Titul románu se shoduje s názvem velkolepé hudební skladby vytvořené jednou z postav, sextetu, v němž zní „klavír, klarinet, cello, flétna, hoboj a housle, každý s vlastním jazykem tóniny, rozsahu a barvy. V první řadě každé sólo přerušuje sólo následující, ve druhé řadě každé přerušené sólo zase postupně pokračuje.“ Stejnou strukturu přejímá i celá kniha. Každý z volně propojených příběhů má osobitého hlavního hrdinu, který vede spravedlivý boj proti násilí a zvůli uplatňovanými často institucemi, nebo společností a jejími konvencemi. Každá z linií je vyprávěná jiným stylem, v odlišném žánru a jednotlivé části se odehrávají v různých časech. „Románová kompozice, která i přes značný rozsah neustále překvapuje rozmanitostí, napětím a žene posluchače nemilosrdně kupředu, jako by si přímo říkala o nahrávku. Navíc je každý příběh psaný jinou formou; první je dopis, další jsou deníkové zápisy, pak výslech, thriller apod.,“ líčí Martin Pilař z vydavatelství audioknih OneHotBook důvody, proč se knihu rozhodl převést do zvukové podoby.
Ve více než 22hodinové nezkrácené audioknize se představí 7 interpretů, přičemž každý z šesti ústředních protagonistů získal „vlastní“ hlas. Sedmý part náleží Janu Hegertovi v roli archiváře, který zpovídá vzbouřenou servantku Sonmi 451 v podání Jany Strykové. Nahrávka, která vychází u vydavatelství OneHotBook se od dubna připravovala v režii Jitky Škápíkové. „Atlas mraků je obdivuhodné dílo, které jsem si doslova zamilovala. Doufám, že audioverzi ocení i posluchači. Byla to nesmírně náročná práce, už jen proto, že výsledná nahrávka má dvaadvacet hodin,“ doplňuje režisérka.
A s kým budete mít tu čest? Prostřednictvím deníkových záznamů nahlédnete do duše idealistického právníka Adama Ewinga (Kryštof Rímský), který na své zámořské cestě roku 1849 trpí podivnou chorobou a začíná si uvědomovat nerovnost přístupu k lidským bytostem, kterou představuje otrokářství.
Z dopisů bohémského hudebního skladatele Roberta Frobishera (Jan Zadražil) zase čiší touha konečně zkomponovat vysněné veledílo, bisexuální mladík se však v meziválečné Evropě nevyhýbá požitkům a neřestem, které později napomohou jeho zkáze.
Paranoidní thrillery připomíná detektivka s investigativní novinářkou Luisou Reyovou (Kristýna Frejová) v hlavní roli. Nenechavá žurnalistka se v 70. letech minulého století dostane na stopu nesrovnalostem v jaderné elektrárně, jenže všechny její informátory postihne náhlá smrt, která by vbrzku mohla potkat i ji samotnou.
Čtvrtá část ironicky glosuje útrapy postaršího nakladatele Timothyho Cavendishe (Jan Vlasák), který se před surovými věřiteli ukryje do starobince, v němž však důchodce nevybíravými prostředky pacifikuje neméně brutální personál. Sarkastická groteska se odkazuje k uprchlickému žánru, který má bohatou tradici, nejen co se týče pokusů o útěk z věznic, ale právě i snahy uniknout z nejrůznějších ústavů a sanatorií.
Následující futuristická dystopie má podobu výslechu klonované servírky Sonmi 451 (Jana Stryková), která se povznesla nad svou úroveň novodobého nevolníka, aniž by tušila, že je součástí strategické hry soupeřících politických frakcí.
V ještě vzdálenější postapokalyptické budoucnosti zjišťuje primitivní pastevec Zachry (Martin Stránský), že jeho svět ohrožují i jiná nebezpečí, než „jen“ děsivé nájezdy kanibalských kmenů.
Co všechny tyto postavy spojuje? A jak s tím souvisí mateřské znaménko ve tvaru komety? Právě objevování překvapivých souvislostí je jedním z nejkouzelnějších aspektů mnohovrstevnatého Mitchellova díla.