Lukáš Hlavice a Vilma Cibulková (foto: Roman Souček)
Vítěze ceny Audiokniha roku 2020 již známe. O prvenstvích v jednotlivých kategoriích rozhodovala i letos ve dvoukolovém hlasování odborná porota. Kromě přidělených bodů doplnili její členové u vítězných titulů a interpretů také slovní zdůvodnění, proč hlasovali právě pro ně.
Přečtěte si, čím si vítězné audioknihy a jejich interpreti získali přízeň poroty. Texty jsou souhrnem vyjádření porotců, kteří pro danou audioknihu či interpreta hlasovali jako pro nejlepší v dané kategorii. Jména jednotlivých protců uvádíme
na konci článku.
Nejlepší audiokniha – jednohlasá četba: Egypťan Sinuhet
Intenzivní emoční zážitek nepřináší posluchačům pouze Waltariho román samotný, ale i celkové zvukové zpracování – kultivované, přitom citlivé a uvěřitelné. Koncentrovaný výkon Lukáše Hlavici, při vší noblese, moudrosti a myšlenkové hloubce předlohy neobyčejně prostý a přirozený, spolu s umírněnou, ale velmi sugestivní režií Michala Bureše, nabízí vynikající interpretaci plně respektující literární dílo.
Nejlepší audiokniha – vícehlasá četba: Svědectví
Promyšlená dramaturgie a režie, díky citlivě a v logice textu rozděleným hlasům, umožňuje posluchačům snadnou orientaci v síti různých vypravěčských partů. Interpreti dobře rozumí textu a dokáží volit stylizaci, která odpovídá autorčinu jazyku a stylu. Záměrně balancují na hranici mezi ironií a vážností a úspěšně se vyhýbají jakémukoli náznaku falešného patosu nebo křeče. Hravá práce se zvukem v závěru i ambientní hudební plochy pomáhají vnímání celého příběhu.
Nejlepší audiokniha – dramatizace: Vlastníci
Havelkův scénář je dobře přenositelný a funguje tak dobře i ve formátu audioknihy. Posluchačúm se od prvních minut dostává silný zážitek z prokreslených charakterů a interakce mezi interprety. Díky herecky výrazným hlasům je snadné sledovat nejen vývoj schůze vlastníků, ale i charakter jednotlivých postav a protagonistů. Nahrávka bezezbytku naplňuje smysl této kategorie, je hvězdně obsazená, plnokrevná, svižná a dramatická.
Nejlepší audiokniha – mluvené slovo mimo kategorie: Anatomie strachu
Precizní auditivní dílo využívá všechna specifika zvukového vyprávění i vnímání – práci se slovem, kreativní způsob střihu, hudební kompozici, zvukový design. Sugestivně tak vykresluje atmosféru nejistoty, neklidu a plíživého strachu, čemuž napomáhá i přísně úsporný, čtvrthodinový formát jednotlivých vyprávění. Invenčním zpracováním dokumentárních výpovědí může být
Anatomie strachu velkou inspirací pro celý obor.
Nejlepší audiokniha pro děti a mládež: H2O a tajná vodní mise
Stančíkův originální humor, jakási noblesa v poetických bláznivinách, se ve zvukovém zpracování potkala s humorem a stylem Jiřího Lábuse. Ten čte suverénně, s obdivuhodnou lehkostí, nadhledem a vtipem, při vší té legraci ale působí velmi laskavě a lidsky. Zvukové zpracování je neodolatelnou kombinací autorovy slovní ekvilibristiky a interpretova hravého projevu. Série
H2O patří mezi to dobré v současné literatuře pro děti a kvalitně zpracovaná audioverze to jen podtrhuje.
Nejlepší interpret: Jan Potměšil (Růže pro Algernon)
Mnoho set repríz silného divadelního titulu divadelního spolku Kašpar dokázal Jan Potměšil zúročit ve vynikajícím barvitém výkonu i při omezení na
„pouhou“ auditivní stopu. Výraznou postavu Charlieho Gordona má perfektně zažitou v klidných i emočně silných pasážích, dobře zvládá úvahové i akční, fyzicky dynamizující pasáže, zcela autenticky drží přesnou míru stylizace ústřední postavy. Právě díky jeho interpretaci je poslech audioknihy mimořádným posluchačským zážitkem.
Nejlepší interpretka: Vilma Cibulková (Šikmý kostel)
Mimořádné interpretčino sžití s knihou a procítěné čtení bez patosu a zbytečných emocí, vtáhne posluchače do děje natolik, že prožívá příběh všech postav, aniž by si interpretku vůbec uvědomoval. Cibulková pracuje nejen s barvou hlasu, ale i s vnitřním temperamentem a charakteristikou postav. Výtečně zvládá jazykové zvláštnosti specifického nářečí regionu, drsnými polohami ženského altu dokáže vyjádřit hrubost a zemitost jeho obyvatel.
Audiokniha roku – absolutní vítěz: Šikmý kostel
Zásadní režijní přínos v práci s tempem, intonacemi a modulací hereckého hlasu přispívá k mnoha silným okamžikům nejen ve stěžejních dramatických situacích knihy, ale i při jednoduchém literárním líčení jarní vycházky, denní dřiny v hospodě nebo na šachtě. Interpretka přistupuje k četbě neokázale, a přitom je z jejího projevu zjevný osobní vztah k textu. Na svých bedrech nese všechnu tíhu hornické mizérie.
Kategorie Nejlepší design a Nejlepší zvukový design byly posuzovány jinou metodou a jinými dvěma porotami. Slovní zdůvodnění volby na prvních místech nemáme k dispozici. Cena posluchačů vzešla z veřejného hlasování široké veřejnosti.
Porota Audiokniha roku 2020
Jakub Horák (předseda poroty) – zakladatel ceny Audiokniha roku, šéfredaktor magazínu o audioknihách naposlech.cz
Tomáš Kaplan Fojtík – knižní bloger a zakladatel skupiny Literární s(n)obi na Facebooku.
Jan Frič – režisér Národní divadla. Pochází z Košíř, je spícím členem Společnosti doktora Krásy.
Andrea Hanáčková – vyučující na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého, specializace Televizní a rozhlasová studia. Teoretička rozhlasové tvorby, lektorka kurzů rozhlasové kritiky, autorka odborného blogu na stránce Dokrevue.cz.
Anna Hrnečková – lektorka Divadla Drak v Hradci Králové, redaktorka odborného časopisu Tvořivá dramatika a učitelka na KVD DAMU.
Radim Kopáč –
„Čtu knihy, recenzuju knihy, píšu knihy – a taky poslouchám knihy.“
Tomáš Králíček – PR manažer, blogger, recenzent, mediální poradce, bývalý novinář a tiskový mluvčí. Nadšenec pro literaturu v písemné, audioknižní i divadelní podobě.
Tomáš Macháček – dlouholetý posluchač mluveného slova a recenzent audioknižního on-line magazínu naposlech.cz.
Michal Mašek– recenzent na řadě českých audioknižních portálů, od roku 1995 je čtenářem slepecké Knihovny a tiskárny Karla Emanuela Macana v Praze.
Štěpán Pácl – kmenový režisér Činohry NdB, je pedagogem herectví na DAMU, kde učí již od roku 2009, s krátkým přerušením, během něhož působil na ostravské konzervatoři.
Jaroslav Provazník – proděkan DAMU, pedagog katedry výchovné dramatiky, od konce 70. let se věnuje práci s dětskými divadelními a loutkářskými soubory, vedení dramatických kroužků dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí.
Jiří G. Růžička – publicista, knihovník a včelař. Redaktor A2 kulturního čtrnáctideníku a přispěvatel do Knižního servisu na Radiu 1. Vedle pravidelného recenzování audioknih se věnuje komiksům, beletrii i odborné literatuře, ale také divadelním představením nebo hudbě.
Klára Smolíková – spisovatelka knih určených převážně dětem, recenzentka audioknižního průvodce naposlech.cz. Lektoruje čtenářské workshopy a semináře zaměřené na rozvoj čtenářské gramotnosti, ve kterých propaguje poslech audioknih.
Jiří Svoboda – novinář, redaktor kulturní rubriky zpravodajství České televize, moderátor
Událostí v kultuře. Od začátku svého působení v kulturní rubrice se zaměřuje na divadlo.
Marek Tarnovský – od dětství se pohyboval v divadelním prostředí, kde byli zaměstnání jeho rodiče, zkušenosti má i z rozhlasové práce. Studoval moderní dějiny, filozofii a český jazyk, nicméně se živí jako komerční grafik, webdesigner a copywriter na volné noze.
Lukáš Trpišovský – divadelní režisér, vystudoval pražskou DAMU a spolu s Martinem Kukučkou režíruje pod značkou SKUTR. Vytváří vlastní autorské projekty od pohybového divadla a nového cirkusu přes opery, balet až po činohru.
Lukáš Vavrečka – spisovatel a audioknižní bloger, zakladatel FB skupiny
Posloucháme knihy. Jako vydavatelský redaktor a vyučující působí na Univerzitě Pardubice.
Michal Zahálka – teatrolog, dramaturg a překladatel (zejména) divadelních her z francouzštiny a angličtiny. Pracuje jako odborný redaktor Edičního oddělení Institutu umění – Divadelního ústavu.
Emilie Zámečníková – pedagožka, lektorka, režisérka, autorka scénářů a odborných publikací, herečka. V současné době se teoreticky a metodicky věnuje mladému divadlu, divadlu pro děti, dětskému divadlu, scénickému čtení, tvorbě scénářů (i pro audioknihy) a zejména přednesu.