„Jsem především člověk, který stále pracuje a který by byl zoufalý, kdyby to nemohl dělat až do konce svých dnů,“ prohlásil Simenon v rozhovoru pro časopis Paris Match v roce 1967. K napsání detektivního románu nepotřeboval více jak deset dní a psaní pro něho bylo životní potřebou, kterou si dopřával až do vysokého věku. Simenonovy nejvlastnější literární ambice směřovaly k psychologickému románu, hezkou řádku – a nesporně literárně kvalitních – jich také napsal, do paměti většiny čtenářů se především zapsal jako muž, který stvořil komisaře Maigreta. Mezi jeho upřímné obdivovatele a přátele však patřily i takové umělecké celebrity jako André Gide, Arthur Miller a Federico Fellini.
Původem byl Simenon Belgičan, narodil se roku 1903 v Liege, kde již ve svých šestnácti začal pracovat jako žurnalista v místních novinách. V roce 1921 napsal svoji první knihu, humoristický románek. Rok nato odejel do Paříže a více jak deset let psal pod různými pseudonymy sešitové romány. Až v roce 1930 vydal již pod svým pravým jménem první knihu s komisařem Maigretem „Pietr-le-Letton“.
Dobrácký komisař s vizáží usedlého Pařížana a náklonností k dobrému jídlu i voňavé dýmce se záhy stal oblíbeným hrdinou mnoha čtenářů a Simenon ho oživil celkem v 84 románech a 136 povídkách. Poslední příběh s komisařem Maigretem publikoval v roce 1972, jmenoval se „Maigret a pan Charles“. První sérii „maigretovek“ v Českém rozhlase natočil Jiří Horčička v roce 1970 s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Tyto nahrávky (je jich celkem 14) dodnes představují Hrušínského rozhlasové herectví ve vrcholné formě. Shodou okolností to byla v roce 1991 opět role slavného komisaře, s níž se Hrušínský s rozhlasovým studiem navždy loučil.
