Zpět

Pohádky i nepohádky Karla Weinlicha 2

téma, , 18.04.2020
Karel Weinlich (foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas)
Nedávno oslavil významný rozhlasový režisér Karel Weinlich 90. narozeniny a při té příležitosti jsme vám přinesli článek, v němž jsme představili alespoň nepatrný zlomek jeho nedělních rozhlasových pohádek a her pro mládež. V jeho pokračování se blíže seznámíme s režisérovou tvorbou pro vydavatele mluveného slova a tituly pro dospělé posluchače.
◄ Předchozí díl článku Pohádky i nepohádky Karla Weinlicha 1

Supraphon

Kromě hodinových nedělních pohádek točil Karel Weinlich v rozhlase i drobnější čtené a dramatizované texty a několik takových pohádeček, jak jim říká, měl možnost režírovat i pro Supraphon. V roce 1972 vznikla malá SP deska se dvěma dramatizovanými příběhy Františka Nepila. Prvním z nich byla pohádka O kaštanu, který se trápil s Věrou Kubánkovou či Ivankou Devátou (najdete ji například na kompilaci František Nepil Dětem) a druhá O sedmi dnech s Jaroslavem Moučkou nebo Josefem Patočkou (Album Pohádek Supraphon dětem 15). Čtenou nahrávku představuje O líném a mlsném králi v podání Evy Bouškové (Pohádky I).

Karel Weinlich často v rozhlase točil s Helenou Štáchovou a dostával i nabídky, aby šel režírovat do Divadla Spejbla a Hurvínka loutková představení. Jak ale tvrdí, divadlo ani film či televize mu nikdy nesvědčily a v těchto formách si nebyl jistý. Přesto se s Hurvínkem potkal v roce 1997, kdy režíroval první díl jeho výletů do minulosti s názvem Hurvínek mezi Přemyslovci, kde mimo členů divadla účinkovaly i velmi šikovné děti Jakub Štěpán jako Zrzík a Alexandra Košťálová v roli princezny Anežky.
 

Ve vydavatelství Panton, jehož snímky po revoluci odkoupil Supraphon, vznikl ve Weinlichově režii titul podle knížky Daisy Mrázkové s názvem Neplač, muchomůrko. Na nahrávce z roku 1985 účinkovali Vlastimil Brodský a Zdena Lorencová, která do poetického povídání o holčičce Kateřině žijící s rodiči v hájovně nazpívala i celou řadu veselých písniček. Další rozsáhlejší audioknihou je Pipi Dlouhá punčocha Astrid Lindgrenové v podání Veroniky Gajerové a s muzikou Petra Skoumala. Supraphon později snímek prodal Albatrosu a i když se Pipi dočkala několika reedic, kompletní záznam z roku 1996 bohužel kvůli 80minutovému limitu CD stále k mání není.

Sony Music 

S Astrid Lindgrenovou se režisér potkal i ve firmě Sony Music, pro kterou počátkem 90. let natočil několik kapitol z knihy Děti z Bullerbynu. Nahrávka, která bohužel dnes už v prodeji není, byla v mnoha ohledech výjimečná: příhody byly upraveny do vícehlasé četby s tím, že hlavní slovo měly děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru. Dospělí herci – Iveta Dušková či Lubomír Lipský – se snímkem jen mihli, rozsáhlý part holčičky Lisy obstarala talentovaná Markéta Štechová, která dokázala ve svém útlém věku autenticky vyprávět, vkládat do hlasu potřebné emoce, pracovat s dynamikou a rytmem. Uvěřitelné výkony předvedli i Tomáš Staněk (Bosse), František Med (Lasse), Radim Jung (Olle), Karolina Kaiserová (Anna) a Krystýna Průchová (Britta).

Fonia

U diváků se velké popularitě dodnes těší filmová pohádka Princezna ze mlejna a tak není divu, že vznikly i její audio verze. První dosud nereedovanou část v podání Petra Haničince a s hudbou z filmu vydal Multisonic v režii Vratislava Marka. Karel Weinlich je podepsán pod druhý dílem, který vyšel u malého vydavatelství Fonia. Postup realizace je zde podobný: vypravěčkou se stala Iveta Blanarovičová a hudební doprovod vzešel rovněž z Troškova filmu.
 

Obdobně pracoval Weinlich i s Arabelou: za interpreta byl zvolen Vladimír Dlouhý, představitel Petra Majera. Hudební motivy ze seriálu doplnily i další předěly natočené přímo pro audioknihu. Oba tituly z vydavatelství Fonia jsou naštěstí stále v distribuci.

Gramofonové závody Loděnice

Jak už je z názvu firmy patrné, Gramofonové závody Loděnice se mimo jiné staly naší největší lisovnou vinylových desek. Po revoluci rozšířily své portfolio i o vydávání vlastní produkce, do níž spadalo i mluvené slovo. Mezi tyto nahrávky patřily i pohádky, z nichž některé se objevily i v edici Království pohádek časopisu Méďa Pusík.

Karel Weinlich zde točil dramatizace klasických titulů a není bez zajímavosti, že se jednalo převážně o scénáře původních rozhlasových dramatizací Františka Pavlíčka. Weinlich tak často stejný Pavlíčkův scénář natočil dvakrát v odlišném obsazení. Na CD vyšla například Princezna se zlatou hvězdou na čele s Jaroslavou Adamovou či Lindou Rybovou, O dvanácti měsíčkách se Slávkou Hozovou coby matkou nebo Vlastimilem Brodským, Sůl nad zlato s Petrem Nárožným či Davidem Novotným, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku v hlavní roli s Ladislavem Mrkvičkou a Lukášem Hlavicou.

V Loděnicích dostala také svou první ryze audioknižní příležitost Jitka Škápíková, která tehdy měla za sebou už řadu rozhlasových dramatizací. Gramofonové závody se v roce 2001 rozhodly v režii Karla Weinlicha realizovat audio podobu legendární ruské filmové pohádky Mrazík. Škápíková vytvořila zcela nové dílo, přičemž se jí podařilo zachovat ty nejznámější filmové hlášky. Celkové vyznění je oproti filmové verzi vtipnější a svéráznější, příběh ale nesklouzává k parodii a neztrácí se v něm Nastěnčino utrpení. Narozdíl od filmu jsou v audioknižním Mrazíkovi dva vypravěči, Jitka Molavcová a Boris Rösner, kteří navíc hrají i mnoho jiných hlasově odlišených postav a vtipně se starají dokonce o zvukové efekty. Nastěnku hraje Jana Paulová, Ivánka skutečný Ivan – Trojan, Marfušu Veronika Gajerová, Mrazíka Stanislav Fišer, Babu Jagu Taťjana Medvecká a další. Nutno ještě dodat, že pro zvukovou verzi byly složeny zcela nové písničky. Škoda, že reedice dosud není.

Nahrávky pro dospělé

Jak už jsme psali, Karel Weinlich režíroval i díla určená dospělým posluchačům. Patří k nim různá literární pásma, pořady Mikroforum nebo Meteor. A právě v Meteoru se zrodil nápad natočit pastiše Sherlocka Holmese, v nichž se pracovalo s konkrétními přírodovědnými znalostmi. Drobné povídky vznikaly od 60. let a měly jednotnou hlavní znělku, píseň Petra Skoumala Alibi nechybí. Ústřední dvojce neměla pevné představitele: Holmese hrál Bohuš Záhorský či Svatopluk Beneš, Watsona Jaromír Spal, Josef Bláha nebo Jiří Císler. Série neměla ani jednoho režiséra, Karel Weinlich ale natočil nejvíce případů. Mikrohry vznikaly na základě knihy Waclawa Golembowicze, mnoho z nich ale přímo pro rozhlas napsali Rudolf Čechura či Josef Kleibl a Případ se lví hřívou pochází přímo od Arthura Conana Doyla. Najdete je ve dvoudílném vydání 15 případů Sherlocka Holmese a jednu povídku jako bonus na albu Ilji Hurníka Symfonie s úderem kotlů.
 

Karel Weinlich se k Sherlocku Holmesovi dostal i mimo Meteor. V 80. letech vznikla pod jeho vedením dramatizace prvního Doyla románu Studie v šarlatové s Oldřichem Kaiserem a Jiřím Lábusem v hlavních rolích. V roce 1999 se dramaturg Ivan Hejna, známější pod jménem Ivan Hubač, rozhodl do řady Hra pro mládež adaptovat Školu v opatství, v níž se řeší zmizení desetiletého chlapce. Dramatizace s Holmesem Františkem Němcem a Watsonem Jiřím Ornestem vyšla na kompilaci Slavné případy Sherlocka Holmese 7.

Zcela vážným dílem je devítidílní seriál 1984 podle knihy George Orwella. S nápadem zdramatizovat tento román přišel dramaturg Josef Hlavnička už v roce 1989, ovšem natočen byl až v roce 1991 během dvou a půl měsíců. Tvůrcům se podařilo oslovit největší herecké osobnosti: Luďka Munzara, Jiřího Ornesta, Borise Rösnera, Josefa Vinkláře nebo Josefa Abrháma, role Velkého bratra se ujal Rudolf Hrušínský, který se dokonce vzdal honoráře. Jak vzpomíná Karel Weinlich, nebyl nikdo, kdo by nabídku účinkovat v tomto projektu odmítl. „Staly se tam tak ohromné věci, že jsem třeba nabídnul účinkování širokému spektru herců a stále se hlásili noví a noví, kteří se chtěli zapojit. Mnohdy jsem jim nechal na výběr, aby si sami určili, co by tam chtěli hrát. Když jsme to začali číst, lidé byli tímto titulem a tou dobou nadšení, uvědomili si, jak je totalita evoluční. Každý se tam našel. Včetně mě.“
 

Karel Weinlich vždy s úctou vzpomíná na své rozhlasové učitele, ale i on sám měl i své žáky, kteří jsou mu dodnes vděční. Jedním z nich je rozhlasový a divadelní režisér Petr Mančal, který dal Weinlichovi několikrát příležitost účinkovat v rozhlasové hře coby herci. Hlas Karla Weinlicha je tak možné slyšet v dramatizaci Stokerova románu Hrabě Drákula, kde si zahrál doktora, v rozsáhlém seriálu Xaver Jana Vedrala, nebo v původní rozhlasové detektivce Jiřího Hubičky Z divokého východu, v níž ztvárnil energického hraběte Salzenbacha.