vydal Karel Čapek trojici románů, propojenou obdobnými filosofickými motivy. Díky tomu bývá často označována jako noetická trilogie. Přemítá v ní nad tím, do jaké míry je člověk schopen poznat pravdu. Úvodní díl Hordubal představuje tragický psychologický příběh ze samého výběžku Československa – Podkarpatské Rusi. Román, inspirovaný skutečnými událostmi, vznikl zřejmě pouze v jediném zvukovém zpracování. V roce 2014 jej pod režijním dozorem Lukáše Kopeckého svým jedinečným hlasem načetl herec Igor Bareš.

Stejný tvůrčí tandem stál o čtyři roky později i za desetidílnou četbou Povětroň, představující druhý díl této volné trilogie. Na základě svých vlastních životních zkušeností v něm předkládají svou představu o neznámém umírajícím letci tři postavy – jasnovidec, jeptiška a básník. V tomto případě existují i starší rozhlasové nahrávky. V té z roku 1978 účinkovali Miroslav Moravec či Martin Růžek, zatímco na záznamu z roku 1992 se posluchačům představili mimo jiné Stanislav Šárský a Tomáš Jirman.

Závěrečný díl Čapkovy minisérie, Obyčejný život, líčí pocity železničního úředníka, který se zamýšlí nad spletitostí své zdánlivě všední osobnosti. Kromě rozhlasové nahrávky Vladimíra Šmerala z roku 1968 vznikla v roce 2019 i četba na pokračování s hlasem Igora Bareše, kterému se tak podařilo interpretačně zpracovat celou trilogii. Vydání se ze všech výše jmenovaných záznamů dočkal ale pouze úvodní Hordubal.
 

Alegorická antiutopie, tak bývá nazýváno jedno z Čapkových nejznámějších děl, Válka s Mloky. Příběh, v němž autor upozorňoval na mnohá nebezpečí, ohrožující tehdejší společnost, existuje v pozoruhodném zvukovém zpracování. Mimořádná rozhlasová dramatizace z roku 1958 ukázala naplno dovednosti tehdy jedenatřicetiletého režiséra Jiřího Horčičky. Hra těží kromě tehdy moderních technických postupů zejména z hvězdného hereckého obsazení, kterému vévodí Karel Höger, Rudolf Hrušínský, Jaroslava Adamová či František Filipovský. Přesvědčit se o jejích kvalitách můžete nejen z četných repríz ale i z fyzického CD či digitální podoby z dílny Radioservisu.

Čapkovým dalším románem byla První parta, v níž oslavoval lidskou solidaritu a obětavost. Příběh z hornického prostředí vznikl poprvé v rozhlase již za Čapkova života v roce 1938, podruhé v šedesátých letech. Ani jeden ze záznamů se bohužel nedochoval. V brněnských studiích byla tato látka nastudována ještě v roce 1989, reprízy ani vydání se však nejspíše posluchači jen tak nedočkají. Koupit si však mohou četbu Jiřího Gabryše Bauera, která v roce 2019 vyšla pod hlavičkou Čti mi!
 

Život a dílo skladatele Foltýna představuje Čapkův poslední, nedokončený a až posmrtně vydaný román. Příběh muže, jehož posedlost po úspěchu dohnala až k plagiátorství, natočil rozhlas hned dvakrát. Nejprve roku 1963 v režii Josefa Henkeho jako dramatizaci s Iljou Rackem v titulní úloze (a Luďkem Munzarem, Josefem Vinklářem či Violou Zinkovou ve vedlejších rolích), podruhé jako sedmidílnou četbu s brněnskými herci o půl století později. Mezi devíti účinkujícími najdeme jména Martina Slámy, Evy Novotné či Igora Dostálka. Obě verze je možné zakoupit v digitální podobě.
 

Od Čapkových románů zaměříme příště svou pozornost směrem k jeho dramatům. A jsou mezi nimi opět některé kousky, které by neměly uniknout vaší pozornosti!