Zpět

Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie 20

téma, , 16.01.2021
Dnes je tomu přesně rok, co jsme na našich stránkách publikovali první díl Zvukové historie Spejbla a Hurvínka. Seriál byl inspirován řadou loňských výročí: Spejbl oslavil sto let, Mánička se Žerykem devadesátku, 90 let je divadlo profesionálním souborem, 75 roků sídlí v Praze, z toho 25 let v Dejvicích. Protože téměř po celou dobu existence S+H vznikaly audio nahrávky, bylo možné na nich ukázat i vývoj našeho audioknižního průmyslu.
◄ Zpět k předchozímu dílu seriálu
 

Závěrem

V poslední části Zvukové historie S+H se budeme věnovat několika tématům: podíváme se na poslední supraphonské nahrávky, zmapujeme rozhlasovou tvorbu, představíme společný audio projekt Základní školy Věry Čáslavské a Divadla Spejbla a Hurvínka a krátce poreferujeme o divadelních zvukových záznamech.

Supraphonské nahrávky 2018–2020

Jak jsme již dříve uvedli, po odchodu Heleny Štáchové převzala intepretaci Máničky a Bábinky Marie Šimsová a v rolích Spejbla a Hurvínka se od roku 2017 divákům představuje Ondřej Lážnovský, který alternuje Martina Kláska. Budoucnost Divadla Spejbla a Hurvínka je tedy po interpretační stránce zajištěna. Nahrávání nových audio titulů zatím ale není příliš silné. Vydavatelství Supraphon se v tomto období více zaměřuje na reedování nahrávek s Josefem Skupou a Milošem Kirschnerem. Posluchači se tak v digitální podobě dočkali dlouho očekávaných snímků a kompletního znění několika dříve krácených nahrávek. Na CD a v digitální distribuci Supraphon vydává převážně kompilace reagující na různá Hurvínkovská výročí. Sestavy většinou obsahují již dříve dostupné snímky, tu a tam je k nim připojena nevydaná rarita či nová scénka.
 
V roce 2018 vyšla kompilace Ať žije Mánička. V sestavě měli posluchači možnost slyšet všechny holčiččiny interpretky. Do té doby nereedovanou raritou byla scénka Máničce nejde čtení s Boženou Welekovou coby Máničkou a Janem Vavříkem Rýsem v postavě Mániččiny tehdejší opatrovnice paní Drbálkové. Na stejném albu se poprvé v supraphonské zvukové nahrávce představila Marie Šimsová coby Mánička v nové scénce Okouzlení operou.
 
O rok později si Supraphon s Divadlem S+H připomněl 90 let od vzniku první audio nahrávky a na trh se dostala kompilace Hurvínkův kouzelný gramofon. Titul, sestavený z již dostupných nahrávek, byl doplněn novinkou a to úvodním dialogem S+H v podání Martina Kláska, v němž postavy posluchačům představily zmíněné zvukové výročí.
 

V roce 2019 vyšel ovšem i dlouho vyhlížený zbrusu nový titul Taťuldo, zhasni! Příznivci Spejbla a Hurvínka si na něj museli počkat čtyři roky. Nahrávka volně navazuje na mini sérii o vynálezech s neobyčejným příběhem. Připomeňme, že první díl série Hurvínek a funící Billy vyšel v roce 2013 a Hurvajz, vyžvejkni se! o dva roky později. Série Denisy Kirschnerové je postavena na určité výchozí situaci: v Hurvínkovi a funícím Billy se dětem nechce uklízet a Spejbl jim poví o vzniku vysavače. V Hurvajz, vyžvejkni se! Spejbl pere synovo oblečení, a protože Hurvínek nechal v kapse kalhot žvýkačku, dojde k ucpání pračky. Hurvínek, který usnul ve škole, má za trest druhý den ve třídě poreferovat o vzniku žvýkačky a nabyté vědomosti nejprve povypráví rodince. V Taťuldo, zhasni! praskne u Spejblů žárovka. Spejbl se neodborně pokusí žárovku vyměnit a vyhodí pojistky v celém domě. Pro ukrácení chvíle Spejbl Hurvínkovi s Máničkou poví historii vzniku žárovky. Posluchači se tak seznámí s pány Göbelem, Edisonem, Křižíkem a Teslou.
 
Zatímco v předchozích částech se do hlavních postav příběhů převtělila celá rodinka, v tomto titulu si na dané události nehraje a dané historické mezníky jsou zdramatizovány do krátkých epizod, v nichž hlavní postavy jednají samy za sebe. Do těchto úloh byli obsazeni členové Divadla Spejbla a Hurvínka. Série o vynálezech pro vytvoření atmosféry dané doby využívá jazyková specifika: ve Vysavači měli aktéři anglický přízvuk, ve Žvýkačce si mezi sebou onikali a V Taťuldo, zhasni! zní hned několik odlišností: pan Göbel se svou ženou mají německý přízvuk, Tesla ruský, Edison anglický a Křižík díky své české národnosti zůstal nezměněn. Protože v předchozích částech vystupovala i Bábinka, nechybí ani v Taťuldo, zhasni! Posluchači tak v této nahrávce mohou poprvé slyšet Marii Šimsovou v obsáhlém Mániččině partu a poprvé i její Bábinku.
 

V roce 2020 vyšel u Supraphonu při příležitosti Spejblova 100. výročí kompilační titul Ať žije Spejbl! Sestava obsahuje všechny čtyři dosavadní Spejblovy interprety: Josefa Skupu, Miloše Kirschnera, Martina Kláska a Ondřeje Lážnovského.
 

Skupovy nahrávky byly již dříve vydány, v případě Miloše Kirschnera kompilace obsahuje rovněž dříve reedované nahrávky, avšak oproti Skupovi je zde i poprvé vydaný unikát z divadelního archivu z roku 1980 a to slavný Kirschnerův dialog O lásce ze hry Amorosiáda. Martin Klásek zní jednak prostřednictvím již natočených záznamů a novinkou je jeho filozofická scénka Proč jsme se tu ocitli. V případě Ondřeje Lážnovského se jedná o zvukovou premiéru. Navíc zde došlo k důležitému historickému mezníku: zatímco jeho předchůdci začali audio nahrávky v Supraphonu natáčet až po odchodu dřívějších interpretů, Ondřej Lážnovský se posluchačům ve zvuku představuje za života Martina Kláska.
 
V Lážnovského podání jsou v kompilaci dvě novinky: vtipné Novoroční přání, v němž se Hurvínek vrací domů a najde opilého Spejbla se Žerykem. Dodejme, že scénář scénky byl poprvé publikován v silvestrovském programu Českého rozhlasu Dvojka v roce 2019 v podání Martina Kláska. Druhou Lážnovského novinkou je zamýšlení se nad změnami v interpretaci ve scénce Hlas pro Spejbla a Hurvínka, kterou napsal Štěpán Gajdoš: Hurvínkovi není jasné, proč zní pokaždé jinak a Spejbl se mu dané hlasové proměny snaží objasnit. Snímek je pozoruhodný z hlediska zvuku. Diváci jsou z četných představení zvyklí na rozhovor mezi loutkami a jejich interprety, popřípadě vodiči. Scénka v podání Ondřeje Lážnovského přináší nový úhel pohledu: dialog S+H se odehrává ve studiu a poprvé ve zvukové historii S+H do rozpravy vstupuje se svými poznámkami zvukař.
 
Ať žije Spejbl vyšel kromě CD a digitální distribuce i na LP. Fanoušci Divadla Spejbla a Hurvínka si tak po 27 letech můžou pořídit novou vinylovou desku. Kvůli stopáži byly některé scénky na LP sice vynechány, koncepce čtyř interpretů však zůstala zachována včetně novinek a Kirschnerovy raritky. Poprvé se navíc na vinylu představil kromě Ondřeje Lážnovského v rolích S+H i Martin Klásek. Deska se dočkala i speciálního křtu v Divadle Spejbla a Hurvínka. Jejím kmotrem byl herec Igor Orozovič.
 
 

Rozhlas a SlowRadio

Zatímco Josef Skupa a Miloš Kirschner natočili pro Československý rozhlas mnoho příběhů, s Martinem Kláskem jich vzniklo o poznání méně. Ne snad že by rozhlas nejevil o postavičky zájem, ovšem interprety si zval víceméně pouze na rozhovory a v rámci interview byli protagonisté nesčetněkrát vyzváni, aby předvedli krátký výstup. Nové ucelené řady příběhů zatím v rozhlase nevznikly. Zajímavostí je, že vydavatelství Radioservis se inspirovalo naším seriálem a ke konci roku vydalo tři díly ze Spejblovy a Hurvínkovy učebnice jazyka českého s Milošem Kirschnerem, o které jsme psali v 8. dílu.
 

Jiná situace nastala v komerční sféře. Divadlo Spejbla a Hurvínka navázalo spolupráci se SlowRadio. To není v pravém slova smyslu klasickou rádiovou stanicí – kdesi hluboko v jihočeském lese jsou ukryty mikrofony a zvuk přírody je přenášen ve vysoké kvalitě přes internet. Spejbl s Hurvínkem se 19. června 2019 v tomto lese ztratili a motali se kolem ukrytých mikrofonů. To, že jejich bloudění někdo slyší, jim vysvětlil majitel SlowRadia, který je delší dobu pozoroval. Spejbl s Hurvínkem se lekli a rozhodli se, že budou raději mlčet, když jsou takhle tajně odposloucháváni. Slovo tak dostal Martin Klásek a Miloš Kirschner mladší. V rozhovoru představili tehdy chystanou premiéru Hotel Spejbl, pro kterou bylo vyráběno mnoho neobvyklých technologií a ty byly předvedeny na tehdy probíhajícím veletrhu kutilů Maker Faire Prague. Vysílání bylo tedy zároveň pozvánkou na tuto akci. V závěru sehrál Martin Klásek Kirschnerův dialog O lásce. O propagaci vysílání se postaral server iDNES, z jehož stránek je možné si celé vystoupení poslechnout.
 

Ke SlowRadiu se divadlo vrátilo i v loňské první vlně pandemie. Od dubna 2020 si posluchači mohli poslechnout celkem 10 dílů série nazvané Hurvínku, poslyš. Interpreti vysílali ze své budovy a k tomu byl pomocí technologií vmíchán zvuk z lesa. Pořad byl koncipován ve formě čtení pohádek pro děti. V jednotlivých vydáních se mezi sebou střídali Martin Klásek a Ondřej Lážnovský. Každý za sebe přečetl posluchačům jeden příběh z knihy Heleny Štáchové Hurvínkův rok. Hlavní slovo měl vypravěč, S+H promlouvali v přímých řečech. Dodejme, že snad poprvé mohli posluchači slyšet Máničku v podání Martina Kláska či Ondřeje Lážnovského. Několik dílů je k poslechu na YouTube kanálu SlowRadia.

Děti napsaly pohádky

O vánočních svátcích 2020 zveřejnilo Divadlo Spejbla a Hurvínka na svých stránkách zajímavý audio projekt. Děti ze Základní školy Věry Čáslavské z Prahy 6 napsaly pro Hurvínka několik povídek. Dvě z nich Divadlo S+H natočilo do podoby dramatizované četby. V rolích Spejbla a Hurvínka účinkoval Martin Klásek, vypravěčkou příběhu autora Martina Točíka Hurvínek a vánoční vaření byla členka Divadla Zita Morávková, druhý příběh Jak se chtěl stát Žeryk severským psem napsala Zuzanka Kaňáková a vypravěčem se stal Richard Vokůrka, který celý projekt zastřešil. Oba příběhy je možné si poslechnout na stránkách Divadla S+H.

Divadelní zvuková historie

Náš seriál se celou dobu zabýval výhradně vydanými nahrávkami. Divadlo S+H však má kromě těchto snímků svůj vlastní rozsáhlý zvukový archiv. Požádali jsme dvorního Hurvínkovského zvukaře Petra Myšku, aby ho představil:

„Naše divadlo je z velké části ‚závislé‘ na zvukovém projevu a tím zdaleka nemyslím pouze interpretaci loutek. Vždy byla snaha pořizovat a provozovat nejkvalitnější možná zvuková zařízení, se kterými by bylo možno profesionálně pracovat. Vlastně bylo potřeba ‚udržovat krok‘ s vybavením rozhlasu a televize. Ne vždy to bylo možné, neboť finanční možnosti a dostupnost zvukových zařízení byla v každé době jiná.
 
Dřevní začátky Divadla S+H a jeho zvukového systému si lze asi jednoduše představit následovně: pan Skupa vodil a mluvil hodně nahlas a někdo k tomu mohl případně pouštět hudbu z předem připraveného stařičkého gramofonu s troubou. Někdy možná v polovině 50. let, ale spíše začátkem let 60. Divadlo nahrazovalo gramofonové přístroje kotoučovými magnetofony. Díky těmto technologiím pak bylo možné i pořizovat nahrávky. Náš zvukový archiv, který momentálně prochází postupnou digitalizací, začíná zhruba někdy koncem 50. let.
 
Nejstarší nahrávky představení jsou v interpretaci pana Miloše Kirschnera – namátkou: Spejbl na Venuši, Haló, tady Hurvínek, Hurvínkova čarovná vlaštovka apod. Tato konkrétní představení jsou kompletní záznamy od začátku do konce, tzn. mluvené slovo a scénická hudba, zaznamenány přímo z výstupu mixážního pultu. I tak jsou v některých pasážích slyšitelné reakce publika. Miloš Kirschner nebyl při interpretaci v oddělené kabině, ale měl mikrofon umístěn na jevišti, tudíž reakce publika do záznamu bez problémů pronikla.
 
Běžně se na jedno představení používaly dva až tři magnetofony, ze kterých se míchala scénická hudba a zvukové efekty. Výjimkou nebylo ani použití čtyř magnetofonů na jedno představení, to vše obsluhoval jeden člověk. K produkci představení byly použity naposledy cca v roce 1998, kdy už divadlo vlastnilo asi čtyři roky přehrávače systému Minidisc, které magnetofony plně nahradily. Ač je dnes doba plná ‚empétrojek‘ a spousty jiných zvukových formátů, používám v divadle systém Minidisc do dnešních dnů v kombinaci s ‚kartovými‘ přehrávači Tascam.
 
Co se týká zvukového archivu, dle mého odhadu se jedná asi o 550 pásů. Zatím je digitalizována cca třetina. Ne vždy se jedná o záznam představení. Každé z představení může mít 10 i více pásů – existují pásy s hudbou a efekty, hrací pás hlavní, hrací pás pomocný, hrací pás s efekty, pás se záznamem představení 1. polovina, pás se záznamem představení 2. polovina, a následně to vše v různých jazykových mutacích. Proto archiv obsahuje tolik pásů.
 
Reprodukce záznamu se u nás v Divadle používá jen ve výjimečných případech, nemoc interpreta apod. Záznam se bere přímo z pultu, mluviči jsou při představeních v akusticky oddělené kabině a každý má svůj mikrofon a sluchátka. Do sluchátek se posílá zvuk sálu, tedy včetně reakcí publika. Hudba jde ve stereu, mluvené slovo se nechává mono, v určitých pasážích se může hlas vyskytnout ve stereu, je to vždy závislé na režii. Záznamů z jednoho představení se dělá větší počet, je možnost poté vybrat a sestříhat různé obrazy z různých nahrávek.“

 
Tolik Petr Myška. Doufejme, že se najde způsob, jak divadelní záznamy představit veřejnosti. Nahrávky z představení, tedy s reakcemi publika, jsou cenným materiálem. Posluchač si tak může ověřit, jak diváci na dané inscenace reagovali. Hracích pásy, tedy záznamy, které se používaly k reprodukci při představení a které byly bez publika, pak mohou posluchačům nabídnout ničím nerušený audio zážitek z dané inscenace. Spejbl s Hurvínkem jsou slovní klauni, a proto je velká část představení zaměřena na dialozích, které jsou až na výjimky sluchem zcela pochopitelné i bez příslušného obrazu.

Poděkování

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mi při psaní prvního uceleného seriálu o Zvukové historii S+H pomohli. Předně děkuji Divadlu Spejbla a Hurvínka za to, že existuje a provází mne téměř celým mým životem. Další poděkování patří ředitelce Divadla Denise Kirschnerové a divadelnímu archiváři Pavlu Outlému, kteří mi pomohli s dohledáváním archivních materiálů a díky nimž jsme mohli v seriálu využít řadu fotografií. Dále děkuji Kamilu Malátovi, který aktuálně spravuje fanouškovský web Planetka Spejbla a Hurvínka na adrese hurvinkuv.pinknet.cz – právě tento web mi byl jedním z důležitých zdrojů při tvorbě seriálu.
 
Poděkování dále patří pracovníkům Českého rozhlasu, díky kterým jsem se mohl blíže seznámit s rozhlasovými snímky, a pracovníkům vydavatelství Supraphon, kteří mi ochotně odpovídali na mé četné dotazy. Velké díky patří Karolině Lemberkové a Michaele Blažkové, díky nimž jsem mohl podrobně zmapovat německé nahrávky.
 
Dále děkuji sběratelce Hurvínků Anetě Hubálkové za předčítání a ověřování archivních materiálů. Poslední poděkování směřuji k šéfredaktoru naposlech.cz Jakubovi Horákovi, který mi umožnil seriál vytvořit, ale především mu děkuji za obrovskou trpělivost, protože jen díky němu všechny díly seriálu mohly vyjít ve stanoveném termínu, a to i přesto, že jsem články zoufale dopisoval na poslední chvíli. Chá chá!

Seriál Spejbl a Hurvínek: Zvuková historie

  1. První republika a Protektorát
  2. Poválečné období Josefa Skupy
  3. Začátky druhého interpreta S+H Miloše Kirschnera
  4. Mániččiny proměny
  5. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 1
  6. Hurvínek a Supraphonská léta sedmdesátá 2
  7. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 1
  8. Rozhlasové nahrávky Miloše Kirschnera 2
  9. Supraphonské nahrávky 1980–1983
  10. Supraphonské nahrávky 1984–1991
  11. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 1
  12. Hurvínkovy nahrávky mimo Supraphon 2
  13. Hurvínek v českých dějinách
  14. Hurvínkovy supraphonské nahrávky do roku 2006
  15. Supraphonské nahrávky 2007–2017
  16. Hurvínek v němčině 1
  17. Hurvínek v němčině 2
  18. Hurvínek v němčině 3
  19. Hurvínek v němčině 4
  20. Závěrem