„Jsem moc rád, že se nám po dlouhé době podařilo vydat druhého Murakamiho ve formě mluveného slova. Poslech audioknih tohoto autora je jiný zážitek, nahrávka ještě více než kniha vyzařuje neuchopitelný esprit, díky němuž autora po několika větách spolehlivě identifikujete. Jeho balancování na hraně klasického vyprávění a výletů do zadumané dimenze až snového vnitřního světa otevírá velký prostor pro narátora a jeho režiséra stejně jako pro skladatele hudebního doprovodu. Martin Myšička coby vypravěč svým výrazem, barvou hlasu, jeho polohou, tempem a dikcí zdařile odlišuje nejen jednotlivé postavy, ale především jemně odstiňuje Cukuruovo jednání, myšlení a uvažování,“ uvedl Martin Pilař, ředitel vydavatelství OneHotBook. A doplnil: „Příběh tak díky souhře všech tvůrců dostává plastičtější a barvitější nádech, podtržený rovněž originálním vizuálním konceptem obalu audioknihy, který jsme inspirováni barvami, po nichž Cukuru tolik touží, vytvořili sami v rámci redakce až ,action painting‘ způsobem. Tohle pojetí nám posvětil i Murakami, který sám schvaluje obálky svých děl i v překladech a dalších vydáních.“
„Autor umí vytvářet obrazy a to jak ty reálné, tak i ty snové. Dosahuje určité atmosféry tím, jak popisuje třeba zelené záclony, že zaštěká pes, loďka ťuká o molo, nebo jak plave v bazénu,“ líčí interpret Martin Myšička. A dodává: „Zaujalo mě stírání hranic mezi vnitřním a vnějším světem, kdy se protagonista dostává do situací, že mu jeho představy nebo sny skoro splývají s realitou. Příběh je částečně i detektivním pátráním, ale některá svá tajemství si ponechává. Vypráví i o vztazích a hrdina vlastně hledá sám sebe.“ Herec je od roku 2017 také uměleckým ředitelem Dejvického divadla a účinkoval již ve čtyřech dalších audioknihách vydavatelství OneHotBook. „S kolegy jsme se shodli, že četba je opravdu náročná disciplína. Je to velké penzum textu, je potřeba opravdu intenzivní příprava. U mikrofonu se nemáte za co schovat…“ prozrazuje Martin Myšička. A co mu na interpretaci audioknih připadá nejnáročnější? „Občas je těžké přečíst větu tak, aby dávala smysl, když jde o úvahové pasáže v dlouhých souvětích s vloženými větami. Někdy může být obtížný emotivně vypjatý dialog, který vede muž a žena. Na jednu stranu je třeba to moc neilustrovat, ale na druhou stranu je nutné protagonisty odlišit, aby bylo jasné, kdo s kým mluví a o co jde. Anebo postavy mluví o něčem, co hlavní hrdina cítí úplně jinak, protože něco maskuje. Takže musím vlastně ,nasednout‘ na význam toho, co je mezi řádky, a ne toho, co se říká.“
Náladu nahrávky v režii Michala Bureše umocňuje minimalistický zvukový doprovod od skladatele Lukáše Hurníka. Vystačí si s klasickým klavírem, kterým umně tón za tónem graduje v mollové stupnici načrtnutou neklidnou melodii, z níž některé úhozy zvonivě vystupují v lehce orientálním motivu a propadají se za ostrého hvízdání stylizované vlakové houkačky v abstraktní, barevný a snový zvukový prostor. Jinde naopak matematicky přesně odsekávané akordy ve svém mollovém staccatu inklinují ke srovnání s Bachovou precizností a výraznou melodičností. Rozdílné nálady skladeb posluchače přirozeně připraví na následující kapitolu nebo zlom ve vyprávění.
