Zpět

Stephena Kinga slyšeti 5 (2017)

téma, , 19.11.2019
Zatímco v minulém dílu článku jsme se zabývali rokem 2017 pouze z hlediska série Temná věž, nyní se zaměříme na audioknihy, které vznikaly paralelně. Jednu z nich měla na svědomí KTN a nesla název Svědectví. Druhou pak byl velký projekt vydavatelství OneHotBook, které ještě před koncem roku uvedlo na trh dvaapadesátihodinové TO v podání sedmi herců.
◄ Zpět k minulému dílu seriálu Stephena Kinga slyšeti.

Začněme ale zprvu z trochu jiného soudku. Pokud budeme sledovat nejprodávanější či nejčastěji překládané autory z oboru populární literatury, dospějeme k poznání, že na rozdíl například od Agathy Christie se dílo Stephena Kinga dočkalo překvapivě mála rozhlasové pozornosti. Navzdory tomu, jak oblíbeným a ceněným útvarem je v českém prostředí rozhlasová dramatizace, dosud neexistuje ani jedna na motivy Kingova textu. Jediným počinem je šestadvacetiminutová četba povídky Harveyho sen v rámci cyklu Moderní povídka, vysílaná k autorovým 70. narozeninám 21. srpna 2017 na ČRo3 Vltava. Předlohou se stala stejnojmenná povídka o tísnivém snu, který možná ani nebyl snem, v překladu Lindy Bartoškové, kterou pro rozhlas připravil Ludvík Němec. V režii Radima Nejedlého ji načetl Martin Siničák.

Jak už zmíněno, v témže roce KTN nahrála syrový postapokalyptický román Svědectví (pro Beta-Dobrovský přeložili v roce 2008 Tomáš Zábranský a David Záleský), a to v již osvědčené interpretaci Jiřího Žáka. Nedlouho po chybné operaci v laboratoři Ministerstva obrany je svět zbaven řádu a z 99 % vylidněný v důsledku epidemie, která nemá obdoby. Zajímavé je, že kniha poprvé vyšla už v roce 1978, autor ji však radikálně zkrátil, jelikož původní rozsah (přibližně 1100 stran) mohl čtenáře, dle slov nakladatele, odradit. Až v roce 1990, kdy už platilo jméno Stephena Kinga za bezvýhradnou záruku prodeje, vyšlo Svědectví s drobnými úpravami znovu, v původním rozsahu. Audioknižní verze tedy přináší interpretaci této rozsáhlejší verze.

V září 2017 měl jít do kin první díl nové dvoudílné filmové adaptace knihy TO, v režii Andyho Muschiettiho. A to byl signál pro vydavatelství OneHotBook, které se už několik let nebálo ani literární fantastiky, ani vícehlasé četby. Jeho záměrem bylo nabídnout posluchačům propracovanou, nikoli jen dostačující nebo bezchybnou, audioknižní verzi.
 

Dospívající chlapci a jedna dívka se každý zvlášť (a později společně) ocitli tváří v tvář TO, schopnému brát na sebe podobu personalizované hrůzy, a v této podobě také zabíjet. Už před časem TO zabilo Georgieho, mladšího brášku Billa Denbrougha. Ten se později stane úspěšných autorem hororových příběhů, ovšem ani ostatní za ním, co se profesního života týče, nezaostávají. Až jednoho dne je svolá telefonát, protože minulost i TO se vrací a oni přece složili slib, i když co všechno se tehdy vlastně stalo, si vybavují jen mlhavě. Vzpomínky se postupně vrací teprve, když se znovu setkají.

TO není jenom horor. Kingův velký román se často řadí mezi 100 nejlepších knih vůbec díky tomu, jak výrazný má přesah (nejen mimo kategorii literární fantastiky); například do mystiky, teologie či morálky. Kingovo vyprávění je anatomií pocitu viny, strachu i snahy postihnout to, co považujeme za zlo. Navíc je nabité stovkami postřehů ze života dospívajícího chlapce či dívky, a stejně tak muže nebo ženy, kteří na své dětství vzpomínají a pokoušejí se s ním vyrovnat. Obsáhlo kus americké historie a kultury, stejně jako spletité osobní příběhy, traumata i jednotlivá přátelství.

Partu členů „klubu smolařů“ si mezi sebe ve studiu OneHotBook rozdělili Jan Vondráček, David Novotný, Jitka Ježková, Jan Zadražil, Michal Zelenka a Vasil Fridrich. Za nestranného vypravěče vydavatelství umně zvolilo Pavla Soukupa. Nutno říct, že všichni jmenovaní podali vynikající výkon, stejně jako režisér Hynek Pekárek, který celý ten po dílech skládaný dvaapadesátihodinový kolos udržel, aniž by se cokoli začalo rozpadat.
 

Nutno říct, že knižní vydání v překladu Gabriela Gössela (v září 2016 vydalo Beta-Dobrovský) obsahuje bohužel velké množství tiskových a redakčních nedostatků. Tyto však byly z textu před natáčením pečlivě odstraněny. Stejně tak ustálené anglofonní názvosloví či kulturní odkazy byly navráceny zpět do původního znění, v němž může posluchač konkrétní reminiscence snáze identifikovat. Díky této pečlivé redakční práci lze v tomto případě objektivně konstatovat, že je audiokniha skutečně lepší než kniha. Ne nadarmo obdržela nahrávka v ceně Audiokniha roku 2017 nejen ocenění za nejlepší vícehlasou audioknihu, ale navíc i titul Absolutní vítěz. Stala se tak první oceněnou audioknihou Stephena Kinga v českém prostředí.