Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 18

téma, , 13.12.2020
Divadlo S+H slaví v roce 2020 hned několik významných výročí: Spejbl měl 100 let, Mánička a pes Žeryk 90, stejně dlouho je Divadlo profesionálním souborem, 75 let sídlí v Praze, čtvrt století v Dejvicích. Téměř po celou dobu jeho existence vznikaly vedle jevištních inscenací také zvukové nahrávky, na nichž lze sledovat nejen vývoj Divadla S+H, ale i historii celého audioknižního průmyslu. Proto se jim podrobně věnujeme v tomto rozsáhlém seriálu.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu
 

Hurvínek v němčině 3

V minulé části jsme při mapování německých hurvínkovských nahrávek došli až do roku 1980. Tentokrát se posuneme dál a podíváme se na další záznamy, které vznikly do roku 1989. Znovu představíme podrobně rozdíly mezi českou a německou verzí a nabídneme v ukázkách stejnou pasáž v češtině i němčině

Hurvínek macht Ferien / Hurvínek na prázdninách

V roce 1982 vychází v češtině nahrávka Hurvínkovy večerníčky pro kluky i pro holčičky a v témže roce je obsah tohoto titulu k mání i v němčině. Narozdíl od české verze je ale pojmenovaný jako Hurvínek macht Ferien, neboli Hurvínek na prázdninách. Scénář obou verzí je takřka nezměněn, přesto se v něm najdou odlišnosti pramenící z nepřeložitelných českých reálií či jazykových specifik. V prvním příběhu přijde Spejblům dopis od Máničky, v němž holčička zve Spejbla s Hurvínkem na prázdniny do Houbohled. Překladatelka Věra Labská českou jazykovou přesmyčku Houbohledy přeložila jako Pilzhutstein: pilzhut znamená klobouček houby, stein kámen. Když čte Hurvínek dopis otci, nesoustředí se a slova zaměňuje za podobně znějící. V češtině tak Mánička například posílá s bábovkou komáry, v němčině je babička, čili Omi, nahrazena za Boby, pozdravy za odznaky, apod.
 

Obal LP Hurvínek macht Ferien


Nepatrné překladatelské změny se projevují i v druhém příběhu. Zde jedou otec se synem do Houbohled / Pilzhutstein vlakem. Hurvínek nese obrovský prut, Spejbl ho varuje, aby nic neshodil. Když se Hurvínek ptá, jak projde dveřmi, Spejbl mu v češtině poradí, že se s ním může třeba podhrabat, v němčině je podhrabání zaměněno za hraboše. Na nástupišti pak Hurvínek shodí dvě nádražní tabulky, v češtině první ukazovala na vlak do Houbohled, druhá do Konopína, v němčině je  Konopín nahrazen za Forellenbach. Když se Spejbl s Hurvínkem po bloudění v lese konečně ocitnou v hotelu, Hurvínek má v češtině takový hlad, že by snědl hřebíky, v němčině připínáčky. Německá deska pak končí epizodou s papouškem a nepříjemnou paní. V němčině je tak oproti české verzi vynecháno Hurvínkovo psaní deníčku o záhadě léčivých rostlin.


Česká i německá verze prázdninových příhod vznikla ve stejné době. Ruchová koláž je tedy v obou verzích buď stejná, nebo podobná. Totéž platí i o stereo bázi a o muzice Milana Baginského. Na konci německé desky pak Hurvínek vyzve posluchače, že další prázdninové příhody najdou na gramofonové desce Spejbls Urlaub mit Hurvínek.

Spejbls Urlaub mit Hurvínek / Spejblova dovolená s Hurvínkem

Album Spejbls Urlaub mit Hurvínek vyšlo ve stejném roce jako Hurvínek macht Ferien. V češtině byl však druhý díl Hurvínkových večerníčků k dispozici až o rok později. Obě jazykové verze ale byly natočeny opět ve stejné době, realizačně jsou si tak velmi podobné. Desku zahajuje soutěž v rybaření mezi Spejblem a Hurvínkem. Hurvínek nemůže nic chytit, a tak ryby koupí od prodavače. Spejbl v češtině pozná třeboňské kapry, v němčině podfuk odhalí tak, že se chodí dívat, kam Hurvínek mizí.
 
Po rybaření následují příběhy s bramboračkou, pokladem a tajnou řečí. Bramboračka s Pokladem jsou v němčině bez velkých překladatelských úprav, výraznější odchylky jsou ale v tajné řeči. Hurvínek objeví skrýš v pobořených troskách a naučí Máničku tajnou řeč, aby jim dospělí nerozuměli. Princip této řeči spočívá v tom, že před každou slabikou se v češtině řekne „čo“, v němčině „paj“. Mánička si nově nabytou dovednost v češtině zkouší na slovu čočovice, v němčině na papagei tedy na papouškovi. Děti potom objeví podivný předmět a domluví se, že ho odpoledne zkusí otevřít kladivem. Neznámý nález je však nevybuchlá munice z války a Mánička, která nakonec s Hurvínkem pro návštěvu holiče nemůže jít, dospělým prozradí, že si na něj Hurvínek bere kladivo. Všichni se pokouší Hurvínka od nebezpečné výbušniny zachránit a na likvidaci v němčině volají policii, v češtině SNB. Českou verzi prázdninových dobrodružství zakončuje Hurvínkův zápis v deníčku o tom, jak se těšil na táborák. Protože však deníček byl v němčině v první části vynechán, druhá německá část tuto epizodu rovněž neobsahuje.
 

Obal LP desky Spejbls Urlaub mit Hurvínek

Hurvínek im Traumland / Hurvínek v říši snů

V roce 1974 vychází v češtině LP deska Hurvínek v říši snů. Text se divadlo neúspěšně pokusilo přetavit i do jevištní podoby – hra měla premiéru 5. 4. 1975 a krátce na to byla z repertoáru stažena. O osm let později vyšla německá verze příběhu Hurvínek im Traumland. Jeho autorem byl Jan Fuchs, který text i přeložil. Zápletka je jednoduchá: Spejblovi a Hurvínkovi se zdají různé sny. Obě jazykové verze se od sebe velmi liší. Rozdíly jsou patrné v realizaci, scénáři, hudbě i v obsazení. Děj obou verzí provází vypravěč – v češtině ho ztvárnil Miloš Kopecký a pojal jej coby přísného pána. V němčině je tato postava veselá, laskavá a rošťácká, zahrál si ji Oto Budín. Německý snímek pracuje oproti české s hravější a tematičtější muzikou, což se například projevuje ve snu s hudebním drakem, který se v češtině jmenuje Bumbum a v němčině Bill Beat. V jednom ze snů se Spejblovi zdá o tom, že má zpívat v divadle – s korepetitorem v češtině zkouší árii z Dvořákovy Rusalky, v němčině Cikánského barona. Zatímco v roli českého korepetitora účinkoval Milivoj Uzelac, v němčině jej ztvárnil Jan Fuchs. Z dalších změn v obsazení jmenujme v češtině Stelu Zázvorkovou v postavách paní školnice a garderobiérky, v němčině je zahrála Lena Birková. Reportérem byl v obou verzích Jiří Šrámek.
 

 

Česká verze reagovala na popularitu tehdejších československých zpěváků – v nahrávce tak zní úryvky z tvorby Heleny Vondráčkové či Václava Neckáře. V jednom z českých snů se Hurvínek, Spejbl a Mánička ocitnou na pouti a zaslechnou song Milana Drobného. Spejbl prohlásí, že všechny ty pěvecké hvězdy zná a začne jejich jména komolit. Poté si zahraje na redaktora Pravidelného občasníku Supraphonu. Pořad paroduje rozhlasové vysílání a Spejbl v něm pouští hity Karla Gotta, za všechny jmenujme Poutníka a Já tančil s Laurou. Václava Neckáře, Helenu Vondráčkovou ani Pravidelný občasník Supraphonu v německé adaptaci nenajdeme, Karel Gott však zůstal. V závěru si s ním v hitparádě Hurvínek vtipně zakvílel německou verzi Gottovy písně Mistral.
 
V němčině je dále vynechán sen, v němž Hurvínek s Máničkou letí v raketě vesmírem a Spejbl s nimi komunikuje přes vysílačku z řídícího střediska. Zajímavostí je, že zatímco v němčině Hurvínek v říši snů reedován byl, v češtině jej v aktuální distribuci nenajdeme.
 

Obal Hurvínek im Traumland

Hurvineks gute Kinderstube / Hurvínkovo dobré vychování

V roce 1984 vychází na dvou LP deskách Abeceda slušného chování a o pět let později je titul k dispozici v němčině pod názvem Hurvineks gute Kinderstube. Spejbl s Hurvínkem jdou na návštěvu k Máničce a Bábince. Dospělí zjistí, že děti neví, jak se mají slušně chovat a společně si projdou základní pravidla. Německá nahrávka vyšla oproti české verzi pouze na jedné gramofonové desce, do němčiny tak bylo přeloženo šest rad, v češtině jich je dvanáct. V německé verzi tak najdeme pravidla o tom, jak se chovat doma, v domě, při nakupování, v dopravních prostředcích, na kulturních akcích a na návštěvě. Česká verze dále obsahuje například slušné chování při stolování, na ulici či při sportovních událostech.
 
Scénář německých rad téměř ve všem kopíruje česká pravidla. Rozdíly nalézáme jen v drobnostech. Když dospělí dětem radí, jak se chovat v domě, v češtině Hurvínek řekne, že se nemá hvízdat jako na lesy, v němčině je použito přirovnání hvízdat jako konvice na mléko. Pokud Hurvínek potká ve výtahu dospělého člověka s těžkými zavazadly, v češtině mu před nabídnutím pomoci řekne, že se pronese, v němčině v téže situaci dotyčnou osobu utěší sdělením: „Než dojedete nahoru, budete mít ruce jako dospělý orangutan.“ Z posledních drobných odchylek zmiňme alespoň, že v češtině narozdíl od německé verze Hurvínek ví, co je jezdit jako černý pasažér.
 

Realizace obou nastudování je velmi podobná a opět se jedná jen o nepatrné změny. Když na začátku Spejbl s Hurvínkem přijdou obě dámy navštívit, Mánička s Bábinkou mají v obou verzích odlišný zvonek. Klávesový doprovod Mojmíra Balinga je, co se týče melodií totožný, liší se jen ve zvuku syntezátoru. Zachováno je v české i v původní německé verzi Hurvínkovo upozornění o nutnosti otočení desky, v aktuální německé reedici je tato pasáž vystřižena. Na konci všech rad zní v obou nastudováních obsahově podobná shrnující básnička v podání Hurvínka a Máničky.
 

LP Hurvineks gute Kinderstube

Další část Zvukové historie Spejbla a Hurvínka přineseme 8. ledna: v tento den v roce 1957 zemřel první interpret S+H profesor Josef Skupa. Za překlad Hurvínka v říši snů děkuji Michaele Blažkové, za ostatní překlady mnohokrát děkuji Karolině Lemberkové. V neposlední řadě děkuji sběratelce Hurvínků Anetě Hubálkové, která mi pomohla s dohledáváním a předčítáním archivních materiálů.

Seriál Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie

  1. První republika a Protektorát
  2. Poválečné období Josefa Skupy
  3. Začátky druhého interpreta S+H Miloše Kirschnera
  4. Mániččiny proměny
  5. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 1
  6. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 2
  7. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 1
  8. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 2
  9. Supraphonské nahrávky 1980–1983
  10. Supraphonské nahrávky 1984–1991
  11. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 1
  12. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 2
  13. Hurvínek v českých dějinách
  14. Hurvínkovy supraphonské nahrávky do roku 2006
  15. Supraphonské nahrávky 2007–2017
  16. Hurvínek v němčině 1
  17. Hurvínek v němčině 2
  18. Hurvínek v němčině 3
  19. Hurvínek v němčině 4
  20. Závěrem