Zpět

Severská vlna zločinu: Island, Finsko, Dánsko

téma, , 02.03.2021
Ponurá atmosféra, temné zločiny, a ještě temnější zákoutí duší zločinců a někdy i vyšetřovatelů. Takové jsou základní ingredience severské krimi, která stále patří k nejžádanějším žánrům současné literatury. Platí to i pro audioknihy – severské detektivky a thrillery patří tradičně k těm nejprodávanějším. Po minulém výletu po Norsku se pojďme podruhé ponořit do vln severského zločinu. Dnes přicházejí na řadu islandští, finští a dánští tvůrci, patřící do škatulky nordic noir.

Island

Yrsa Sigurðardóttir (*1963)

Zpočátku pro ni bylo psaní pouze koníčkem. I dnes, kdy už má na svém kontě více než dvě desítky knih, se Yrsa Sigurðardóttir stále na částečný úvazek věnuje své původní profesi stavební inženýrky. První knihy napsala pro děti, brzy se však vrhla na žánr detektivek.
 
Zřejmě nejznámější šestidílnou sérii s právničkou Thórou zatím audioknižně nikdo nezpracoval, autorčinu novější řadu s psycholožkou Freyjou a vyšetřovatelem Huldarem však věrní posluchači tohoto žánru nejspíše dobře znají. Ve vydavatelství OneHotBook se série se zajímavými obálkami, na nichž je příjmení autorky z velké části začerněno či jinak zakryto, ujala herečka Klára Cibulková. V jejím pečlivém pojetí doposud vyšly první tři příběhy z prozatím šesti vydaných, tedy DNA, Černá díra a Katarze. Kromě vyšetřování zločinů, které se díky Freyině zaměření na dětskou psychologii většinou alespoň zčásti týkají dětí či mladistvých, se v průběhu série vyvíjí i vzájemný vztah obou hrdinů.
 

Kromě dětských knih a dvou detektivních sérií napsala Yrsa Sigurðardóttir i několik samostatně stojících napínavých příběhů, z nichž nejznámější je asi Pamatuji si vás všechny, v němž své čtenáře překvapila čistokrevnou hororovou duchařskou zápletkou.

Steinar Bragi (*1975)

A u mystična ještě chvíli zůstaneme. V příběhu Planina Steinara Bragiho se sice posluchači nedočkají klasické detektivní zápletky, bohatě jim to však vynahradí hutná, místy snová atmosféra nehostinné islandské pustiny. Na pozadí sopečné planiny se odehrává psychologický thriller s výraznými hororovými prvky, v němž se realita mísí s představami čtveřice hrdinů. Ti čelí nejen krutosti přírodních živlů, ale i vypjaté situaci, v níž se ocitli. Příběh, v němž nezastupitelnou roli hrají i islandské báchorky a folklór, načetl jako rozhlasovou četbu na pokračování Lukáš Hlavica. Velmi zdařilou nahrávku vzápětí vydal na CD i digitálně Radioservis.
 
 

Finsko

Simo Hiltunen (*1977)

Prozatím jediným příspěvkem do audioknižního světa z pera tohoto finského scénáristy a reportéra je syrové psychologické drama V rouše beránčím. Pilotní díl série s novinářem Lauri Kivim začíná hrdinovým rozhodnutím napsat článek o vánoční tragédii, při níž otec rodiny zavraždil své děti, manželku a nakonec spáchal sebevraždu. Rozkrývání pozadí tohoto nepochopitelného činu jej posléze zavádí i do jeho vlastní minulosti. Příběh vydala Audiotéka a Bookmedia jako patnáctihodinovou nahrávku s hlasem Aleše Procházky.
 
 

Antti Tuomainen (*1971)

Svérázným příspěvkem do ranku severské krimi je jistá forma parodie tohoto žánru, Než natáhnu brka. Autor v ní rozehrává tragickou, černým humorem kořeněnou směsku filozofování nad koncem života sedmatřicetiletého Jaaka, kterému lékař sdělí, že byl otráven. Aby toho nebylo málo, přistihne svou ženu při nevěře a navíc zjišťuje, že existenci jeho firmy ohrožuje nebezpečná konkurence. Jak se s nastalou situací hrdina vypořádal, se můžete dozvědět díky audioknize z produkce Knihy Zlín, kterou načetl herec Martin Hruška.
 
 

Minna Lindgren (*1963)

Finská literatura často nekráčí po předem vyšlapaných cestičkách, což platí i pro autorku série Babičky, v níž je hlavním hrdinkám zpravidla přes devadesát let. Trilogie, odehrávající se v domově důchodců Podzimní háj, je spíše než detektivkou v duchu slečny Marplové, jak ji popisuje anotace, humornou sondou do jinak nepříliš veselých osudů seniorů. Audioknižně vyšel jen příběh Babičky: Mrtvý kuchař, který pro nakladatelství XYZ načetla Daniela Bartáková.
 
 

Dánsko

Inger Gammelgaard Madsen (*1960)

Příběhy této dánské autorky sice patří k těm méně známým, zato však vyšly hned ve dvou jazykových podobách. Vydavatelství SAGA Egmont připravila dva díly série s vyšetřovatelem Oddělení kontroly a stížností, Rolandem Benitem, které autorka vydala jako příběhy na pokračování. V češtině vyšly po částech i v kompletu pod názvy Uklízeč a Spalující vina v interpretaci Libora Terše. Méně dostupnou anglickou podobu lze u nás zakoupit například prostřednictvím Audiolibrixu – titul The Cleaner můžete slyšet v podání Chrise Jenkinse, Burning Guilt pak načetla Linda Elvira.
 
 

Søren Sveistrup (*1968)

Nečekaným zjevením na poli severské krimi byl napínavý thriller Kaštánek. Jeho autor pracoval jako scenárista na mezinárodně úspěšné televizní sérii Zločin a své zkušenosti ve své knižní prvotině beze zbytku zúročil. Pátrání po vrahovi, který na místech zločinů nechává panáčky z kaštanů, se ujala dvojice nesourodých policistů Naia Thulinová a Mark Hess. Příběh se drží základních atributů žánru, nechybí proto brutální způsoby zabíjení (pro citlivější povahy ale naštěstí bez detailních popisů), ani kritika dánského sociálního systému. Audioknižní podobu Kaštánka vydala Kniha Zlín, za mikrofon usedla herečka Zuzana Kajnarová.
 
 

Jussi Adler-Olsen (*1950)

Výčet dánských detektivek by nebyl úplný, kdyby se v něm neobjevilo jméno Jussiho Alder-Olsena. Na pozdější tvorbu tohoto kodaňského rodáka jistě mělo vliv, že část dětství prožil v doktorských domech několika ústavů pro duševně choré, kde jeho otec působil jako úspěšný psychiatr. Prostředí uzavřených oddělení a znalost psychického rozpoložení lidí v krajních životních situacích pak mohl ve své kariéře spisovatele krimirománů několikrát zužitkovat.
 
Nejznámější z jeho tvorby je bezpochyby zamýšlená desetidílná řada Případy oddělení Q, v níž svérázná trojice hrdinů vyšetřuje staré, odložené případy. Každý z osmi doposud vydaných příběhů se zaměřuje na jiný aktuální problém dánské společnosti. Oproti jiným autorům sází Adler-Olsen i na nemalou dávku humoru, díky čemuž si příběhy komisaře Carl Mørcka, jeho asistenta Asada a sekretářky Rose získaly mezi fanoušky žánru nemalou popularitu. V prvních dílech Žena v kleci, Zabijáci a Vzkaz v láhvi šokoval mnohé brutalitou zločinů, postupně však přešel k rafinovanějším metodám. Následujícím příběhům Složka 64, Marco, Nesmírný a Selfies se podařilo udržet si vysoko nastavenou laťku z prvních dílů. U posluchačů audioknih získávají hrdinové z oddělení Q kladné body i za jedinečnou interpretaci Igora Bareše, který romány pro vydavatelství OneHotBook načetl.
 

Kromě delších příběhů nabízí audioknižní trh i autorovo kratší dílko. Dvě povídky Malé pikantní vraždy a Škvíra vyšly souborně ve sbírce pod názvem první z nich u stejného vydavatele, interpretem však byl herec Petr Čtvrtníček. Adler-Olsen v nich oproti sérii z oddělení Q ještě více popouští uzdu svému smyslu pro černý humor.

Příště naše kroky zamíří do Švédska, kde se to autory detektivek jen hemží!